Autor: (c) 2001 Tom

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Závažíčka

Vhodným doplňkem svorek umisťovaných na bradavky, stydké pysky či kamkoliv jinam na tělo mohou být závažíčka.Když už o tom mluvím, mohou být doplňkem svorek i obyčejné gumičky, které lze na svorku nasadit buď ze strany, kteroudrží na těle, a zvýšit tak přítlak, nebo ze strany, za kterou se drží, když se nasazuje, a přítlak tak snížit. Důvodemk doplnění svorek o gumičku či závaží je to, že tělo si prostě na jakékoliv dráždění časem zvyká, a pokud chcete drážděnízesílit, máte u svorek celkem tři možnosti - zvýšit přítlak, zvýšit hmotnost a nebo svorky rozhoupat (praktikujeme),umisťovat na odřená nebo pořezaná místa, polévat slanou vodou nebo sestřelovat z těla bičem (to zatím nepraktikujeme).

Než se pustím do popisu výroby svorek, uvedu ještě, že kromě svorek uřezanýchz kovových ramínek na šaty, lze jako mnohem ostřejší kousky použít i svorky (žabky) ze záclon. Bradavky nebokožní záhyby lze skřípnout i do karabinky nebo svěráčku, viz následující obrázek.

Závažíčka je nejlepší odlít z olova. Tedy jen v případě, že je chcete mít skutečně těžká. Hliníková nebo zinková závažíčkaby také nebylo problém odlít, ale jen pokud byste je chtěli mít pro ozdobu, nebo pro "mindfuck" (tj. pověsit partnerce na bradavku kovovou kostku o hraně 10 cm a se slovy "a teď ti jí to urve" jí na řetízku pustit k zemi). Použijete-li olovo, vážízávažíčko ve tvaru jehlanu o základně 3x2,5 cm a výšce 5 cm celých 200 gramů, a to jepro začátečníky možná až moc.

K výrobě závažíčka potřebujete olovo, koupené v železářství ve formě trojhranných prutů klempířské pájky. Pokud nechcete drahé olovo kupovat, můžete to udělat jako já a použít cokoliv z následujícího: olovo posbírané ze závažíček sloužících k vyvažování automobilových kol, olovo, které vystřílíte na střelnici, nebo roztavit staré olověné vodovodní trubky (již mnoho desítek let se nepoužívají, ale můžete je najít v přívodu vody do splachovače WC, kde se předtím, než se objevily plastové vodovodní instalace, používaly právě olověné trubky pro svou snadnou tvarovatelnost). Můžete se poptat ve sběrných surovinách, ale nejspíš budou mít jen autobaterie, a ty jsou těžce sulfátované, z takového olova vám zbyde spousta nepoužitelné strusky.

Závažíčko odlijete do formy. Forma se nejlépe vyrábí ze sádry (koupíte v drogerii). Potřebujete model závažíčka, který jsem zhotovil ze dřeva. Na prvnim obrázku je sádrová forma vidět rozložená (je ve tvaru jehlanu,takže na obrázku vidíte čtyři stěny) - vlevo, spolu s dřevěným modelem závažíčka - vpravo. Nadruhém obrázku vidíte formu shora, spolu s hotovým závažíčkem, již opatřeným háčkem s okem.

Výroba formy - v plastovém kelímku od jogurtu nebo jiné vhodné nádobce, kterou můžete po ztuhnutí sádry zničit, rozděláte sádru, vtisknete do ní model závažíčka (pokud je dřevěný, měl by se navoskovat, aby šel ze ztuhlé sádry vytáhnout) a necháte sádru ztuhnout, což trvá tak půl hodiny. Pak model z formy vytáhnete. Forma musí vyschnout, což trvá několik dní. Já do ní odléval druhý den, a bylo to příliš brzy - při lití prvního závažíčka z formy syčela pára. Na druhou stranu jsem ušetřil pár dní času...

Vlastní lití je jednoduché - kovovou nádobku, kterou si můžete dovolit zničit (usadí se na ní struska a většina kovových předmětů při zahřívání na teplotu tání olova změní barvu) naplníte kousky olova, vezmete do sykovek, podržíte nad plamenem, po roztavení olova hřebíkem shrnete z povrchu tmavě šedou strusku (pokud by se dostala do formy, byl by odlitek ošklivý) a lijete. Po pár minutách formu buď rozbijete, nebo jí po hranách jehlanu rozříznete lupenkovou pilkou, rozeberete a můžete ji použít znovu. Pokud se rozhodnete formu rozložit a použít příště, stačí ji pak složit a obtočit izolepou (sádrová forma dobře izoluje, nebojte se, že by se izolepa při lití olova roztekla).

Hotový odlitek zbavíte otřepů (stačí je ořezat nožem) a vyvrtáte do něj otvor pro háček s okem. Při vrtání pozor, olovo se "maže" a ačkoliv je měkké, může se vrták zlomit, protože olověné špony zaplní drážky pro odvod třísek a vrták se pak nemůže v díře volně otáčet. Vrtejte pomalu a často vrták čistěte od špon (po dvou milimetrech odvrtané hloubky díry). Pokud má háček závit do dřeva, může se při zašroubovávání do díry zlomit. Lepší je použít háčky s metrickým závitem nebo díru vyvrtat větší a vrut v ní zalít epoxidem.

Viděl jsem závažíčka, z jejichž bočních stěn trčely jehly, ale nevyráběl jsem je. Pokud byste jehly chtěli umístit do vyvrtaných otvorů, vrtejte teď. V dalším kroku postupu budeme závažíčka polepovat kůží a potom už do nich nemůžetevrtat - kůži sice provrtáte, ale špony z olova vám budou zajíždět mezi závažíčko a nalepenou kůži a dělat boule. Jehly by do olova také mohly jít zatlouct, to by se mohlo dělat přes kůži.

Na závěr závažíčka polepte kůží (můžete je natřít barvou, ale kůže je hezčí). Rozhodně je nenechávejte holá, olovo špiní, časem tmavne a je jedovaté. Závažíčko ve tvaru jehlanu polepíte dvěma kusy kůže, ve stylu "tenisák",tj. jeden kus kůže jde přes přední, dolní a zadní stěnu, druhý přes levou, horní a pravou stěnu. Tak nejlépe využijete kus kůže, z nějž vykrajujete potřebné kousky. Okraje vystřižených kousků kůže před lepením očerněte (lihovým fixem nebo barvou na kůží) - po nalepení nebudou tolik vidět spáry. Kůži na olovo lepte Chemoprenem nebo jiným kontaktním chloroprenovým lepidlem.

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče