Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Tato stránka (text článku poskytnutého autorem pro zveřejnění na tomto webu nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Autorka má email [email protected] pište jí, ať nás nenapíná a pošle další díly svého deníku :-)

Právě čtete třetí díl.

PO ROCE A MĚSÍCI A DNI (3)

Při těchto slovech mne opatrně pokládal na záda na veliký dřevěný venkovní stůl (půlkulatinu). Ruce mi lehce svazuje pod stůl, každou nohu opatřuje koženým poutem a hodně roztažené je uvazuje k větvím nad náma.

V těchto klidnějších minutách si všímám, že sluníčko už nemá tolik síly a že fouká studenější větřík z lesa.

Nohy mi Pán vytahuje tak, že se mi zvedá celá pánev. Pán jí něčím podkládá a přitom začíná olizovat můj nejcitlivější bod na těle. Miluji tyto okamžiky! Nemohu se jich nikdy dost nasytit! Pestík roste a je čím dál citlivější. Po chvilce je to už skoro bolestivé a já uhýbám do stran...v té chvíli dostávám na pestík vibrátor, který Pán upevňuje rychlými a jistými tahy. Záhy se mi dere něco do obou dírek! Co to je? Nevím, ale poznám! S láskou a velmi něžně mi Pán nasazuje ten největší roubík, abych prý nevyplašila přihlížející zvěř a kdoví koho, až to na mne přijde, nebo až budu chtít ukončit akci, neboť tentokráte..."Půjdeme do konce! Na dno Tvých sil, možná!"

Do 39!

"A nezapomeň si to počítat, neboť se konce nedočkáš, protože bychom stále začínali," řekl dosti chladně můj Pán. Jak umně měnil něžnost s drsností a jak mne dokázal rychle ukonejšit a nato prudce složit slovně na zem! Velmi ho za to obdivuji!

Ale po Jeho slovech mi už zima není. Polévá mne horko z vibrátoru a strachu. A netuším jak dlouho to vše potrvá, neboť na tom jsme se nestihli (nechtěli?) domluvit...a únava se taky dostavuje! třesu se jako osika. Pán mne hladí po těle s husí kůží a sladce ke mně promlouvá: "Bude se ti to líbit, uvidíš, neboj se ničeho! A když to nebude dělat dobře tobě, tak věz, že mně to dělá velmi dobře a z toho vyplývá, že i tobě, no není to hezká teorie?!" Souhlasně kývám hlavou, ale stejně se bojím.

V obou dírkách je něco tvrdého a pevného, na pestíku vibrátor a v ústech obrovský roubík, který jen stěží mohu udržet v sanicích, takže mne docela vytrhává z reality. Pojednou cítím silnější tlaky v kundičče. Pán se mne ptá: "Víš co je to?" a nečeká na odpověď, stejně nemám jak promluvit. "Je to má moč, nemusíš mít obavy, je to čistá tekutina a je ze mně, to tě bude určitě mimo jiné těšit, nemám pravdu?", souhlasně kývám a snažím se to něco tvrdého vytlačit, ale je to marný boj. Zbývá mi užívat si těch zvláštních a nepoznaných pocitů a naprosto věřit svému Pánovi, že ví co dělá!

Tlak je snesitelný a zastavuje se sílící intenzita. Kdyby nebyla zátka, dávno se počůrám Pánovou močí. Je to zvláštní pocit, uvědomovat si, že šlo o přenos tekutin zevnitř dovnitř.

Najednou cítím sílící tlak trochu jinde. Aha, naplňují se mi střeva (potřetí dnes). Ty budou ale čisté!! Ale tlak je velmi mírný a tekutina příjemně teplá. Ustává to. Je ticho.

"A teď velmi silně sevři svěrače, jinak s tím zařízením na roztahování řití spíš ne jednu noc! Ani kapka, rozumíš? Snaž se nad své síly!" znělo docela tvrdě v tom tichu.

Snažím se opravdu seč mohu a Pán mi vytáhnul zátku a za pár okamžiků do mně stejnou cestou vstoupil. Jak teploučko a vlhko!, a začal mne mrdat do zadnice, napůl naplněné jeho vlastní močí. Najednou se mi zatemnělo před očima a můj orgasmus začal na mne sestupovat z výšky pat. Začala jsem se velmi rytmicky orgasmicky otřásat a to když vidí můj Pán, stačí mu pak málo a udělá se do mne zároveň. V zadnici ještě zůstal, ale sundal mi vibrátor z pestíku a velmi něžně mne hladil po břiše a chválil.

Avšak dosti brzo nato pronesl opět tím přísným hlasem: Musíme má milá dokončit trest, jinak to nejde! Dobře mně poslouchej, aby byl průběh hladký a ničím jsme se nemuseli zdržovat. Sundat roubík ti nemohu, neboť to bude bolet a ty budeš skučet, ale počítat a děkovat musíš!! Přihlédnu k tvým ztíženým podmínkám! O to se nestrachuj. Cítím už teď, jak mi vytlačuješ Ptáka ze zadnice. Budeš mít těžkou, přetěžkou úlohu. Ale o tom je tento výcvikový kurz s kterým jsi souhlasila. Teď ti vyndám i Ptáka i zátku z kundy a ty se velmi silně soustřeď na to, abys udržela obsah svých vnitřností. Polohu máš myslím velmi výhodnou, jen ti trochu spustím nožky. Ale jen tak, abych měl výhodně položená místa, která budu důtkami masírovat. Dopředu ti prozradím, že to bude kunda, prsa, stehna a bříško. Zadek už své dostal, proto ho zde vynechávám. Vím že nemáš ráda bolest, ale proto se velmi soustřeď na svěrače a výdrž! A podle toho kolik toho v tobě zbude, po exekuci, podle toho budeš mít další minuty a hodiny určeny. V podstatě jsi paní situace. Můžeš si vybrat. Ale když tam nezbude vůbec nic, ani kapička, budeš dalších 24 hodin otrokyně nejtěžšího kalibru. Lehčí formy už znáš, jsou to fena, děvka, pony a nejlíp můžeš dopadnout jako subinka. Vlastně to, co jsi běžně. Ale s tím nepočítej, to bys nesměla nyní upustit ani kapku. A kdybys k tomu všemu ještě přidala svou moč mohla bys býti mou paní! Takto uvidíš konečně poměr a hodnotu toho, když ti někdy dovolím směnit náramek! (vysvětlím jindy a na jiném místě)

Pokračoval: A protože o sobě tvrdíš, že jsi maximalistka, nastoupíš službu okamžitě po exekuci a opláchnutí mne a tebe.

Nebudu zdlouhavě popisovat, jak si Pán hrál a velmi nevypočitatelně střídal bolestivé údery po místech, které mi dopředu oznámil. 39 ran se do mého těla zabodávalo nekompromisně a Pánovy tekutiny vytékaly z mého těla stejně tak nekompromisně, a vpíjely se do země pode mnou. Poslední rány byly záměrně směřovány na citlivější místa a tak ve mně nezůstalo vůbec NIC!

Konec? ano, kývla jsem. Pán mi sundal nohy ze závěsu, odvázal ruce z pod stolu, sundal roubík masku z očí. A hele - smráká se. Všechno mne příjemně pálilo (příjemně, ano protože byl konec této zkoušky!!), ale jinak se to ke konci ani nepřibližovalo.

Postav se zde na ručník, řekl Pán a pomohl mi tam, a ukaž se, co v tobě zbylo! Snaž se, neboť jde o tvých dalších 24 hodin. Uvědomuješ si to?

Odevzdaně se sklopenou hlavou jsem stála na ručníku a velmi se snažila, ale pořád nic nepřicházelo. Hrozný pocit. Otrokyně nejtěžšího kalibru! Jasně, že si to někdy chci zažít, ale že by zrovna teď, po takovém výcviku(?), nemohu říci!

Nakonec mne zachránilo pár kapek vlastní moče. Tak velmi jsem se radovala. Svítilo mi to v očích, ta radost. Jenže jsem koukla na Pána a bylo mi jasné, že to stejně nebude jednoduché! V duchu jsem si říkala nechci fenu, nechci už trápit řit, už ne

Dobře moje milá, nebudeš tedy otrokyně, prozatím, budešdramatická pauza(a jako by to, co si myslím slyšel)ale ano, budeš dalších 24 hodin FENA.

MOJE FENA. Prozatím beze jména, protože jsi neprošla výcvikovým kurzem FENY!

Ten můj Pán mne ale zná. Je to dobře? Ano, je to dobře, právě tak, jak umí odhadnout co nechci, umí určit co se mi líbí. Dali jsme se sobě poznat do takové hloubky, že můžeme čerpat nekonečně dlouho!

Ale protože jsem hladový, žíznivý, špinavý a utahaný, tak tvůj psí ocas a náhubek ti nasadím až po siestě, kterou připravíš, ale pozor! Nic není zadarmo! Teď nás oba umyj, osuš a to pěkně rychle!

Provedla jsem to opravdu rychle a hbitě, co mi síly zbyly. Pán si mne odvedl do krásně vytopené chaty. Tam mne uvázal u kuchyňského koutu a s rozkazem pouze v očích odešel pro dřevo. Tak jsem si to myslela, že pro dřevo. Ale omyl Vracel se s obrovskou kyticí velmi silných kopřiv. Co je zase todle?

Usmíval se na mne šibalsky. Rozdělil objemnou kytici na 2 poloviny a já strachy nedutala a ani nemrkala. Možná ani nedýchala?

V rukavicích je zastrkával a pěchoval hluboko do nějakých dutých, z jedné strany vyhlížejících jako penisů, které držely na koženém pásku. Pak mne velmi silně stáhnul v pase jiným páskem, poklepal mne po stehnech znamení na rozkrok, a řekl: Vymazáno nemáš, viď? Dnes ti to ještě odpustím, ale víš, že máš mít neustále namazané a připravené dírky? Víš to? Proč ti u obojku stále vidí gel? no?! jeho hlas se slyšitelně zostřoval, rychle jsem se vymazala, kde bylo třeba a Pán mi necitlivě narazil ten dvojpenis, s trčícími kopřivami do prostoru, do obou dírek. Do úst jsem dostala silikonový odlitek Pánova penisu, taky dobře utažený kolem hlavy, prý jako ochranu před tím, kdyby mne napadlo něco jíst. Fena jí pouze tehdy, když jí Pán něco povolí. To vím, ale hlad je hlad. Takže velmi účinné opatření!

Jdu teď ke krbu a ty pospěš, nebudu dlouho čekat! Mohlo by se ti přihoršit! Má to být chutné a nenáročné. Nezapomeň na moje kafíčko. Pro sebe si uvař 2 litry čaje bez cukru! Ať se ti dobře močí u stromků. S těmi slovy Pán odešel ke krbu, kde si pohodlně sedl a čekal, až splním úkol.

Musela jsem pracovat ve velmi širokém rozkroku, pakliže jsem se nechtěla nechat zbytečně popálit těmi svěžími a silnými kopřivami. I tak jsem si postupně popálila stehna a lýtka. Můj mozek už přestával pracovat. Jen se mi honilo hlavou: Přeci nebudu spát s kopřivami v rozkroku. Co je na tom fenčího? Najednou se mi koulely slzy po tváři. Já už nemůžu, říkala jsem si v duchu a potichounku sténala. Rychle jsem dodělala obložené chlebíčky a zalila kafíčko a čaj. Rychle, v rámci možností, jsem toto zanesla Pánovi ke krbu a hladově na Něj koukala. Ale ne dlouho, asi by se mi seběhly psí sliny :-)

U krbu leží náhubek, ocas a miska. To vše na malém drsném koberečku. Probíhá mi hlavou, jak to všechno Pán krásně naplánoval a jak věděl, že to tak dopadne. Neboť to měl nachystané už dlouho.

Asi si nechceš sednout, viď? Tak si klekni a pomazli se s Ptákem, ale jen pusou, připravuj se na svou roli feny, ta totiž nemá ruce, viď?

Pán mi tedy vyměnil roubíky, kdy ten aktuální rostl velkou rychlostí a zaplnil mi celý prostor v ústech. Pán mně vzal za vlasy a začal mne dostával opět do svého tempa. On sám věděl nejlíp, co mu dělá dobře. Sála jsem silně a nechala se unášet tím erotickým dějem.

Najednou mne z toho Pán vytrhl tím, že mi prudce zvedl hlavu a poručil: Vstaň a snož! Tak to se mi s kopřivami nechtělo ani trochu. Nožky se třepaly nevolí, ale mozek zvítězil a opatrně jsem snožila. Už to tak nepálilo, kopřivy byly už totiž lehce povadlé.

Otoč se a snožmo si klekni na gauč! Budeme co? No přeci šoustat! Moje milá, ty nejlíp víš, co má tvůj Paniček nejraděj a čím mu uděláš radost a čím ho uklidníš nebo trochu obměkčíš. Vím že jsi unavená, bylo toho na tebe určitě přespříliš, ale některé věci se prostě musejí dokončit a tato patří k nim.

Tím jak jsem si snožmo klekala, stalo se to, že se ze zadnice povytáhla (tahem při snožném kleku) a vytrhla pouze zeleň. Pán se velmi rozzlobil: Cos to udělala! Kdo ti to dovolil To je drzost nejvyššího stupně! Sama se odstrojovat!

Nepustil mne ke slovu, ale následně se ukázalo, že s tím počítal a že to byl krásný důvod pro akčnější závěr tohoto úmorného dne.

Ihned jsem dostala roubík-penis, aby Pán neslyšel mé prosby a vytrhl obě ty zelené kytice z násad a dost nevybíravým způsobem mi zmasakroval zadek. Těmi kopřivami. A když byly celé potrhané, hodil je do krbu, vytáhl mi dvojpenis z dírek a vymrdal mi zadek. Netrvalo dlouho a cítila jsem jak se Pán celý napjal a jeho semeno zmizelo v mých střevech. A aby tam zůstaly dostatečně dlouho, pojistil je připraveným ocasem, který mi měl zůstat následujících 24 hodin. Ještě že jsou střeva tak dobře vypraná.

Pán mi postupně trochu povolil pás, na který upevnil ocas, obojek, který se už zažíral do krku, vyměnil roubík za náhubek s ušima, ale v mezidobí jsem musela rychle vypít ty 2 litry čaje a dojíst pár drobků v misce, které mi tam pohodil při své večeři. Dostala jsem vodítko k obojku, kožená pouta na nohy i ruce, které následně na noc svázal všechny čtyři k sobě, abych mohla prý spát v klubíčku. A k mému nadšení jsem nemusela spát na tom drsném koberečku, ale na noc jsem dostala po tomto dni krásnou měkkou kůži z berana.

Pokorně jsem spolupracovala a věděla jsem že následujících 24 hodin bude těžkých, kdy nebudu moci promluvit a kdy netuším, co se mnou Pán zamýšlí. A čůrání bude u stromečků! :( Ještě nikdy jsme neměli tak dlouhou scénku! Vypadá to tedy a je to dost ostré! Ale i když jsem byla neskutečně unavená a v zadku mne tlačil ocas a semeno chtělo ven, stále jsem byla vzrušená, tam někde v mozku, hluboce a odevzdaně. Miluji totiž svého Pána stále více a více!

Při pohledu na hodiny jsem zjistila že je 23:15. To bude asi čas, kterým začal můj psí den. Jaký bude, to se dozvím až po zaslouženém spánku. Tak jsem si to aspoň myslela v té chvíli, kdy mi stačilo pár okamžiků a spala jsem jako štěňátko.

Pán mi ani nestihl popřát dobrou noc, jen jsem cítila jeho něžnou a teploučkou ruku na svých zádech. Uvnitř jsem byla uspokojená, unavená a pokorně přijímající, to, co po mně Pán žádá. A taky hodně zvědavá.

Ale velmi pozitivní v tom okamžiku bylo to, že nejsem nemusela být pes hlídací, který by musel spát před dveřmi! To bych se bála. Doopravdicky bála.

***
Takto končí má první povídka o zážitcích z výcvikového kurzu.
Navazovat bude druhá, kde se dozvíte jak jsem přežila těch 24 hodin cobyto FENA.
Děkuji za povzbuzující maily!
[email protected]

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče