Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Autor: (c)2001 andria/snowball(J), její web - součást webu de Ferre Pony Farm.

Překlad: Tom

Lekce

sharlotte nevěřícně vydechla, když se obrázek konečně objevil na obrazovce počítače. Žena na něm zachycená měla záda a nohy pokryté temně rudými pruhy. Zadek byl zbarven nejvýraznějším odstínem rudé, jaký si dovedete představit. Stála zády k fotografovi, opírala se o rám dveří, a bylo jasné, že právě proděla krutý výprask. Nebylo to kašírované, na počítači vytažené, bylo to skutečné. Většina lidí by se zhrozila, ale sharlotte ne. Srdce jí bušilo a dobře cítila, jak vzrušená je.

sharlotte se od ženy na obrázku moc nelišila - byla submisivní a ačkoli se s „obětí“ nikdy nepotkala a věděla o ní jen velmi málo - vyměnily si s tím párem ze zahraničí snad dva tři maily - sharlotte se do ní dokázala dokonale vcítit. Pokud sharlotte věděla, obě byly bisexuálky, obě měly štíhlou atletickou postavu a obě dokonce obě měly na pravé půlce zadku vytetovanou stejnou rudou růži. Věděla ale i o jednom rozdílu, na který nedokázala nemyslet. sharlotte nikdy nezažila scénku, která by jen vzdáleně připomínala krutost bití, které viděla na fotografii.

To muselo šíleně bolet, pomyslela si sharlotte. Bude mít modřiny nejmíň 14 dní.

sharlotte dost často cítila to, co právě teď - závist a zároveň úlevu. Nebyla masochistka, výprask ji bolel jako každého jiného. Během scének se často modlila, aby další dopad rákosky nebo biče byl zároveň poslední, ale radost, kterou nakonec cítila z toho, že se poddala, byla neskonale silnější než vše ostatní, co život nabízel. Poddat se vůli druhého - to byl pro ni zdroj rozkoše. Nic víc nechtěla.

Jako majetek Paní Louise se sharlotte cítila šťastná. Žila trvale jako otrok, jak jen to moderní společnost a Paní L dovolovaly. Pravidelně měly scénky, chodily do BDSM klubů a v domě, kde spolu žily, měly skvělou sbírku pomůcek a vybavení. Paní L měla velkou představivost, byla velmi zkušená Domina a sharlotte se snažila vyhovět všem nárokům, které na ní její Paní kladla. sharlotte věděla, že by jí nemělo nic chybět.

Jenže někdy, třeba teď, cítila sharlotte někde hluboko v sobě neuspokojenou touhu, kterou tak dobře znala z dob před tím, než Paní L převzala kontrolu nad jejím životem. Právě teď cítila temnou touhu trpět. Někde v sobě měla potřebu být skutečně tlačena za své limity, mnohem dál, než kam se zatím spolu dostaly, potřebu být přinucena snést skutečně cokoli. Chtěla trpět tak, jako žena na fotografii. sharlotte, i když někdy měla svou hlavu, se neustále snažila být dobrou subinkou. Neměla právo říct si o to, aby s ní Paní zacházela právě takhle. To by vlastně celou věc zkazilo, protože s. už by se nepoddávala vůli své Paní, ale jen svým touhám. Jak si s. přála, aby svým touhám dokázala odolat...

“Víš, nejde o závody, kdo je lepší.” Paní L stála za s. s pohledem upřeným na obrazovku, a při zvuku jejího hlasu s. málem spadla ze židle.

“Promiňte, Paní,” vyhrkla s., rudnoucí a zavírající prohlížeč. Fotografie ji do sebe tak vtáhla, že si ani nevšimla přítomnosti své Majitelky.

Paní L si povzdechla. Nestalo se jí to poprvé. Svou otrokyni milovala a starala se o ní, nechtěl své maličké ublížit tak, jak viděla na fotografii.

“Jsem si naprosto jistá, že by se ti něco takového vůbec nelíbilo. A není dobré, že si to tajně přeješ.” Nebylo to poprvé, co se domina musela postavit situaci, kdy subinka chtěla víc.

“Ano, Paní, je mi to líto, Paní.” sharlotte zahanbeně svěsila hlavu.

“Proč si tu fotku prohlížíš tak závistivě? Nestačím ti?”

“Stačíte, Paní, naprosto! Jsem tak šťastná, že vám mohu patřit.”

“Ale ne vždy se podle toho chováš. Co tě přitahuje na takovém výprasku?” zpražila subinku Paní Louise.

“Nic, Paní, nelíbil by se mi.”

Paní L dobře vycítila, co s. neřekla. “Ale?”

Sharlotte se cítila neuvěřitelně provinile. “Kdybyste se rozhodla mě takto potrestat, ráda bych trest přijala.”

Domina, i když mírně zklamaná reakcí své otrokyně, vzala její hlavu do dlaní, přitiskla si jí na prsa a hladila ji po dlouhých hnědých vlasech. “Vždy, když vidíš někoho dostávat do těla víc, než jak jsi na to zvyklá ode mě, se tváříš takhle. Já tě nechci bít. Ne takhle. Nepřeji si to. Nestačilo by ti dělat vše, co si budu přát?”

“Stačí mi to, Paní,” zamumlala subinka do prohlubně mezi prsy své Majitelky. “Moc se omlouvám.”

Paní Louise otrokyni dál hladila a víc neřekla. Přesto že se zlobila.

Když večer ležely vedle sebe v posteli, stočila se s. do klubíčka a usnula. Paní Louise přemítala o tom, jak zjevně si její subinka přeje zajít mnohem dál. Nebylo to v pořádku. Limity určuje Dominant, sharlotte se musí naučit vážit si toho, co má. Musí se podřídit vůli své Paní, která tak daleko prostě zajít nechce. Páni, ta malá potvůrka ale dokáže být náročná. Louise se nakonec cítila naprosto zbavena kontroly nad situací. Ne že by se na svou malou zlobila, ale sharlotte se musí naučit nediktovat si podmínky jejich vztahu.

O té věci se už nemluvilo, ale sharlotte věděla, že Paní měla pravdu, a skutečně se snažila chovat se jako příkladná otrokyně. Uplynulo několik týdnů. Na celou věc se málem zapomnělo, když si jednou Paní Louise, skoro mimo doslech, všimla, že její otrokyně sprostě nadává.

“Takhle mladá dáma mluvit nebude!” řekla Domina.

Z výrazu tváře se zdálo, že sharlotte se ani trochu neovládá. “Ukopla jsem si palec o tenhle posr...”

“To by stačilo!” utnula ji Louise v půli slova. “O tom, jak se máš vyjadřovat, jsem tě poučila, a takovéhle chování nestrpím. Do dvou minut se dostav do mučírny, nahá.”

sharlotte poslechla, věděla, že nemá cenu nic namítat. Rychle si umyla ruce, svlékla se, nechala si jen korzet a obojek, které nikdy nesundávala, a vstoupila do mučírny.

Čekala. Bylo jasné, že Paní J ještě něco dodělává. Čekání bylo zřejmě součástí trestu. sharlotte se pomalu zklidnila - tak dobře jí známé vůně a obrysy předmětů v mučírně už začaly působit. sharlotte se chvěla, částečně zimou, částečně očekáváním. Začínala být dost vzrušená.

Po několika minutách vstoupila Louise. “Můžeš mi ke svému chování něco říct?”

“Je mi to líto, Paní. Opravdu to bolelo.” sharlotte se kála.

“To není dostatečný důvod k používání takových výrazů. A teď šup do klece.” s. vstoupila do klece a J. za ní zamkla kovové dveře. Nedalo se říct, zda je Domina skutečně rozzlobená, nebo to jen hraje. “Zůstaneš tady a budeš přemýšlet o tom, cos provedla a jak tě potrestám. Budu se dívat!”

s. při odchodu Paní z místnosti svěsila hlavu. Provinila se, věděla to. I když jí myšlenka na nadcházející trest vzrušovala, zároveň se bála, že se na ní Paní skutečně zlobí. Najednou si vzpomněla na povídku, kterou pro Paní napsala. Proboha, pomyslela si. Poklesla v kolenou a rozbušilo se jí srdce.

Průmyslová kamera upevněná v rohu mučírny se na s. dívala bez výrazu, bez emocí. s. nevěděla, zda se na ní Paní L přes monitor dívá, nebo ne, ale připadalo jí, že jí pohled kamery prostupuje, probodává jí až na samé dno duše. Nepamatovala se, že by se někdy tak bála nadcházející scénky, nebo byla víc vzrušená, než teď. Dýchala přerývaně a každá vteřina se táhla jako věčnost. Celé tělo jí polévaly vlny horka a chladu, bradavky jí stály jako kámen a dobře si uvědomovala i vláhu mezi nohama. Čekala a namáhavě oddechovala jako divoké zvíře.

Po čekání, které se zdálo věčné, se dveře mučírny rozlétly. Paní L vešla v pohodlných leginách a tričku, žádné podpatky, šaty, plášť... Její tvář byla zcela bez výrazu. “Ven, otrokyně,” řekla Domina potichu, odemykajíc klec a pomáhajíc s. ven. “Pozor!” s. se vypnula do pozoru, ještě stále se jí špatně dýchalo. Paní Louise jí dala do uší špunty, nasadila černou kuklu z PVC, do úst dala roubík, který nafoukla do nepříjemných rozměrů, a zip na kukle zatáhla, jako by roubík mohl vypadnout. “Nechci přece vzbudit sousedy, až se rozeřveš, to přece ne?”

Přivázala s. ruce k dvěma (ze čtyř - pozn. překl.) hákům zapuštěným do stropu a kotníky ke dvěma okům zapuštěným do protilehlých stěn, takže s. musela stát na špičkách. Nejistě se kymácela v částečném závěsu za ruce roztažené jakoby na kříži ve tvaru X. “Myslím, že víš, co tě čeká. Nepustím hudbu, nezačnu pomalu, nebude nic, než bolest. Proto nevidíš, proto skoro neslyšíš - aby ses na ni lépe soustředila.” sharlotte slyšela tep svého srdce. Byla tak bezmocná a vydaná své Paní na milost. “A teď, malá, tohle není jen trest za ta sprostá slova, ale i lekce, při níž poznáš, co je skutečná bolest. Můžeš naříkat a řvát, jak chceš, ale já nepřestanu, dokud si nebudu myslet, že už to nikdy nebudeš chtít opakovat. Je to jasné?”

sharlotte beze slova přikývla. Jak mě to kdy mohlo napadnout, pomyslela si svázaná subinka.

“Takže začneme.”

Nedělo se nic. Zbavena smyslů byla sharlotte naprosto dezorientována. Ještě pořád se nic nedělo. Málem toužila, aby už dostala první ránu. Když nakonec dopadla, bolest byla ohromující. Třesk dopadu jí rezonoval v hlavě a s. se prohnula v poutech, jak jí to pouta jen dovolovala. Další rána. sharlotte se snažila nadechnout přes trubku procházející roubíkem a mozek se snažil potlačit výkřik.

Trest byl udílen pomalu, s rozvahou, každá rána dopadla v okamžik, kdy se s. z minulé ještě nedokázala plně vzpamatovat. sharlotte počítala první tucet ran, ale pak se jí zatočila hlava a snaha se ovládnout přehlušila vše ostatní. Jak si přála, aby Domina přestala... sharlotte se snažila uvolnit, uniknout do sub stavu a ulevit si tak od bolesti. Paní L jí ale tento luxus nedopřála, přesouvala místo dopadu ran ze zadku na nohy a pak na vnitřní strany stehen, aby intenzita výprasku neslábla.

Proboha, bylo to hrozné! Paní to snad nevydrží moc dlouho. Ví přece, jak to bolí. Paní jí nikdy neuštědřila víc, než jen pár skutečně ostrých ran. Nyní se však zdálo, že Domina nepřestane snad nikdy.

Kterou z jejich mnoha pomůcek měla právě v ruce? Koženou plácačku posázenou nýty, rákosku, důtky s 18 koženými prameny? Nebo je střídala? Prosím, už ne, prosím!

Mučirnou zazněly první steny. sharlotte si hned neuvědomila, že je vydává, nikdy předtím nedostala takový nářez, a ani náhodou ne po tak dlouhou dobu. Paní, prosím! Chtěla prosit o slitování, ale neměla šanci. Nemohla nic říct. Použila by teď stopku? Asi ano, ale na tom teď nezáleželo, protože přes roubík ji stejně nemohla vyslovit.

Další bolest, zase bolest. Vnitřek kukly byl zbrocen slzami a potem. Bolest, bolest.

Nic jiného pro s. neexistovalo, jen bolest. Bála se, že omdlí nebo že jí Paní zabije. Bolest, bolest. Přísahala si, že už nikdy nebude závidět ostatním subinkám. Přísahala si to naprosto upřímně. Bolest.

Několik minut trvalo, než si s. uvědomila, že výprask je u konce. Zadek a nohy ji šíleně pálily, ale další rány nedopadaly. sharlotte postupně začala dýchat normálně, a v duchu své Paní děkovala. Nemohla přestat. Nevěděla, za co jí děkuje, ale na nic jiného nedokázala myslet.

“Dostalas lekci, malá?”

sharlotte téměř neznatelně přikývla. V opojení endorfinem cítila sharlotte nádhernou vděčnost za to, že ji Paní odvazuje, sundává kuklu a roubík. Ani se neuvědomila, že jí Paní drží v náručí a jemně hladí ve vlasech. Nezaznělo jediné slovo. .sharlotte cítila daleko intenzivnější submisivitu a odevzdání, než kdy dřív. Jak ráda ale zároveň byla, že má lekci za sebou.

“Jdi nahoru, omyj si obličej, učeš se, chci tě hezkou. Nezapomeň na dezinfekci na rány.” sharlotte poslechla a odběhla si prohlédnout modřiny. Jau! Sama byla mírně v šoku. Zadek a nohy přetínaly temně šarlatové podlitiny a většina kůže kolem byla rudá nebo už fialová. Podlitiny byly nalité krví a při ošetřování krémem úžasně štípaly. Nebyla poznamenaná o nic méně, než ta žena na fotografii. Nebo dalších fotografiích, které kdy měla možnost vidět.

Vracejíc se k Paní, která odpočívala na gauči, sharlotte padla na kolena a sklonila se k nohám své Majitelky. “Upřímně se omlouvám za své chování a slova, která jsem použila. Nebudu si nikdy přát takové zacházení a skutečně jsem se poučila.”

“Hodná holka.” usmála se Paní L.

sharlotte cítila takovou úlevu, že se na ní Paní nezlobí. Pro Louise muselo být těžké, takhle krutě se k ní chovat. “Je mi líto, že jste musela udělat to, co jste udělala, a slibuji, že podobná scénka už nikdy nebude potřeba.”

Domina se rozesmála. “Hmm,” řekla s pohledem na zadek své subinky, který vypadal fakt úžasně, “tím si nejsem tak úplně jistá!”

 

Omlouvám se čtenářům, že tahle povídka neměla vlastně žádnou zápletku. Nebo už jste na ni přišli sami? Tento dodatek dopisuji poté, co mi Paní nařídila napsat povídku o scénce, která se pak měla uskutečnit. Když jsem psala výše uvedený text, věděla jsem, že se vše, co napíšu, ať to bude cokoli, stane. A také se to stalo, každý mučivý detail se odehrál tak, jak jsem napsala.

A já se skutečně poučila.

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče