Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas!
Toto je jeden z mála nových článků z roku 2010 - smyslem je vyvrátit některé tradované mýty. Navíc se vzhledem k tomu, že jsme byli u začátků SM scény v ČR jako takové, cítím kvalifikován "vrhat světlo" na věci, které někteří lidé na webu úmyslně zkreslují, ať už je to v zájmu podpory "výlučnosti", "jedinečnosti" nebo "tradice a zásluh" jejich webu.
Takže, jak to bylo, resp. u čeho jsme byli. Je to zvláštní pocit, být od založení těchto stránek najednou o 12 let starší a moci hodnotit vývoj české SM scény s nadhledem a odstupem. Pokud chcete věnovat chvíli času "vyprávění starců" :-), pohodlně se usaďte, milé děti, a čtěte dál. Pokud se SM začínáte, najdete na tomto webu spoustu určitě přínosnějších textů. Určitě si ale přečtěte poslední odstavec dole na této stránce.
Před plyšákem (rok 89) probíhala veškerá komunikace mezi SM pozitivními buď telefonem, ale to se hovořilo v šifrách... nebo formou opatrně formulovaných inzerátů v novinách, s tím, že následující korespondence za účelem dohadování místa setkání, zaměření akce a počtu účastníků se vedla klasickými dopisy. Vím o 4 centrech, ale lidí se scházelo jiště mnohem víc a na mnohem více místech.
Po plyšovém předání moci komunisty komunistům (1989) se objevily specializované časopisy (zdravím, časopise Markýzi, zkrachoval jsi i když jsi mi kradl texty) a do stávajících novin už bylo možno psát inzeráty na seznámení, formulované mnohem otevřeněji. Přesto počet kroužků praktikujících SM příliš rychle nerostl, protože 1. internet byl zatím jen na vysokých školách a v pár ústavech a 2. kdo byl mimo kruhy prověřených, nemohl se do nich snadno dostat, protože obecně pořád převládalo přesvědčení, "že se rudí mohou vrátit". Lidé se prostě stále báli. Pamatuji tolik lidí kladoucích mi ještě v letech 92-93 na srdce "hlavně se do ničeho nenamoč"... :-) Nováček neměl šanci se do těchto kruhů dostat, pokud ho osobně nepřivedl dlouholetý člen. Tato tradice koneckonců přetrvává ve většině "akčních klubů", je to pochopitelné. Někteří pořadatelé "kecacích" srazů budují podobnou "auru výlučnosti" s prověřováním účastníků, s tím jsou ovšem dnes už jen směšní.
Po roce 95 se na českém netu začalo konečně něco dít. Legendárními "bardy" byli především Koldak a jeho skvělé povídky, mírně brutální, ale ne moc - tohle přesné vyvážení akčnosti a "tematičnosti" (SM zaměření, vylučující banalitu běžného porna) s ještě přijatelnou mírou nekonsensuálního "násilí" podle mě dodnes nemá v ČR konkurenci (pokud se bavíme o původní tvorbě). Hodně se mu přiblížil MacAran (zdravím a opakuji díky za společné večery a noci s tebou a Lailou).
V celonárodní nově vzniklé komerční TV Nova se objevil a dost dlouho vydržel noční pořad Tabu. Promluvila v něm Lenka Blažejová, která začínala jako subinka, doktorka psychologie, ale postupně se stala nejznámější českou dominou, organizátorkou párty (ani tehdy je na webu nepropagovala) a v neposlední řadě autorka knih Povolání domina a o mnoho let později druhé dílu nazvaného jen Domina. Než budete googlovat, navštivte nejblížší knihovnu, v těch letech byly ještě náklady knih obrovské a v každé okresní knihovně Lenčiny knihy najdete, spolu třeba s legendární knihou, kterou jsem tu zveřejnil (copyright už je prošlý) - Story of O - (český překlad je v knihovnách jako Příběh O - Krásná z Roissy) a dalšími.
Pak se objevily snahy o sjednocení scény, vedené mladšími lidmi (=kolem 20 let věku), kteří byli "o generaci jinde" než tehdejší zkušení... nejprve se koncentrovali na diskusním serveru mageo.cz, tam se domluvilo spousta nově vzniklých párů, spousta akcí mezi dvěma jedinci ze dvou různých párů :-) a některé první kecací srazy.
Vznikl server bdsm.cz, který zasponzoroval, vytvořil a hostoval Rider, první články psali lidé jako Harius. No a já :-) Chcete-li zamáčknout slzu v oku, podívejte se na tento obrázek.
I zde opakuji díky Hariusovi za první návody na zařízení mučírny a první teoretické články psané pro bdsm.cz, děkuji za ta naše odpoledne u vás a váš večer u nás - a vsuvka ve vsuvce: také díky Milkove za posení u nás i za naši dopravu v tvém bojovém vozidle ze srazu z Prahy - a pokračuji Hariusi, díky za vaši účast na prvním u nás pořádaném srazu (prvním z mnoha, možná proto nejdůležitějším) a za pomoc s organizováním prvních "kecacích" srazů v Praze).
Srazy lidí znajících se jen z netu se nepořádaly jen v Praze, byly třeba v Brně (za účasti dodnes známých tváří jako je NTPT a jeho subinka - zdravíme vás - její hlava na tvém rameni po většinu doby srazu a její občasné slzy po vaší výměně pár špitnutí - to bylo nezapomenutelné a málokterý sraz, i v zahraničí, který jsme navštívili, tohle překonal - to bylo ukázkové D/s a nepíšu to ironicky, byla v tom hloubka a intenzita, kterou si přívrženci "fyzického" SM = bití na úvod scénky a pak rychlého šuku, nedokáží ani představit.
Mezitím odbočka, tehdejší vývoj u nás doma - téměř všechny texty i překlady na tomto webu vznikly především pro mou životní partnerku, tehdy subinku, později switchku, dnes téměř výlučně Paní. Šlo mi o to, rozvinout v ní to, co dříme v každé ženě - probudit to. Dělal jsem to ze sobeckého důvodu, chtěl jsem tak žít a vyplatilo se do toho investovat roky života. Protože výsledek je tak silný, jaký s náhodně potkaným partnerem na srazu nemůže být. Je pouhým "vedlejším produktem", že tyto stránky pomohly spoustě dalších lidí, většině na dálku, ale třeba T+E (byli pak činní na serveru ds-life.cz a také se pokoušeli "odtabuizovat" SM v pořadu Tabu - bohužel dopadlo to spíš opačně, než jak čekali) jsme byli příkladem přímo u nás v obýváku, jídelně, mučírně... těch párů bylo víc, proběhla i spousta mailové komunikace, ale T+E jako první souhlasili s tím, aby se na tomto webu objevila.
Další velmi dlouhé nahlédnutí do tehdejšího turbulentního vývoje najdete v textu Akční srazy (podruhé), včetně velmi podrobného vylíčení, jak jsme s L žili odděleně (zveřejňuji necenzurované, jen dodávám, že o rozpad vztahu nešlo, i když se to tak při čtení může jevit - šlo o další rozšíření hranic :-)
Ano, vývoj našeho vztahu bolel. Opravdu. Bolel a proto jsem ho detailně popsal, později ve spolupráci s L. Aby si ostatní nemuseli narážet vlastní hlavy o zeď. Zjevně to mělo smysl. Jen pro ilustraci, tyto stránky měly sto tisíc přístupů za necelý rok a to bylo tehdy ohromné číslo. Tak se mohlo stát např. to, že jsem od dalšího páru dostal špendlík s BDSM logem v bílém a žlutém zlatě... stránky jim pomohly. A nejen stránky - spousta dalších lidí v ČR i cizině byla později vítanými diváky při našich scénkách - pokud se umíte dívat, neuvěřitelně posilujete energii scénky a tím i její intenzitu, více viz otázka 29 souhrnného textu SSBB FAQ.
Později, o hodně později, vzniklo několik osobních i "komunitních serverů". Nemá cenu je vyjmenovávat, některé existují dodnes, jiné ne, některé vznikly (a zanikly) o mnoho let později. Lidé přicházeli, odcházeli (také jsem odešel z bdsm.cz, protože se začalo dublovat s mými stránkami, různí vychcaní "odborníci na bdsm" na netu kradli mé texty a nebylo možno požádat správce jejich webhostingu o smazání jejich stránek, když se dotyční hájili tím, že text neukradli ode mě, že byl k mání jinde na síti...).
Tím bych tuto drobnou úvahu ukončil, smyslem není monitorovat současné dění - scéna je široká, každý, kdo umí používat google, si najde "tu svou parketu" - stačí zadat téma, doplnit slovem bdsm a dostanete se ke spoustě informací. Jen bych na závěr apeloval, nevěřte slepě tomu, co čtete. Zaprvé každý nemá čisté úmysly - pokud někdo provozuje server nebo podává inzeráty několik let a stále hledá "nové tváře", nejspíš má sobecký zájem na "novém mase". To je koneckonců jeho problém, problém jeho vztahu a případný problém těch, kteří naletí. Zadruhé, a to je důležitější, nenechte nikoho, aby na vás zkoušel techniky, které nevyzkoušel na sobě. Nemám moc rád kategorické soudy, ale následujícího soudu se dopustím: Skutečného dominanta neubude, když na sobě vyzkouší, co chce dělat dolejšku/subince/subíkovi. Překvapivě rozsáhlou bondáž nebo i zavěšování pod strop v pohodě zvládnete sami, stejně jako piercing nebo vyzkoušení účinků nových důtek či biče. Pokud si někdo říká Dominant a na sobě vše nevyzkoušel (stačí se ho zeptat a pozorovat jeho reakci), pryč od něj. Dominanta by tohle vše "nemělo bolet", v tom smyslu, že bolet by ho mělo mnohem víc to, když něco přeženou/ublíží svému partnerovi.
Net je plný "subíků" i "dominantů", ve skutečnosti lidí, kteří si na to jen hrají. Naštěstí je plný i skutečných D/s, jen je potřeba trochu déle hledat. Osobně bych doporučil tento postup: přečíst si tento web, porovnat informace s ostatními weby, a rozvinout BDSM choutky :-) ve vašem partnerovi. Čtení vám zabere maximálně týden a myslete na to, že jedním přečtením ušetříte několik let, které jsem věnoval vyhledání a přeložení informací psaných lidmi s třeba 20 lety praxe, kteří už nikomu nemusejí nic dokazovat, nemusí nikoho lovit a jsou (v zahraničí) bez ironie tak proslulí, že se v podstatě všichni ať chtějí či ne, řídí jejich názorem, který se k nim tou či onou formou prostě dostal/"prosákl". Těmto názorům se nelze vyhnout, jde totiž o to, že dnes v podstatě už nic nového k BDSM jako takovému nelze dodat, lze jen zveřejňovat vývoj konkrétních vztahů, návody na výrobu konkrétních pomůcek a fotogalerie ze scének - a to vše činím v jiných sekcích tohoto webu.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
Slibovaný závěr článku:
