Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
T: tento příspěvek do fotogalerie vznikl trochu odlištně, než předchozí. Namísto monotematických příspěvků jsme se rozhodli zmapovat poslední tři týdny našich radovánek. Fotky D/s scének neuvidíte, špatně se fotí, a fotky a doprovodné texty nebudou "výukové", zaměřené na jednu praktiku, jako tomu bylo u minulých příspěvků. Zkusili jsme prostě vybrat fotky víceméně náhodně, udělat takovou všehochuť.
V půli ledna 2001 jsem postavil a zprovoznil vibrační vajíčko. Zkoušelo se s velkým úspěchem v mnoha situacích, v bondáži i bez ní, vleže, vkleče, v dřepu. Účinek je někdy devastující, L by mohla vyprávět. Hlavně, když dostane povel zachovat určitou pozici a já vajíčko zapnu.... Nedá se ale říct, že by to se zapnutým vajíčkem v bondáži měla jednodušší.
Vajíčko je proti provazům docela nenápadné (ale jen pro diváka)
Teď se vrátím na konec roku 2000, k návštěvě IMOBILa u nás. Pořídil nám fotku společné bondáže do igelitu, kterou si jinak nepořídíme. Na téma igelit je ve Fotogalerii samostatný příspěvek, následující fotky vznikly později, proto jsou zde.
Na konci ledna jsme zkoušeli L přeměnit v dokonalou ponynku nejen po stránce pocitů, ale i možností - zbavit ji možnosti pomáhat si rukama, učinit ji závislejší na Pánovi. Sádrová kopyta se dost osvědčila - první verze nebyla moc podařená, zato na bdsm sraz v Argentě už jsme jeli s kopyty dokonale funkčními (vzhled dokonalý nebyl, protože nebyl čas na dokonalé vyschnutí kopyt a natření černou barvou - sádra tuhne několik hodin a zkuste si v ní chodit do práce.... byli jsme rádi, že jsme si s kopyty nakonec užili 24 hodin - pak šla kopyta dolů).
Chtěl jsem, aby kopyta dokonale znemožnila používání rukou a aby po nich bylo možno chodit. Proto jsem použil ocelovou výztuž, 8 metrů obvazů šíře 5 cm na každou ruku a kilo sádry - sádrový rychloobvaz se prodraží a jak jsem zjistil, lépe se mi pracuje s normálním obvazem a sádrou. Postup změny rukou v kopyta je poměrně jednoduchý:
Vyrobíte výztuže odpovídající tvaru ruky-kopyta
Nařídíte kobylce, ať drží, a přiložíte výztuž
Aplikujete obvaz a sádru - vlevo dole je vidět hotové kopyto, druhé právě tvořím
Párty v Argentě byla spíš kecací než akční, což jsme řešili soukromou akcí na pokoji. Dvacet minut před tím, než na dveře zaklepal XDOM a zkontroloval naše konzumačky, to vypadalo asi takto - v Argentě mají šikovné postele umožňující přívázání provazů za nohy postele i nohy a ruce subinky, čehož jsem využil při aplikaci důtek, bičů, elektřiny, nehtů atd. Na obrázcích, které jsem schválně rozpůlil na dolní a horní polovinu, není vidět moc ze svázání L, spíš kolem rozházené pomůcky - měli jsme tenkrát pořádně nabitou tašku.
Levá půlka svázané a trápené L a půlka věcí, kterými ji trápím
Na začátku února jsme vyrazili na SM párty do Londýna. Obě párty o víkendu tam konané byly akční, byli jsme nadšeni, jak si můžete přečíst v reportáži. Nebyla to třídenní scénka, spíš tři scénky každý den a mezitím drobná intermezza, jako třeba...
Cesta narvaným autobusem MHD na letiště - čubička klečí na svém místě
Anglické kluby jsou skutečně dokonale vybaveny pro akce (zajištění bezpečnosti, SM pomůcky) a hlavně jsou v nich skvělí lidé. Viditelně spokojení s tím, čemu se věnují, bez mindráků a potřeby dokola diskutovat o tom, co kdo od srazu čeká. V klubu jsme řádili, povídali si, sledovali okolní dění... Vděčni hostitelům za skvělou atmosféru a ve snaze neporušit stanovená pravidla, abychom se na párty mohli příště zase podívat, jsme uvnitř nefotili. Cestou do Londýna jsme ovšem ještě v Praze bydleli v příjemném penzionu, kde měli rozkošný trámový přiznaný krov pod stropem, což vedlo k bondážové scénce:
L houpaná na kolenech v závěsu ke stropu
L v diamantovém postroji a polokozelci - před sešviháním zad
Totéž po otočení na záda - před sešviháním břicha, sluší se dodat
Už v Londýně, před cestou zpátky, jsme se vrátili k naší v poslední době hlavní zálibě, a to je ponyplay. Ještě na hotelu L improvizovala ohlávku - s mou mírnou pomocí se jí fakt povedla, byla hezká na pohled i dokonale funkční.
Po návratu domů jsme v hrátkách pokračovali v domácí mučírně i mimo ni. Na své si přišly jehly, skalpely (L v občas dominantní roli odbourává nezdravý respekt ke mně a už si do mě s požitkem šlehne, řízne nebo píchne) a samozřejmě i mírnější praktiky - třeba výcvik pejska - a v neposlední řadě i vyložené mazlení - důtky, důtečky, vosk, výcvik pozic.... Nejkrásnější, o čem se mohu zmínit, ale co nefotíme, jsou chvíle odpočinku s nohama složenýma na čubičku stočenou pod stolem a podobně - to už se ale dostávám do oblasti, kde skoro přestává jít o scénky, protože se nedá definovat začátek a konec - to je prostě běžný životní styl.
Abych uvedl ještě nějaké fotografie, využili jsme téměř jarního počasí a s různým úspěchem (závisí na tom, kolik nevinných pejskařů jde kolem) využíváme tři naše venkovní jízdárny. Dvě jsou na odlehlých místech a jízda je tam skutečným požitkem, třetí je jen 250 m od našeho domu a tak okolojdoucí venčič psa znamená konec vyjížďky, vypřahání a procházku domů... zato se na této jízdárně dá jezdit prakticky každý den, neztrácí se čas cestou.
Zkoušíme právě zakoupené sedlo - jen zkoušíme, zda nesklouzne, ještě bez úprav pro mě, proto fotka nevypadá nic moc
O dva týdny později, jaro je tu
Prakticky domácí jízdárna - použitelná jen pod ochranou husté mlhy :-)
L je bez ohlávky, výcvik slovních povelů doplněných bičíkem
L na opratích - jdu volně za sulkou
Trénink na dostihy - jestli někdo bude mít zájem, ovál už máme...
Zpět na hlavní stránku fotogalerie
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
