Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Překlad: (c)1999 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Bezpečnost hrátek

Příspěvek z britské konference o BDSM. Souvisí s dalším článkem o srazech a párty konaných v Británii, který jsem přeložil po vlastní reportáži z letošního února.

Tento článek mi ležel na harddisku měsíc předtím, než L odešla - čekal jsem na souhlas autorů s překladem a to, že jsem ho přeložil, rozhodně nesouvisí s tím, že bych se chtěl stát ochráncem subinek, které se bojí jít samy na párty, popř. se chtěl pouštět do náročných scének s někým, koho neznám, nebo organizovat vlastní párty - toho všeho se ode mne můžete dočkat, ale tento překlad vznikl z jiných důvodů - viz článek Skvělý víkend, Austrálie a korzety.

Jde o doslovný nezkrácený překlad, smajlíky a členění odstavců odpovídají originálu.

Keith

Re: Bezpečnost hrátek?

Čágo M,

nejde o to, že by ses ptala na moc věcí, spíš o to, že se ptáš na naprosto odlišné situace :))

Stejně se ale pokusím odpovědět :)

> Zajímalo by mě, jak hořejšci dokážou zajistit bezpečnost při 'jednorázové' scénce
> řekněme v klubu nebo na párty, a kdy se souhlas může změnit ve zneužití?

Pokud jdu do něčeho s někým, koho neznám, závisí na tom, zda o tom, co děláme, něco ví, nebo ne. Pokud neví, raději se omezím na nenáročnější věci a nepřitvrzuji. Pokud má víc zkušeností, pak jde o to začít zvolna a sledovat řeč těla. Abych se přiznal, žádné složité dohadování nemá cenu, kromě základní domluvy "o čem určitě víš, že se ti to líbí" a "co se určitě stát nemá".

> Napadá mě, že má zvědavost souvisí spíš s problémem nováčků a „vzpurných masochistů“
> a tím rozhodně nechci nikoho urazit - i když znám spoustu lidí, stejně pokud jdu na párty
> nebo do klubu, chci mít s sebou hořejška, který na mě dohlédne. Zatím jsem se nespletla
> a děkuji všem, kteří se jako mí dobří přátele v této roli osvědčili, ale doslechla jsem se
> o situacích, kdy jiné takové štěstí neměly. Vím, že hlavní je komunikace mezi partnery,
> ale nováčci nemusí vědět, co potřebují, nebo jak si o to mají říct.

Přesně tak - jako Dom se musím spolehnout na to, co vím, umím a čemu rozumím, abych dokázal dodržet hranice a nepřekročit schopnosti partnera. U nováčků jde především o mou odpovědnost. Pokud jsou již zkušenější, očekával bych rovnoměrnější rozdělení odpovědnosti.

> Pokud se Dom/ina nabídne nebo souhlasí s tím, že bude na jeden večer
>dohlížet nad submisivem nebo bude v roli je(jí)ho Doma/Dominy, jak vážně
>se taková role bere? Jak se prakticky realizuje? Dohodnou se oba předem,
>aby byla situace jasná? Pokud se předem o ničem nebaví, nebo jen zběžně,
>jakou roli má Dom/ina během večera?

Tady už jde o něco jiného. Obvykle na veřejnosti nevystupuji jako „ochránce“ lidí, které neznám (s výjimkou níže popsaných případů). Pokud vím, většina jednání o rolích atd. proběhne formou předpokladu nebo někdy výslovného ujednání. Jedním z důvodů, proč to obvykle nedělám je, že mívám závazky k dalším lidem - ten, koho bych měl „chránit“, by se nemohl spolehnout na to, že se celý večer věnuji jen jemu.

> Pokud se submisiv věnuje hrátkám s „ochráncem“ nebo jiným dominantním partnerem,
> jak se pozná, zda se cítí bezpečně? Spoléhá se na to, že se ozve, pokud chce přestat, nebo
> musí dominantní partner věnovat dost času tomu, aby submisiva naučil se ozvat?

Nespouštím submisiva z očí. Pokud z libovolného důvodu nemohu pokračovat v dohledu, požádám o to někoho, komu věřím.

> Jak bezpečné ty hrátky jsou? Někteří submisivové schválně provokují a kde je pak
> odpovědnost hořejška? Jako submisiv vím, že se někdy sama bráním vyslovení
> stopky, přesvědčuji se, že se mi líbí, co se děje, něco ve mně nechce hořejška zklamat
> a tak někdy nedokážu vyslovit stopku. Vím, že někteří submisivové jsou rozhodnuti
> stopku nikdy nepoužít. Jak náročné musí být pro dominantního partnera sledovat celou
> situaci? Zajistit, že scénka nezajde příliš daleko?

Opět si myslím, že záleží na tom, zda se věnuji nováčkovi nebo zkušenějšímu partnerovi. Jak jsem uvedl výše, u zkušenějších partnerů bych očekával rovnoměrnější rozdělení odpovědnosti. Jako dost arogantní hajzl, na což jsem pyšný, ale věřím, že submisivovy signály dokážu spolehlivě rozeznat. :)

> Otázka pro dominantní jedince na párty - jaký je váš vztah vůči submisivům, kteří
> nemají ničí obojek, považujete je za submisivy „pod ochranou klubu“?. Nabízejí
> organizátoři obojky, kterými se submisivové, kteří se pro ně rozhodnou, dostávají
> pod ochranu pořadatelů, tj. hostitele/hostitelky?

Neformálně řečeno, ano. Vím, že na akcích b2g taková možnost je a na akcích pořádaných Roissy Workshops taky, ale jen na požádání. V Rapture se taky snažíme chránit ty, kteří vypadají, jako „že se ztratili“, a snažíme se, aby se cítili lépe.

> Vím, jde o spoustu otázek, ale to téma jsme teď s přáteli řešili a jsem zvědavá,
> co si o tom myslí ostatní.
>
> M

Keith


Katrina

Re: Re: Bezpečnost hrátek?

Skvělé otázky, M, a Keith na ně skvěle odpověděl, takže skoro není co dodat, ale já to stejně zkusím ;)

> Zajímalo by mě, jak hořejšci dokážou zajistit bezpečnost při 'jednorázové' scénce
> řekněme v klubu nebo na párty, a kdy se souhlas může změnit ve zneužití?

Pokud jdu do něčeho s někým, koho neznám, závisí na tom, zda o tom, co děláme, něco ví, nebo ne. Pokud neví, raději se omezím na nenáročnější věci a nepřitvrzuji. Pokud má víc zkušeností, pak jde o to začít zvolna a sledovat řeč těla. Abych se přiznal, žádné složité dohadování nemá cenu, kromě základní domluvy "o čem určitě víš, že se ti to líbí" a "co se určitě stát nemá".

***Řekla bych to samé, to, jak daleko zajdu, záleží na tom, kolik má kdo zkušeností. Také se zeptám „co mohu“ a „co ne“ a jediné, co bych dodala ke sledování řeči těla je skutečně se často dolejšku ptát, jak mu je. Pokud někoho neznám, nejspíš se do ničeho nepustím, ale pokud vyjímečně ano, tak nejspíš *musím* vědět, kdy je nutno přestat, protože nováček často sám nepozná, zda je v sub stavu, nebo ne, a musím se tak spolehnout na vlastní zkušenosti a úsudek. Souhlas se mění ve zneužití, pokud zajdete dál, než s čím dolejšek souhlasil a nestane se to tak často, když VÍTE, co dolejšek zvládne. Je lepší nezajít tak daleko a nechat ho/ji, ať prosí o víc, než překročit původně dohodnutý rámec.

> Napadá mě, že má zvědavost souvisí spíš s problémem nováčků a „vzpurných masochistů“
> a tím rozhodně nechci nikoho urazit - i když znám spoustu lidí, stejně pokud jdu na párty
> nebo do klubu, chci mít s sebou hořejška, který na mě dohlédne. Zatím jsem se nespletla
> a děkuji všem, kteří se jako mí dobří přátele v této roli osvědčili, ale doslechla jsem se
> o situacích, kdy jiné takové štěstí neměly. Vím, že hlavní je komunikace mezi partnery,
> ale nováčci nemusí vědět, co potřebují, nebo jak si o to mají říct.

Přesně tak - jako Dom se musím spolehnout na to, co vím, umím a čemu rozumím, abych dokázal dodržet hranice a nepřekročit schopnosti partnera. U nováčků jde především o mou odpovědnost. Pokud jsou již zkušenější, očekával bych rovnoměrnější rozdělení odpovědnosti.

***i zde souhlasím. Myslím, že pro nováčka je nejtěžší najít odvahu říct NE (stopka atd.) v případě, že si *není* jist, co cítí. Nesnažte se přemáhat, není důvod připadat si hloupě, pokud něco nezvládnete (nebo nechcete) - je lepší přestat dřív než zajít příliš daleko, kdy se scénka může skutečně pokazit. Kromě této základní věci (kterou se snažím natlouct do všech nováčků, protože vím, že si často připadají, že „vyměkli“, pokud mají použít stopku, jenže poznání, že jste měli stopku použít, už vám někdy není nic platné, pokud se něco stane) má Keith absolutně pravdu v tom, že jde o to, aby odpovědnost nesl zkušený dominantní partner.

> Pokud se Dom/ina nabídne nebo souhlasí s tím, že bude na jeden večer
>dohlížet nad submisivem nebo bude v roli je(jí)ho Doma/Dominy, jak vážně
>se taková role bere? Jak se prakticky realizuje? Dohodnou se oba předem,
>aby byla situace jasná? Pokud se předem o ničem nebaví, nebo jen zběžně,
>jakou roli má Dom/ina během večera?

Tady už jde o něco jiného. Obvykle na veřejnosti nevystupuji jako „ochránce“ lidí, které neznám (s výjimkou níže popsaných případů). Pokud vím, většina jednání o rolích atd. proběhne formou předpokladu nebo někdy výslovného ujednání. Jedním z důvodů, proč to obvykle nedělám je, že mívám závazky k dalším lidem - ten, koho bych měl „chránit“, by se nemohl spolehnout na to, že se celý večer věnuji jen jemu.

*** bojím se, že tohle je jedna z věcí, kde nejde o to, zda někdo vystupuje dominantně, ale o to, jaký je. Ve všech situacích, včetně D/s, se najdou dobří a špatní lidé, a jediné, co mohu poradit, je aby druhý byl známý, osvědčený a důvěryhodný (tj. pokud si nejste jisti, zeptejte se jiných!) a pak věřit instinktům. Nejdůvěryhodnější dominantní jedinci tuto roli nepřevezmou, *pokud* ji nechtějí brát velmi vážně, a v takovém případě jste v takovém bezpečí, jak jen můžete být! ~g~ Pokud jde o konkrétní náplň jejich role, musíte se prostě dohodnout.

> Pokud se submisiv věnuje hrátkám s „ochráncem“ nebo jiným dominantním partnerem,
> jak se pozná, zda se cítí bezpečně? Spoléhá se na to, že se ozve, pokud chce přestat, nebo
> musí dominantní partner věnovat dost času tomu, aby submisiva naučil se ozvat?

Nespouštím submisiva z očí. Pokud z libovolného důvodu nemohu pokračovat v dohledu, požádám o to někoho, komu věřím.

***zase není co dodat ;) hmm.. snad kromě toho, že já ani Rachel nikdy do ničeho nejdeme, pokud druhá není u toho, a protože se dokonale známe, okamžitě poznáme, že něco není v pořádku, dávno předtím, než si toho všimne kdokoli jiný, včetně partnera pro scénku :) Funguje to na obě strany - pokud některá z nás něco zkusí s někým jiným, druhá sleduje oběť (:-) jako ostříž, a tak si případných potíží dva páry očí všimnou spíš než jeden ;) Tak nám to prostě funguje!

> Jak bezpečné ty hrátky jsou? Někteří submisivové schválně provokují a kde je pak
> odpovědnost hořejška? Jako submisiv vím, že se někdy sama bráním vyslovení
> stopky, přesvědčuji se, že se mi líbí, co se děje, něco ve mně nechce hořejška zklamat
> a tak někdy nedokážu vyslovit stopku. Vím, že někteří submisivové jsou rozhodnuti
> stopku nikdy nepoužít. Jak náročné musí být pro dominantního partnera sledovat celou
> situaci? Zajistit, že scénka nezajde příliš daleko?

Opět si myslím, že záleží na tom, zda se věnuji nováčkovi nebo zkušenějšímu partnerovi. Jak jsem uvedl výše, u zkušenějších partnerů bych očekával rovnoměrnější rozdělení odpovědnosti. Jako dost arogantní hajzl, na což jsem pyšný, ale věřím, že submisivovy signály dokážu spolehlivě rozeznat. :)

***opět souhlas. Čím zkušenější dolejšek, tím větší odpovědnost musí nést. Pokud zkušený partner nepoužije stopku, pak můžete dělat co chcete a jet velmi opatrně, ale když stopku nepoužije, nechává to na vás a podle mě riskuje problémy.

> Otázka pro dominantní jedince na párty - jaký je váš vztah vůči submisivům, kteří
> nemají ničí obojek, považujete je za submisivy „pod ochranou klubu“?. Nabízejí
> organizátoři obojky, kterými se submisivové, kteří se pro ně rozhodnout, dostávají
> pod ochranu pořadatelů, tj. hostitele/hostitelky?

Neformálně řečeno, ano. Vím, že na akcích b2g taková možnost je a na akcích pořádaných Roissy Workshops taky, ale jen na požádání. V Rapture se taky snažíme chránit ty, kteří vypadají, jako „že se ztratili“, a snažíme se, aby se cítili lépe.

***Myslím, že každý, kdo jakkoli odpovídá za pořádanou akci, např. klub nebo soukromou párty, by měl přijmout část této odpovědnosti (sledovat dění) a pokud to nemůže udělat sám, neměl by nic pořádat! ~g~ Jsem ráda, že většina našich známých to dokáže a dělá ;)

> Vím, jde o spoustu otázek, ale to téma jsme teď s přáteli řešili a jsem zvědavá,
> co si o tom myslí ostatní.
>
> M

Keith

*** omlouvám se, že mi to tak trvalo, M., ale lépe pozdě než nikdy, ne? ~g ~
Kat

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče