Pohled shora

Autor: Lord Colm

Překlad: (c)1999 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Pokud to ještě není jasné, jsem dominantní. Jestli je to od přírody nebo jestli jsem si to vypěstoval, to je otázka, kterou přenechám psychologům. Mám na to svůj názor, kterým vás ale nebudu nudit. Pokud budete číst dál, dozvíte se, co to pro mě znamená, být dominantní. Je to můj názor, můj pohled na věc, vychází z toho, co jsem zažil a jak důležité to po mě je.
1. To je názor Colma, mám jiný, pro mě/nás platí: hry se stopkou = hry začátečníků nebo lidí, kteří se neznají. Žití SM je o něčem úplně jiném, ale co je špatného na tom, že pro většinu lidí praktikujících SM jde jen o příjemné zpestření? Stránky tvořím pro všechny.
2. Názor pod nadpisem "S rozvahou" je opravdu vhodný jen pro úplné začátečníky - pokud se např. subinka nebojí voskování (fyzično) nebo přímého srovnání s jinou (psychika), nebo obdobně pokud se subík nebojí zavření na pár hodin v temnici nebo dne o hladu (fyzično) nebo nebojí, že Paní zklame (psychika) - o jakou hloubku vztahu se pak jedná? Se strachem se dá výborně pracovat i bez skutečného překročení hranic, musí se to ovšem umět. Tom
Podotek k výše uvedenému - přečtěte si třeba Přijít na chuť D/s nebo Představte mu D/s - nenajdete tam jedinou zmínku o stopce a to se tam doporučuje začít scénkou třeba přes celý víkend :-)

Krédo D/s

„Bezpečně, s rozvahou, po vzájemné dohodě.“ Je základem životního stylu D/s. Každý může mít svůj názor na to, zda se ho držet vždy a jak moc, ale mě osobně sedí názor Glorie Bramové z knihy Different Loving (Jiné milování):

Bezpečně – bezpečný sex

AIDS zabíjí a propagací bezpečného sexu nic nezkazím.

Životně důležité orgány – s nimi si nezahrávám, nechci je poškodit.

Žádné vážné zranění – ani bolest takové intenzity, o kterou dolejšek přímo neprosí nebo ke které nesvolil poté, co se dozvěděl, co to bude skutečně obnášet.

S rozvahou

„… v tomto kontextu … se obvykle míní to, že D/s aktivity by měli těšit všechny zúčastněné. Erotické hrátky nesmí vyvolávat emoční úzkost, nesmí dojít ke zneužití slabých míst submisiva. Submisiv nesmí být vystaven zbytečnému riziku. Submisiv se nesmí bát, že by dominant překročil hranice, které dolejšek má.“

Po vzájemné dohodě

„Souhlas partnerů je základem, na kterém stojí D/s komunity – je k tomu dobrý důvod. Dominanti, zejména ti, kteří se to teprve učí, mají často obavy, že budou srovnávání s nebezpečnými násilníky.“

„… submisivové často trpí nevyslovenými výčitkami svědomí způsobenými tím, že se podvědomě srovnávají o oběťmi domácího násilí nebo trestných činů.“

„Mezi brutálním zneužívání a D/s je jasná dělící čára – partneři se otevřeně dohodnou na tom, co se bude dít, a souhlasí s tím. SM komunita nemá pochopení pro dominanty, kteří submisivy zneužívají. Případy, které se dostanou na veřejnost, budou publikovány, oběti se nesmějí bát obrátit se na okolí. Komunita je podpoří.“

Z knihy Different Loving (Jiné milování)

Fantazie a skutečnost

Každý den se setkávám s falešnými názory na to, co je o D/s, kdo je dominant a submisiv. V literatuře, v médiích, on-line a při osobních setkáních. Někdy mi připadá, že BDSM je pro spoustu lidí omezeno jen na ložnici. Jde jim o sex. Proč ne, ale chtít jen trochu osvěžit vztah, který je jinak prázdný – to ne! Často slyším, že si „hrají“, že jde o „hru“. Beru to jako dobrý termín pro to, co se děje, pro „scénky“, ale osobně mi to připadá jako vyjádření toho, o co spoustě lidí jde – jen si tak pohrát a dost. Pro mě to není hra. Já tak žiju. Jsem takový. To, že jsem dominantní, ovlivňuje všechno, co dělám. Nejsem chvíli takový a chvíli jiný. Cítím to v sobě pořád. Nikdy jsem se netajil tím, že jsem rád nahoře, v sexu i při všem jiném.

O co jde, když se bavíme o „ovládání“? Zeptejte se dvou lidí a dostanete dvě úplně jiné odpovědi. Je D/s o ovládání? Pokud má existovat D/s vztah, musí dojít v předání moci. Dominant se musí postarat o řízení těch aspektů života páru, na kterých se partneři dohodli. Submisiv se touží vzdát části své osobní svobody a předat ji do rukou dominanta – v jakém rozsahu je to možné a v jakém se to uskuteční, to záleží na mnoha okolnostech, například důvěře mezi partnery, jejich zkušenostech s D/s vztahy a potřebách, po jejichž naplnění touží. Je tu ale jeden paradox.

„Dominant určuje, co bude submisiv dělat. To zní jednoduše, že ano? Každý správný republikán přikývne – rozkazy proudí shora dolů, od špiček k masám. Jenže v SM je to jinak. Submisiv se podřizuje, protože chce. Nic ho k tomu nemůže donutit, kromě jeho vlastní touhy. Submisiv dominantovi předává moc nad sebou, nad svým tělem i duší, protože se tak rozhodl. Takovému předání moci říkáme power exchange. Submisiv se rozhodl se podřídit a kdykoli si to může rozmyslet. To je vyjádřením třetího bodu kréda D/S – po vzájemné dohodě. Na rozdíl od všeobecně rozšířeného klamného názoru moc v D/s vychází zdola.“

Z knihy Screw the Roses, Send Me the Thorns (Oškubej růže a mně pošli jen trny), Miller and Devon, Mystic Rose Books, 1995

Neexistuje dominant, který by submisiva ovládal proti jeho vůli. Všechny diskuse na toto téma v literatuře napsané lidmi, kteří tomu opravdu rozumí a praktikují D/s dlouhodobě, v reálném životě, končí stejným závěrem: dominant si moc nebere, spíš submisivovi vytvoří takové podmínky, aby mu ji submisiv sám od sebe předal. Slovíčko „brát si“ už mě nejednou přivedlo do ostrého sporu s kolegy. Může vám připadat, že jde jen o nepodstatné slovíčkaření, ale pro mě to je zásadní otázka. Chci být nahoře a moje partnerka mi tu moc svěřila, já si ji nevzal. Mohl bych to udělat, jenže věřím ve výše uvedené krédo D/s. Ať se vám to líbí, nebo ne, máte v D/s bez toho, že by se vám dolejšek dobrovolně vydal do rukou, jen dvě možnosti – buď žádný vztah, nebo hrubé zneužívání s vynuceným souhlasem, což se mi příčí.Nepopírám ovšem, že jiné to může vzrušovat a mohou to vyhledávat. Když jsme se o tom bavili, jade to přirovnala k řízení auta: pokud by řídila ona a já jí vytrhl volant z rukou, neskončilo by to dobře. Pokud mi ale věří, zastaví, přesedneme si a od té doby řídím já. Ona si může užívat té pohody, pro kterou se rozhodla.

Na druhou stranu se dominant čas od času dostane do situace, kdy submisiv chce zajít dál, ale nějak mu to nejde. Zde pomůže jen trpělivost, pochopení a zkušenost. Submisiva je nutné opatrně dovést až na hranici toho, co je schopen přijmout, a dát mu čas, aby se tam porozhlédl a zjistil, co dál. Jako dominant musíte zvážit, v čem spočívá ten blok. Jde o nějakou nepříjemnou minulou zkušenost? Samozřejmě můžete submisiva obrazně řečeno jen popadnout za ruku a přetáhnout ho na druhou stranu, ale riskujete, že se otevřou nějaké staré rány. K udržení kontroly nad vztahem je důležité přesvědčit dolejšek o tom, že si zasloužíte jeho důvěru, více důvěry než dřív, více důvěry, která je nutná k tomu, abyste se oba dostali dál. Pokud ztratíte důvěru, narazíte hlavou tvrdě do zdi – vaše sny se potkají s realitou. Pokud se dolejšek nepodrobí dobrovolně, pak ovládáte jen sami sebe. A D/s vztah bez partnera není to pravé ořechové. S jade si rozumíme v tom, že už jsme se do svých rolí vpravili, jsou nám přirozené. Není mezi námi sporu o tom, kdo je nahoře. Netaháme se o volant. To, že se mi jade poddala, si neberu. Dostávám to. Věří mi a já bych neudělal nic, co by náš vztah ohrozilo. Pokud se o něčem potřebujeme dohodnout, probereme to. Otevřeně. jade není bezduchá otrokyně, která udělá vše, co po ní budu chtít. Není to nafukovací panna ze sexshopu. Není to věc bez vlastního názoru, není to postava z povídek nebo on-line chatů, které se skutečností nemají nic společného. Tyto otázky už jsme vyřešili, už jsme dál – jade už ví, o co jde, když se řekne „podřídit se“. Shodujeme se v názoru na to, co to je být nahoře nebo dole, a hledáme dál, odhalujeme další, zajímavější věci.

Jde o to, „odevzdat se“. To je o mnoho víc, než být dole. V podstatě každý může být „dolejšek“, tj. hrát roli v rámci scénky, kde jde alespoň trochu o sex. Stavte se v jakémkoliv nočním klubu a uvidíte dlouhou řadu „normálních“ lidí, kteří by rádi zkusili něco jiného, třeba se tak trošku nechat sešlehat nějakou dominou. Kleknout si k nohám někomu, koho v životě neviděli. Kdyby mi šlo o tohle, ještě tam sedím. Navíc, chování a vystupování submisiva se dá poměrně snadno zvládnout, dá se to naučit. jade se rok učila od člověka, který se školení otrokyň věnuje už pár let. Naučila se spoustu šikovných věcí, mnoho z nich jsem pak upravil podle svých představ. Ale zvládnutí takového ročního kursu ještě neznamená, že se chcete skutečně odevzdat. Můžete se naučit, že když dominant přichází, máte si kleknout. Přitom si ale můžete myslet své, nebo mít nějaký skrytý motiv. Říkat si třeba: „když teď udělám tohle, a řeknu mu Pane, tak mi potom bude (doplňte svoji oblíbenou erotickou kratochvíli)“. To smrdí manipulací a egoismem. Je to dost rozšířené, ale pro nás dva to není. Na vytvoření 24/7 D/s vztahu vám to stačit nebude! Takové chování je poměrně rozšířené na IRC a chatu, kde je plno takzvaně BDSM a D/s kanálů – submisivové „zlobí“, podrobně popisují, jak to budou dělat, jak široce od sebe roztáhli novy, a to všechno jen proto, aby přitáhli pozornost, které se jim zoufale nedostává.

Mezi tím, být dole a poddat se, je závratný rozdíl. Pro mě „poddat se“ znamená něco, co je ve vás, co není pro okolí, co vás provází stále a ne jen při bičování. Jsem si vědom, že to nejspíš nic neřekne těm, kdo nežití v dlouhodobém, láskyplném, monogamním D/s vztahu. Neobviňujte mě z toho, že ho prožívám. Ti, kdo BDSM využívají jako „manželské umění“, ozvláštnění postelových hrátek, to asi nepochopí. Když se submisiv poddává, nenabízí své tělo. Nabízí to nejcennější, co má – svobodu. Už nemyslí v termínech „já“, „mně“, ale prožívá rozkoš z toho, že může potěšit dominanta. Nečeká za to nic, než že se to dominantovi bude líbit. Pomyšlení na to, že by tomu tak nebylo, je hrozné. Radši zažít fyzický trest, než nechat zaznít výtku.

Pak už jde o víc, než o BDSM hrátky – je to zaslíbení, D/s na celý život. Naprosté odevzdání. Každý den je pro nás svátkem, D/s je všudypřítomné – cítíme, že patříme k sobě, milujeme se, chápeme jeden druhého, pracujeme na rozvoji našeho vztahu, neřešíme jen krátkodobé prožitky, ale zakládáme na dlouhodobou stabilitu. Nejde jen o sexuální uspokojení. Hluboce si vážím jade, respektuji ji, chci ji chránit, pomáhat jí a pečovat o ni. jade mě chce uspokojit, často se podřizuje mému rozhodnutím, přijala můj styl vedení za vlastní, respektuje mé představy a názory.

To, o čem jsem psal, nevznikne přes noc. Často vidím, že právě tuto chybu dělá mnoho lidí – říkají si, že když si budou říkat dominanti, okamžitě se to projeví na tom, jak budou vycházet s partnerem. To je falešná představa. Pokud se má submisiv odevzdat, musí vám naprosto věřit a milovat vás. Ačkoliv mnoho lidí tvrdí opak, budování důvěry chce čas. Někdy to trvá velmi dlouho. Musíte se dokázat vyrovnat se starými šrámy, jizvami a nepříjemnými zkušenostmi, které spousta lidí má. Dominant musí vytvořit bezpečné prostředí, v němž se submisiv nemusí bát odložit svůj strach, odvážit se jít dál a dál, poznávat sebe i druhého. jade to vyjádřila velmi pěkně, když to přirovnala k dítěti, které vyleze na nějaké vyvýšené místo a pak se vrhne do náruče rodiče, který jej chytí. Dítě instinktivně věří, že se mu nic nestane. Jen tak může růst, poznávat svět, který nabízí tolik krásných zážitků. Ale když jej necháte spadnout, je po důvěře. A role takového rodiče, to je role, kterou má milující dominant. Nabízím jade bezpečný prostor, v němž se může rozvíjet, podporuji ji, aby se lépe poznala. Včetně toho, že ji vedu k poznání výšin, ze kterých se nejspíš nikdy neodváží skočit. Ale bude vědět, že existují. Musí si být jistá, že i když ji k těmto hranicím budu přivádět stále blíž, nikdy ji nebudu nutit, aby je překročila. Mohlo by se stát, že by mi už nikdy nevěřila a bez důvěry by bylo po vztahu.

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče