Okovy

Autor: (c)1999 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

K poměrně nepříjemnému znehybnění, bez možnosti vyproštění se, mohou posloužit okovy. Nejsou pohodlné, mohou být nebezpečné (pozor na skřípnutí a poranění nervů a šlach v zápěstí při tahu za připojený řetěz) a i když jsou velmi pevné, nejsou určeny k zavěšování.

Výroba je velmi jednoduchá. Klíčem k úspěchu je pant k zavěšování křídel vrat, bran apod., který se prodává v železářství. Díky němu se nemusíte pachtit s výrobou kloubu, který umožňuje otvírání okovů. Vyrábí se různé rozměry, pro náš účel je nejvhodnější šířka asi 4 cm a délka 30 – 45 cm. Tloušťka plechu, z něhož je pant vyroben, je asi 3 mm. V pantu jsou díry, které nám vůbec nevadí, dají se naopak dobře zneužít.

Změřte si ruku (nohu, krk) a k obvodu připočtete 3 cm na kloub a 7 cm na zavírání (viz dále). Kupte si odpovídající pant(y). Pant jsem ohnul ve svěráku (při začátku ohýbání jsem vyšel od kloubu, pant byl upnutý přes kloub tak, že šířka pantu šla rovnoběžně s čelistmi svěráku, které tak byly téměř u sebe. Při ohýbání středu oblouku jsem měl pant upnutý tak, že šířka pantu šla kolmo na čelisti svěráku, které byly patřičně daleko od sebe. Ohýbat pant holou rukou nejde, ale sykovky nebo hever to zvládnou. Ohýbejte s citem, ne proto, že byste mohli pant zlomit, ale proto, abyste povrch moc nepoškrábali.

Po ohnutí pěkného oblouku ohněte druhý díl pantu. Na obrázku je vidět i okovy na ruce, které jsem ohnul do na pohled zvláštního tvaru. Jsou tak ale pohodlnější a lépe sedí (ruka je proti ruce spíš obdélníkového než kruhového průřezu). Pak se rozhodněte pro zavírání na zámek nebo na křídlové matky. Já zvolil křídlové matky, protože nemusíte pořád hledat klíčky a navíc při opravdu velkém zatížení (pád submisiva apod.) se pant sám rozevře (říkal jsem si, že se bude zasekávat, ale opak je pravdou – funguje to jako bezpečnostní pojistka). K výrobě ovšem budete potřebovat svářečku – v jedné polovině pantu musíte vyvrtat otvor, prostrčit šroub (u mně M3 x 30) a hlavu šroubu k pantu přivařit. Pokud svářečku nemáte, můžete se pokusit hlavu šroubu zakápnout vteřinovým lepidlem, z vnější strany pantu dát matku a tu utáhnout “na krev”, ovšem zavřené půlky pantu pak nebudou ležet přímo na sobě a spojení (podle mě) nebude tak pevné. Druhá půlka pantu je od kraje v ose vypilována do hloubky asi 1,5 cm, aby při zavírání šroub první poloviny měl kudy projít. Pokud chcete okovy zamykat na zámek, je vše jednodušší – kupte si zámek, změřte si hloubku jeho oka a v patřičné vzdálenosti od kraje pantu vyvrtejte otvor (nejlépe při zavřených okovech, aby byly díry přesně nad sebou).

Na detailním obrázku si můžete všimnout řetězu, který je k pantu napevno přivařen. Řetěz lze zaháknout, zacvaknout do karabiny atd. a dále využít k upoutání “oběti”. Řetěz drží na očku vytvořeném z půlky oka téhož řetězu (když řetěz řežete pilou, získáte při každém řezu dvě očka). Půlka oka je nasazena do otvorů vyvrtaných v okovu a zavařena.

Panty jsou z nejlevnější oceli a nemají povrchovou úpravu. Obraťte se na galvanovnu a nechte si okovy poniklovat nebo pochromovat. Jsou tak o moc hezčí, nešpiní a nerezatí (ve studené a vlhké kobce jdou jinak rychle “do kytek”, a to zejména kolem svarů a trpí i nejdůležitější část – závit uzavíracího šroubu). Přijedete-li, uvidíte, že v naší vlhké sklepní mučírně, kde zplesnivělo i staré důkladně impregnované koňské sedlo, jsou okovy stále bez stop koroze. Nevím jak zinek, ale nikl je nikl :-) >

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče