Obyčejný víkend

Autor: terrier@seznam.cz

Tato stránka (text článku poskytnutého pro zveřejění na tomto webu nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

V kalendáři se blížilo zaškrtnuté datum, 15.ledna.

„Už jsme spolu sedm let,“ pomyslel si Adam.

Chtěl Evu na výročí sňatku překvapit. Co začali spolu blbnout s pouty, provazy a jinými užitečnými pomůckami, byl daleko pozornější, daleko víc si ji všímal. Zkoušel si vzpomenout, kdy ji naposledy donesl kytici. Nevzpomenul si, bylo to asi hodně dávno. Po úchylném Silvestru, kdy se ne všechno zdařilo tak, jak by mělo, cítil, že by to měli hodit za hlavu a pokračovat tam kde skončili. Eva nechtěla po konci roku o úchylnostech slyšet.

„Nebudu si ji všímat, ona sama přijde a bude mluvit o svých snech a představách,“ řekl si pro sebe Adam.

Objednal sedm krvavě červených růží na dlouhém stonku i s dovozem domů. Každá růže jeden rok jejich společného života. Na kartičku, kterou přidal ke kytici, napsal dvojsmyslně „ Za sedm let služby“ a podepsal velkým A. Načasoval to, aby ji kytici přinesli, když on bude v práci. Hodilo se mu, že Eva byla akorát teď nemocná. Bude mít hodně času se na kytici dívat a přemýšlet. Těšil se na páteční přivítání, na překvapení, které mu Eva připraví. V práci skončil dřív a proto pospíchal domů za Evou. Když ho uviděla ve dveřích, strnula a z tváří se jí vykradl úsměv. Usmíval se na ni, ale věděl, že něco pokazil.

„Proč si nepřišel jak normálně?“ promluvila Eva s výčitkou v hlase. „Já jsem se chtěla vykoupat, připravit, namalovat se a …,“ posadila se na okraj křesla a ztichla.

Všiml si v obývacím pokoji připravené skleničky, víno, svíčky. „Svíčky jsme nikdy nepoužívali. Po návštěvě stejně ujetého manželského páru už ano. Že by vkrádaní střípků do podvědomí?“ zeptal se sám pro sebe. „Proč si se vším tak lámeš hlavu. Tak to schovej. Bude sobota, neděle, můžeš to přece připravit i jindy,“ zeptal se ji.

„To už nebude ono,“ odvětila mu.

„Proč by nebylo? Svazují tě jenom vlastní komplexy, používej fantazii a sny. Kdykoli a jakkoli to může být hezké.“ Viděl, že s ní bude teď těžké pořízení. Vzal lístek připravený na sobotní nákup a začal se oblékat. Fenka teriéra začala vrtět ocasem, hleděla na svého pána a pohledem naznačovala, kde je vodítko. Vzal obojek, navlékl ho fence a vzal vodítko. Zastavil se a Evě řekl „Dones mi, prosím, ještě Příběh O. Musím ho vrátit do knihovny.“ Podala mu ho se slovy „Občas na něj myslím.“

Adam pozdvihl obočí „Říkala si ,že se ti nelíbil.“

„To ano, ale stále se vracím ke dvěma situacím.“

Nečekal na vysvětlení, zavřel za sebou dveře a šel do města.

Večer, když už spolu leželi v posteli, se zeptal „Co to bylo za situace, o kterých si mluvila před tím než jsem odešel?“

„Líbilo se mi jak slečna O. ležela ňadrama na pohovce a rozkrok měla připravený pro toho, který zrovna dostal na ni chuť. Pocit ‚jsem tu jako nepotřebná věc, a jsem tu proto, aby si se udělal‘ˇ, mne velmi vzrušuje.“

„Kolikrát jsi byla, při těchto myšlenkách, rukou v rozkroku a měla orgasmus?“

„Hm, dvakrát,“ odpověděla Eva.

„Když jsem Ti dával řetízek na nohu, říkal jsem Ti, že Tvé orgasmy nebudou Tvé, ale moje. Stále porušuješ dohodnutá pravidla.“

„Musela jsem, nedalo se to vydržet,“ zazněla odpověď.

V sobotu se do devíti váleli v posteli a poté navštívili město. Odpoledne Adam řekl „Já jdu s fenkou ven. Máš hodinu na to, aby ses připravila tak, jak si chtěla včera. Každých patnáct minut mi pošleš SMS, jak na tom jsi.“

Snažila se protestovat „ To nemůže stihnout.“

„Budeš se muset snažit,“ a odešel.

Po patnácti minutách pípl mobil NESTIHAM. Zamyslel se nad správou a začal počítat chlebíčky, mejkap, vana, suchá hlava „ To fakt nemůže stihnout,“ a odpověděl MAS K DOBRU JESTE 20 MINUT.

Fenku vytřel utěrákem do sucha a vstoupil do obývacího pokoje. Místnost byla zalitá světlem ze svíček. Uprostřed stolu stála kytice ve váze, šampaňské, olivy a jednohubky. Vedla stolu seděla na taburetu Eva. Adam nasál atmosféru a Evě řekl „ Vstaň a pojď ke mně.“ Objal ji kolem těla a přivinul si ji k sobě. Měla na sobě dlouhé červené šaty a na nohách černé lodičky. Rukou ji přejel po zádech a poznal, že pod nimi nic nemá. Políbil ji, otevřel šampaňské a nalil do skleniček. Pozvedl svou a Evě podal druhou. „Sedm let, co je za námi, a na těch dalších sedm, co nás čekají,“ připili si. Adam si sedl do sedačky a Eva k němu. Vzal do ruky olivu a vsunul ji jí do úst. Olízla mu konečky prstů.

Adam se usmíval „ Něco tomu ještě stále chybí.“

Eva se rozpačitě podívala na Adama a zeptala se „Na co jsem zapomněla.“

Podíval se na ni a řekl, „Klekni si přede mne.“ Eva polkla a Adam ji nasadil široký obojek.

Vytáhl spod sedačky bičík „ a teď dones šátek.“ Zavázal ji šátek přes oči. „ A teď se svleč“ zaznělo už ostřeji. Šaty sklouzly na zem a ona stála před ním v celé své kráse jenom v obojku a lodičkách. Začal se jí dotýkat zlehka koncem bičíku. Střídal jednotlivá místa, viděl, jak tělo po každém dotyku jemně cuklo. Na její ústech viděl, jak rty se snaží zadržet jednotlivé steny.

„Předpaž ruce.“ Postupně jí nasadil kožená pouta na ruce i na nohy. Vstal, vzal ji za podpaždí a dovedl ji ke dveřím do ložnice. K nohám ji zapnul rozporku, k rozporce jí řetězem připnul obojek. Pouta na rukách ji spojil na břichu a za zády pod lokty protáhl tyč. Tyč pak připevnil ke hrazdě, která byla připevněná mezi veřejemi. Eva byla v předklonu, nemohla si podřepnout, tomu bránila zavěšená tyč provlečená pod lokty.

Nemohla se ani narovnat, vadil ji řetěz, který ji dovoloval jenom polohu v předklonu.

Adam ji začal hladit po půlkách, zajel prstem do rozkroku. Hladil ji po zádech, druhá ruka si pohrávala s bradavkami uvolněných prsů. Vzal látkový roubík a vsadil ji ho do úst. „ Dnes bys křičela, proto jej dostáváš. Nepotřebuji, aby každý v paneláku věděl že jsme jiní. Bude to bolet, potřebuješ ztrestat. Porušuješ pravidla, neumíš se kontrolovat.“ Vzal do ruky důtky, poté devítiocasou kočku. „Ne, dnes to musí být výrazná bolest“, odložil kočku a vzal do ruky bičík. Byla to v podstatě obalená rákoska v kůži a s rukojetí. „ Dostaneš dvacet ran, deset za jeden orgasmus. Příště to bude čtyřicet, aby se příště dokázala ovládat.“ Vzduchem zasvištěl bičík a dopadl na bílý zadek. I přes roubík bylo slyšet zaúpění. Po každé ráně se snažil vycítit, kolik si ještě může dovolit. Neměli dohodnutou stopku, a Eva teď neměla žádnou možnost dát najevo, jak na tom je. Orientoval se jenom podle reakcí jejího těla. Rána střídala ránu. Na zadku vystupovaly červené pruhy. Na posledních pěti si dal opravdu záležet. Zadek byl červený a na něm vystupovalo pět temně rudých pruhů. Slyšel vzlykot. Rozvázal ji roubík, otřel jí sliny a řekl. „ Když se ti líbí být kurvou, tak jí budeš.“ Stáhl si kalhoty a vrazil ji do úst svůj pyj. Začal přirážet. Po chvilce ho z její úst vytáhl a vše vystříkal na její vlasy a tváře. Sedl si na kraj postele. Chvíli se na ni díval a pak promluvil „ Tak a teď si kurva. Jsi špinavá posemeněná děvka, která je předurčena jenom posloužit.“

Byla silně vzrušená, bolest s předcházejícího výprasku už vůbec nepociťovala. Za to její rozkrok byl v chtíči a ohni. Přešel za ni a rukojeť bičíku zabořil do jejího rozkroku. Začala nahlas vzdychat. Párkrát ho zasunul a přestal. „Měla bys chuť?“ „ Ano měla,“ zazněla odpověď. „Tak se nauč kontrolovat,“ odvětil ji a poté s ní vytáhl bičík. Odepnul ji, sundal pouta a odvedl do koupelny. „Umyj se a obleč si šaty.“

Když se vrátila do obývacího pokoje, sedla si vedle něho a hlavou lehla do jeho rozkroku. Vytáhl jí vlasy zpod obojku. Popíjeli šampaňské a on ji krmil jednohubkami a olivami.

V neděli ráno si Adam sedl k počítači a odpovídal na maily, které přišli za poslední dva dny. Chtěl stihnout odpovědi napsat dřív, než ho Eva vyhodí od compu i s jejím účetnictvím. Vtom zazvonil telefón. Zvedl sluchátko a řekl „Prosím“.

„Jste pan Klatr, vnuk pana Klatra s domova důchodců Nadlesí,“ zazněl suše hlas na druhém konci.

„Ano jsem,“ odvětil.

„Váš dědeček včera ve čtyři odpoledne zemřel.“

Adam zastřeným hlasem řekl „ Děkuji,“ a položil sluchátko.

Sedl si do křesla. Tupě zíral do země a snažil se poslouchat Bacha, ale hlavou se mu honily myšlenky. Vstal, a šel za Evou do kuchyně. Když se objevil ve dveřích, už věděla co se stalo. Přivinul si ji k sobě, tiskl a do ucha ji pošeptal, „ Prosím, vezmi si kočku a seřež mě. Potřebuji to ze sebe dostat, ze sebe vymlátit.“

Pohlédla na něho, „ Nemůžu, nemůžu ti ublížit. Já to nedokážu.“

„Proč to nedokážeš? Já tě přece prosím, máš můj souhlas. Já to chci, je to moje tělo,“ zařval .

„Prostě to nedokážu, mám tě moc ráda abych ti mohla ubližovat, a Ty bys stejně neřekl dost.“ Odešla do ložnice, lehla si na postel a rozplakala se. Adam se sesunul do křesla, zavřel oči a zaposlouchal se do varhanních koncertů a přemýšlel. „Ona nemůže vztáhnout ruku, protože mě má ráda, a já mohu a dělám to proto, že jí mám rád. To je paradox.“ Seděl v křesle, hudba už dohrála, zdálo se že spí.

Po chvíli vstal. Díval se na Evu, jak leží na posteli s obojkem, který ji dal včera odpoledne. Poklekl na postel a stáhl jí kalhoty. Roztáhl ji stehna a vnikl do ní. Začal se v ní pohybovat. Eva prožívala to, co si vysnila. Být použitá. Jeho ruce jí obepnuly krk. Vzrušovalo ji to. Začalo se jí těžko dýchat. Měla volné ruce, mohla se bránit, ale nechtěla. Věděla, že Adam je ve zvláštním rozpoložení, nevěděla, jestli mu může důvěřovat, začínalo ji to být jedno, nechávala se unášet. Byla silně vzrušená, začaly se ji dělat mžitky před očima. Najednou sevření povolilo a on odběhl. Nevěděla co se děje. Za chvíli se vrátil a navlékl ji na krk katovskou smyčku, a mírně utáhl. Opět se v ní začal pohybovat. Začala vzdychat. Smyčku ji opět utáhl.

Cítila jak se ji do tváří hrne červeň, jak jí bubnují tepny na spáncích. Adam naposledy utáhl smyčku co to jen šlo. Eva se už nemohla ani nadýchnout. Byla maximálně vzrušená. Adam z ní vystoupil a sklonil se k jejímu klínu. Začala lapat po dechu, chtěla říct dost, ale nešlo to. Jazykem ji jemně olízl klitoris, když to udělal po druhé, její tělo se prohnulo v orgastické křeči. Rychle ji uvolnil smyčku a lehl si vedle ní. Pozoroval ji. Eva se zhluboka nadechla a dostávala do plic to, co jí bylo před chvílí odpíráno. Adam se díval na její krk a po chvilce prohlásil, „ Tento týden budeš muset nosit v práci pořádně vysoký rolák. A mimochodem už vím co udělám z těmi Tvými mnou nekontrolovatelnými orgasmy. Nějaký materiál mi ještě zůstal udělám ti pás cudnosti. Když se nedokážeš ovládnout sama, tak tě musím ovládnout sám.“

Eva ležela bez pohybu a tiše se zeptala, „A co záchod?“

„Zapomnělas‘? Pracujeme ve stejné firmě, když budeme ve scénce přijdeš, poprosíš a dostaneš klíček.“ Začal ji hladit po tvářích. Schoulila se k němu a usnula.

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)