Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Důtečky s prameny z řetízků

Autor: (c) 2001 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Další důtky, které v obchodě nekoupíte (obrázek)- po důtkách s prameny ze šňůry a důtkách s jemnými koženými prameny přináším návod na důtky s prameny z řetízků. V tomto textu stručně popíši celý výrobní postup, ale nebude na škodu, když si přečtěte i dva předchozí texty na téma výroba důtek.

Tyto důtky nejsou úplně vhodné pro začátečníky, protože i při slabém úderu poměrně značně štípou. Navíc každý článek řetízku dopadá na kůži nezávisle na ostatních - není zde tak výrazný efekt tupé rány vzniklé dopadem masy pramenů a štípání způsobeného konci řemínků - kůže je drážděna velmi intenzívně po celé délce pramene. Další zajímavou vlastností těchto důtek je, že kůže po jejich použití není poseta pruhy, ale je spíš kropenatá :-) další efekt nezávislosti jednotlivých článků řetízku...

Prameny jsou z poniklovaných řetízků o rozměru oka 4 x 8 mm, oka jsou z drátu o průměru 1.2 mm. Na devět pramenů po 33 cm je potřeba 3 metry řetízku. Při ceně 37 Kč za metr se skoro vejdete do sta korun. Velkou výhodou této konstrukce je, že prameny můžete libovolně zkracovat nebo prodlužovat pouhým vyhnutím příslušného očka a odebráním nebo přidáním dalšího kousku řetízku. Škoda, že takovéhle kousky nelze provádět s kůží nebo gumou, to by se to experimentovalo s ideálním poměrem délky rukojeti k délce pramenů, počtu pramenů k jejich hmotnosti atd. atd.

Rukojeť důtek je z tvrdého lehkého dřeva, které koupíte ve formě tyče délky asi 1 – 1,5 m v železářství nebo domácích potřebách jako polotovar k výrobě kolíků pro spojování desek při výrobě nábytku. Každopádně je to levné, dokulata osoustružené, tvrdé dřevo bez suků, což je přesně to, co potřebujeme. Na rozdíl od výroby lehčích důtek popsaných v předchozích návodech je dobré použít silnější tyč o průměru alespoň 20 mm, protože ji v místě upevnění řetízků budeme nařezávat.

Pilkou na dřevo odřízněte potřebnou délku (na obrázku 22cm, průměr 20 mm) tyče, hrany ohlaďte brusným papírem. Na konci rukojeti, asi 0,3 cm od kraje, vybruste po obvodu rýhu hlubokou asi 2 mm (když ji budete dělat kulatým jehlovým pilníkem, přestaňte, až bude polovina tloušťky pilníku ve dřevě). Do této drážky přijde drát, který zajistí konce pramenů - řetízků - a jehož pevným stažením se prameny upevní k rukojeti.

Připevnění pramenů k rukojeti - poslední očko každého pramenu - řetízku - přijde do zářezu, který vznikne např. pilkou na železo nebo plochým jehlovým pilníkem. Udělejte si na jednom konci rukujeti po obvodu značky - kolik pramenů, tolik značek (u mých důtek devět, ale proč neudělat sedm nebo jedenáct...). Značky by měly být rovnoměrně rozděleny na celý obvod, takže při pohledu ve směru osy rukojeti budou vypadat jako sluneční paprsky. Pilník přiložte ke konci rukojeti, rovnoběžně s její osou, a mírně skloňte tak, abyste s ním mohli udělat drážku, která bude sahat asi 3 mm od okraje konce rukojeti směrem ke středu a asi 3 mm od okraje konce rukojeti směrem po jejím povrchu ke druhému konci (snažím se popsat, že drážka má umožňovat vložení posledního očka řetízku pod drát, který bude utažen v drážce zhotovené kolem konce rukojeti jehlovým pilníkem, viz výše).

Pak si prameny navlečte jeden vedle druhého na vhodný drát (já používám nerezový o průměru 0.8 mm), ten stočte do kroužku, nechte si volné konce, které bude možno zajistit zakroucením (pomocí plochých kleští). Stáhněte pomocí drátku prameny do rýhy, urovnejte je tak, aby byly rovnoměrně po celém obvodu rukojeti, drátěnou smyčku částečně stáhněte (ještě ne úplně) a snažte se každý pramen dostat do jednoho zářezu. Není to úplně nemožné, jak by se mohlo zdát. Pak pomocí kombinaček nebo sykovek drátek zatočte a pevně utáhněte Já jsem na utaženou drátěnou smyčku navlékl další drátek (provlékl ho všemi očky jednotlivých řetízků) a opět jej utáhl, takže je upevnění zdvojené. Nejde zde o pevnost drátku, ale o co nejpevnější stažení konce rukojeti oslabeného zářezy.

Rukojeť nakonec stačí natřít černou barvou, ale hezčí je v kůži. Ideální je olepit rukojeť usní. Popis je stejný jako v předchozích návodech, pro úplnost jej zde uvádím. Připomínám jen, že ačkoliv to na obrázku není (zatím jsem to nestihl), je moc hezké, když se styk sousedních pásů kůže vylepší drátkem. Při ovíjení rukojeti kůži vznikne spirála, kterou jednotlivé závity sousedí. Do této spirály lze zalepit drátek, který pak vzhled rukojeti znatelně vylepší, neboť jednak zakryje onu spáru a navíc velmi hezky kontrastuje s okolím (jak barvou, stříbrná na černé nebo zlatá na hnědé), tak i omakem (tvrdý drát zlepšuje držení měkké rukojeti v ruce).

K potažení rukojeti potřebujete pruh usně široký tak, aby po ustřižení v úhlu 45 stupňů přesně dala kolem rukojeti, tj. potřebujete pruh široký 4,44 * průměr rukojeti (vycházím z toho, že budete ovíjet pod úhlem 45 stupňů, i když by to mohl být jiný úhel). Potřebná délku pruhu získáte tak, když obvod rukojeti (3.14 * průměr rukojeti) vynásobíte délkou rukojeti a vydělíte šířkou pruhu. Rozhodně nejjednodušší je ale ustřihnout si příslušně široký pruh novinového papíru, sestřihnout konec v úhlu 45 stupňů a vše si nanečisto vyzkoušet. Pokud nemáte dostatečně dlouhý kus usně, z něhož byste mohli pruh vystřihnout, můžete při nalepování dva pruhy napojit (přiložením k sobě, ne přes sebe – totéž platí pro ovíjení: cílem je nenechat mezi pruhy mezery, ale ani je nepřelepit přes sebe). Ideálním lepidlem na useň je Chemopren nebo jiné kaučukové (chloroprenové) lepidlo, jaké používají obuvníci na lepení bot. Useň nenamáčejte do lepidla, místo toho natřete rukojeť pomocí štětečku a nechte chvíli (5 minut) zaschnout. Pak přiložte sestřižený kraj pruhu usně (45 stupňů) k rukojeti důtek u pramenů, o nejtěsněji k pramenům. Horní a dolní špička sestřiženého kraje pruhu usně se musí sejít. Pruh postupně ovíjejte kolem rukojeti pod úhlem 45 stupňů k ose. Při ovíjení je nutné klást okraje sousedních závitů co nejtěsněji k sobě. Na konci rukojeti by vám měl kousek pruhu zbýt, ten odstřihněte (plánovat dopředu nemá cenu, useň je pružná a záleží na tom, jak ji utáhnete. Okraj rukojeti (na druhé straně od pramenů) přelepte kolečkem usně.

Pokud se vám ovíjení nedaří, lze rukojeť polepit i jednodušeji, pruhem usně o šířce 3,14 * průměr rukojeti a délce rovné délce rukojeti, s tím že na jedné straně bude podélná rýha v místě, kde se budou kraje pruhu dotýkat. Není to tak pěkné na pohled a useň se vám může odlepovat (při ovíjení do spirály a dalším používání takové rukojeti se useň vlastně utahuje, což u jednoduššího způsobu olepení nenastává).

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče