Tato stránka (text původního článku poskytnutého autorem ke zveřejnění nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

ZASLOUŽENÝ TREST 2

Autorka si přeje zůstat anonymní, reakce zasílejte na kontakty uvedené na vstupní stránce tohoto webu, rád předám. Měli jste již možnost od ní číst povídky PCman, Blázne a Dovolená?. Jak jsem psal v úvodu k nim, autorka má bdsm partnera, takže jí neposílejte milostné návrhy. Její fantazie jsou i na mě dost extrémní - nemám hranice, ale zneužívat partnerku, půjčovat ji ostatním, pít před scénkou - to je na mě moc. Fantazie a realita jsou ale dvě různé věci, takže zůstávám klidný - věřím, že čtenářstvo bude nadšeno -

ZASLOUŽENÝ TREST 2

„Sundej ze sebe ty hadry“ - nekřičel, mluvil potichu sotva ho bylo slyšet, ale jeho vztek byl hmatatelný, byla jím naplněna celá vstupní hala. Strachy se otřásla.

„Moc se netřes na to máš času dost.“

Vysvlékla se, ale věci nechala na zemi hned za dveřmi, aby co nejrychleji splnila příkaz P, i když jí stále nedocházela vážnost situace, do které se svojí neposlušností dostala. Přišla pozdě, opilá a P na ní čekal. Přišel neohlášen strávit s ní následující hodiny a prověřit, zda splnila přesně jeho telefonické úkoly a příkazy z předchozích dní.

Padla na kolena, chtěla jej přivítat, jak se sluší a očekává od otrokyně, ale odkopl jí hrubě směrem k místnosti, která byla zařízena věcmi a pomůckami určenými k její výchově. Uprostřed, mezi zapálenými svícemi, stála trestná lavice připomínající obětní oltář. Jak se později ukázalo, měla k ní připoutaná, strávit celou dlouhou noc. Zacvakl jí pouta na ruce a kolem krku dnes dostala obojek z masivního kovu. Zaujmout správnou polohu na lavici dokázala za okamžik, ruce jí zahákl za pouta na hák ve zdi, a tím se tělo nešťastnice natáhlo do krajnosti a upoutané nohy nedovolili sebemenší pohyb.

Nemluvil, nevyčítal, nechtěl poslouchat její výmluvy.

Posezení s kamarádkami se protáhlo. Věděla jaké následky může mít návštěva kavárny, ale příliš dobře se bavila, a s vypitým alkoholem hodila za hlavu i svoje povinnosti. Doufala, že P nepřijde. Mělo jí napadnout, že když měsíc s ním hovoří pouze telefonem, že brzy přijde osobně a ona bude muset skládat účty.

Se zahřátím zadnice se nezdržoval, i když výprask řemenem patřil vždy z její strany k těm snesitelnějším, lze říct i oblíbeným, dnes nebyl P dobře naladěn, neznal a nechtěl mít slitování. Pokrýval její zadek systematicky úderem vedle úderu. Před bolestí jí zatím chránilo alkoholové opojení. Po každé desáté ráně P udělal čáru na zeď. Právě udělal pátou a nepokračoval, odešel. Nic neslyšela. Potřebovala čurat, po vypitém alkoholu měla znova žízeň, ale ozvat se si nedovolila.

Strach z následující noci byl stále silnější.

Kolik uplynulo času, když se opět objevil, nevěděla, alkohol pomalu vyprchával, dostala napít a natlučený zadek přicházel k sobě. Na tento okamžik, když už si začala pohrávat s myšlenkou, že výprask je u konce, čekal P. Tentokrát jí výprask řemenem již nepřipadal být snesitelnějším. P začal střídat bicí nástroje. Křičela, prosila, snažila se vyškubnout z připoutání, všechno bylo marné. P se zřejmě rozhodl, že si již nikdy normálně nesedne.

To, že se bolestí počurala ho ani na chvíli nezastavilo. Až po další sérii padesáti ran přestal a odešel.

Mezi svícemi si připadala jako v márnici.

Vyplácel jí s různě dlouhými přestávkami po celou noc, bez soucitu, nemilosrdně. Pro výplatu posledních ran sklopil lavici do vodorovné polohy, rozkročil se nad ní a vyplatil je napříč již naprosto rozbitým zadkem.

Ráno s rozedněním jí odpoutal od lavice, ale vysvobození nepřišlo. Musela zůstat stát před popsanou zdí až do chvíle, kdy přišli na návštěvu přátelé P, pak dostala okovy spojené řetězy a měla přesně do dvanácté hodiny připravit oběd. Najíst sice nedostala, ale odpoledne jí uložil do postele a mohla až do večera spát. Přestože se nemohla otočit na záda, bylo jí dobře.

Dnes již ví, že nikdy nepůjde s kamarádkami do kavárny.

Večer a následující noc zkouška poslušnosti pokračovala. Musela být k dispozici všem přítomným, obsluhovat je, nechat se osahávat, i na lékařskou prohlídku došlo, musela uspokojit veškeré zvrhlé choutky nenasytných přátel. Zvlášť zmučený zadek všechny přitahoval, prakticky stále měl někdo zájem o jeho důkladnou prohlídku. Nad ránem nezbyl na jejím těle kousíček, který by nebyl škrábán, štípán svazován či jinak týrán. P celý večer seděl ve svém křesle a pozorně ji sledoval, za každý nepatřičný pohyb, pohled nebo výkřik udělal čáru na zeď za sebou.

Následující den P odešel zároveň se svými přáteli.

Mezi dveřmi povídá: „Jestli se do příští návštěvy dopustíš jediného prohřešku, celý uplynulý víkend si zopakuješ! Dobře si spočítej počet všech čar na zdi“ a neodpustil si poplácání její temně modré zadnice.

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče