Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Autor: konference British_BDSM na egroups.com

Překlad: (c) 1999 Tom

Je snad zbytečné podotýkat, že mám výslovný souhlas citovaných přispěvatelů se zveřejněním na mém webu...

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

D/s očekávání

Nedávno jsem se v jedné konferenci dostal k zajímavému tématu, a to jaké očekávání mají přívrženci bdsm, když hledají partnera. Vzhledem k tomu, kolik návštěvníků bdsm.cz partnera právě hledá, přišlo mi zveřejnění tohoto materiálu jako dobrý nápad. Navíc se zde dozvíte něco i o tom, jak různá očekávání vaši budoucí partneři mohou mít. A neposlední řadě je to i příspěvek do diskuse o pořádání seznamovacích večírků popř. večírků s veřejnými scénkami. Tato diskuse začala po setkání klubu Aradia v Hošťce minulý víkend. Právě rozdílnost účastníků těchto setkání zásadním způsobem ovlivňuje to, co z nich vzejde.

"david" ([email protected]) píše:

Ahojky, v zájmu globální komunikace se pokusím rozvinout diskusi na následující téma: zajímá mě, jaká očekávání máte, když navazujete D/s vztah. Pokud jste sub, co čekáte od dominanta? Myslíte si, že vůbec můžete něco čekat, a pokud ano, tak proč? Já osobně očekávám, že se posunou mé hranice, ne jen fyzické, ale i duševní, s nimiž právě tím, že se dozvím, že je mám, mohu něco dělat. Očekávám, že budu tlačen do jejich překonání, že budu tlačen ke změně nazírání na sebe samého a že budu občas dotlačen k tomu, abych se změnil. Pokud jste dominantní, co čekáte od submisiva? Když se postupně poznáváte, k jakým změnám by podle vás ve vašem vztahu mělo dojít?

"Balzac" (adr. vymazána na jeho žádost, 2013) píše:

Velmi zajímavá otázka, třeba už proto, že jsem se právě s někým on-line seznámil a chystám se s ním během tak asi týdne seznámit osobně. Myslím si (a je to jen m§j osobní názor), že to, že v oblasti sexu fungujete stejně jako váš partner, je jen dobrý výchozí bod a nemůže to být základem vztahu. Nejdřív musíte jeden druhému začít věřit a k tomu je potřeba láska nebo přátelství. Můj názor vychází z toho, že náhodné známosti mi nikdy nic neříkaly. Další překážkou je to, že každý je trochu jiný úchyl. Já jsem switch, mám rád drsnou bondáž, a moje partnerka je subinka, pro kterou je submisivita to hlavní. Potkali jsme se teprve před pár dny, ale už jsme od internetu přešli k telefonu. Myslím, že si teď právě jeden druhého oťukáváme, zjišťujeme, jak se naše sexuality doplňují a jak spolu dokážeme vycházet jako partneři. Moje partnerka je v oblasti bdsm nováčkem, zatímco já už se tomu věnuji léta a mám velmi propracovanou představu (i nějaké reálné zkušenosti) toho, co bych chtěl dělat, co mě vzrušuje a co ne. Chystáme se postupovat velmi zvolna a opatrně a zjistit, jak nám to bude klapat. Shodli jsme se na tom, že skončit jako dobří přátelé, kteří spolu nespali (a mohou otevřeně promluvit o bdsm), je lepší, než pár uspěchaných scének vedoucích ke zklamání a rozpadu vztahu. Pokud náš vztah bude pokračovat a stane se z něj něco víc než přátelství, pak se domnívám, že stejně jako v jiných oblastech bude i D/s složka vyžadovat hodně kompromisu z obou stran. Na rozdíl od virtuálního vztahu, kde virtuální sex bývá pravidelně tím prvním, do čeho se pustíte, a přátelství možná vzniká až později, to v reálu musí být úplně naopak. Anonymita internetu vám umožňuje víc riskovat a spoustu věcí důležitých pro vztah zjednodušit. Jakmile máte zvednout telefon nebo se s někým sejít ve vinárně, všechno je rázem mnohem složitější a musíte dávat velký pozor na to, co děláte. To bylo jen pár myšlenek – mel jsem chvilku času. Ted už si zase budu jen číst, co píší ostatní.

"Bondart" ([email protected]) píše:

Ahoj, už jsem zase tady:-) Omlouvám se, že jsem teď moc nepřispíval, ale mel jsem dost co dělat s běžným i osobním životem. Ted se zdá, že se všechno urovnalo a budu tak mít čas sem zase psát. Za prvé chci pozdravit všechny nové členy a poděkovat za jejich příspěvky. Tuto konferenci dělají skvělí lidé a já si jsem jist, že se vám tu bude líbit. K Davidovu příspěvku o D/s a očekáváních: chtěl jsem začít tím, že řeknu, že když navazujete nový vztah, neměli byste od druhého nic čekat. Jen tak můžete zkoumat, kde má druhý své hranice, začít úplně od základu. Pak jsem si ale řekl, že povaha D/s vztahu s sebou nutně přináší očekávání na obou stranách. Abych přešel k věci: jedna moje přítelkyně je subinka a už jsme se setkali (ve společnosti) mnohokrát, ale přesto v ní nevidím nic než přítelkyni, protože její očekávání jsou opakem mých očekávání.. Kdybyste s ní mluvili, budete ji povazovat za dominu, proste už kvůli jejímu postoji a tomu, jak na vás zapůsobí. Já ale vím, že je submisivní a i ona to přiznává. Její očekávání spočívá v tom, že si chce svou submisivitu nechat vyrvat, přičemž ona se bude bránit, rvát a kopat. Je to její osobní věc a já tu nejsem proto, abych jí soudil, navíc si myslím, že podobný přístup nemá sama. Já na druhou stranu očekávám, že mi bude submisivita partnerkou nabídnuta jako výraz důvěry, kterou si musím získat, až jí budu poznávat. Pokud jste četli mé dřívější příspěvky, víte, že důvěru povazuji za základní součást každého D/s vztahu, neboť jedině díky důvěře můžete postupně překonávat dříve „neprekročitelné“ hranice (a vůbec se nechci pouštět do diskuse na toto téma, tam už jsem byl). Když naprosto upřímně shrnu svůj názor – každý něco očekáváme, ale naše očekávání může být tak jemné až skryté, že není jiné cesty, než se nás při navazování nového vztahu přímo zeptat a na nás také je, abychom pravdivě odpověděli. Tak lze už od začátku rozvíjet důvěru. No, moc jsem se nepředvedl, ale mel jsem spoustu starších příspěvku k vyřízení. Věřím, že brzy budu moci být v diskusi víc platný, a že se za vámi, bando, vydám. Snad už v květnu. Mohl bych si udělat radost a zajet za vámi někdy uprostřed měsíce, to mám narozeniny. Dejte na sebe pozor.

Marilyn Krieger ([email protected]) píše:

Dobrá otázka, Davide. Zkusím odpovědět z pozice submisiva, jakkoli omezený můj názor může být, neboť jsem zatím zažila jen dva D/s vztahy, z nichž první bylo fyzické zneužívání, bez stopek nebo dohody. Za prvé, pokud mám navázat D/s vztah, musím druhému, potenciálnímu dominantovi, věřit. Za druhé, vztah musí být nebo musí mít možnost rozvinout se v primární láskyplný vztah, v němž se oba budeme moci rozvíjet. (sakra, tohle jako kdyby psala nějaká kalifornská fňukna) Ale vážně, když jsem v D/s vztahu, cítím se velmi zranitelná a otevřená. D/s vztah, který právě prožívám, začal spoustou povídání, dohadování o hranicích a stopkách. Je pro mě dobré vědět, že mám stopku, i když ji nechci použít. S ohledem na mou předchozí zkušenost s D/s si dávám velký pozor. Oba chceme posouvat naše hranice a překračovat je, ale v podstatě se přes ně nedostáváme, ony se ty hranice posouvají, jak roste důvěra a během scénky i endorfiny. Jeden z limitů, který jsme si stanovili, padl prakticky okamžitě – že spolu nebudeme spát. Víc k tomuhle limitu nemůžu říct. Oba také očekáváme, že druhý bude čestný jak v otázkách našeho vztahu, tak scének. Proboha, to je snad nejdůležitější očekávání, které máme! Když jsme se potkali, hodně jsme si povídali o tom, jaký typ D/s vztahu by nám vyhovoval. Ani jeden ani druhý jsme nechtěli vztah 24/7 – D/s se nás týká jen při sexu a během scének. To bylo pár myšlenek z druhé strany velké louže.

James ([email protected]) píše:

Ahoj všem, říkám si, že je čas se tady uvést. Jmenuji se James, a bojím se, že ve 49 budu nejspíš mnohem starší, než je váš průměr. O bondáž jsem se začal zajímat jako malý kluk ale svým potřebám jsem v podstatě nerozuměl, dokud jsem nezašel na jednu z prvních schůzek klubu Skin 2. Když jsem viděl, jak otevřeně se dá smyslnost sdílet, úplně to se mnou otřáslo a od té doby jsem věděl, co potřebuju. KAZDÉ pondělí, po mnoho let, jsme se scházeli v tom klubu ve Falkenburg Court a celou noc si „hráli“. Potkávali jsme skvělé lidi a brali je domů na „bdsm orgie“, které končívaly až ráno. Dodnes nechápu, jak jsme se mohli v úterý dostavit do práce! Hrozne se mi líbilo poznávat nové subinky, dát jim na zbytek večera obojek, na vodítku s nimi obcházet klub a šeptat jim do ucha, co s nimi doma budu provádět.. Skvělé :-) Moje tehdejší přítelkyně byla bisexuálka, switch. Ve vztahu ke mne byla submisivní, k dívkám dominantní. Vzhledem k tomu, že bdsm se odehrává především v hlavách zúčastněných, znamenalo to mnohokrát rozkošně složité scénky! Ted mi připadá, jako by to bylo už sto let, ale tenkrát jsme se skvěle bavili. K mé generaci patřili takoví lidé jako Tim Woodward že Skin 2, (Rubber) Ronnie, který dodnes pořádá večírky, Trevor Watson a Grace Lau, erotičtí fotografové, Mistress Claire a Steve z Westward Ho!, kteří pořádali skvělá setkání Der Putch. Nabídku sňatku jsem své manželce učinil na párty Der Putch na parníku na Temži. Byli jsme zrovna uprostřed parketu, já v kůži a ona jen v upjatém pásu a pěkné sadě pout a obojku. Bral jsem ji důtkami přes zadek a ona mi ho Kouřila. Zmohla se jen na „Ano“. Když se nám narodili děti, už jsme nemohli tak často vymetat kluby, takže jsme začali zvát spřátelené páry a dominanty domů. To byly večery! V obýváku jsme si instalovali mučírnu, která šla během chvilky zase rozebrat a schovat. Z háku, na kterých viseli otroci, pak visely květináče – všichni to znáte. Jsme spolu i teď, po patnácti letech, ale protože jsou děti starší, máme ještě méně času.. Občas si zablbneme, když jsou děti pryč, ale nakonec i z běžného sexu, bez SM náčiní, může být při správném přístupu bdsm, nemyslíte? Po těch bezstarostných dnech se mi samozřejmě stýská. Když si v archivu konference prohlížím obrázky, vzpomínám na různé scénky, které jsem zažil – byly by z nich podobné fotky. Samozřejmě, s nástupem AIDS se spousta úletu musela omezit, ale stejně jsem rád, že se bdsm zase vrací na scénu. Tak, vážení, jsem to ale suchar, co? Jen jsem chtěl napsat, jak hrdý jsem na to, že vaše generace navazuje na to, co jsme dělali. Rozhodně si věděte dobře – stačí si přečíst, co píše rachel na leatherbitch.tripod.com. Bavte se dobře, děti, není nic lepšího než bdsm okořeněný sex. Nic. A kdyby se našla nějaká volná subinka, která by chtěla poznat staršího Pána, nebudu se bránit :-)

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče