Tato stránka (text původního článku poskytnutého autorem ke zveřejnění nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Z vlastní vůle

Překladatel povídky, de@email.cz, mi poslal ke zveřejnění svůj překlad povídky.

Zvoní telefon. "Buď ve 13 hodin na nádraží!" Víc nic. Zavěsil jsi.

Omlovám se u svého šéfa, ty hrozné bolesti hlavy a tak, a jdu.

Je podzim. Je zima a prší. Pod dlouhým kabátem mám jen punčocháče, polovysoké boty, krátkou sukni a lehký svetr.

Přesně ve 13 hodin jsem na nádraží. Už na mě čekáš u vchodu. Ani mě nepozdravíš. Řekneš jen: "Pojď se mnou!" a jdeš.

Následuji tě. Jdeme k taxiku a nastupujeme. Dáváš taxikáři mně neznámou adresu. Sedíme a mezi námi je cestovní taška, kterou jsi přinesl. V průběhu cesty nemluvíš. Asi po deseti minutách jsme u cíle. Zastavujeme před domem na předměstí.

Chci se tě zeptat, co tady děláme, ale radši zůstávám potichu. Bereš klíč z tašky a otevíráš dveře. "Jeden přítel je na dovolené. Můžeme použít jeho byt.", říkáš. Jedeme výtahem do třetího patra. Odemykáš byt.

Po celý ten čas na cestě sem jsi se mě ani nedotkl. Ani polibek jsi mi nedal ...

Byt je malý, ale pěkně zařízený. Majitel tady asi hlavně spí, protože postel zabírá největší část obývacího pokoje.

Pomáháš mi z kabátu. Tvoje ruce se dotýkají mé šíje a mých ramen. Ale než si stačím tyto dotyky vychutnat, přestáváš.

"Svlíkni se!" rozkazuješ mi. Svlékám si sukni a přetahuji svetr přes hlavu. Nyní stojím uprostřed místnosti, až na punčocháče, nahá.

"Klekni si přede mne!" přikazuješ mi. Příliš dlouho otálím. Chytáš mě za ramena a důrazně mi ukazuješ, co mám dělat. Tvůj tón je přísnější. Dnes si asi nemůžu dovolit příliš odporovat...

"Dělej, rozepni mi kalhoty a vyndej z nich můj ocas! Přiznej si, že jen čekáš, až ho dostaneš do pusy!"

Rozepínám kalhoty. Nevím, zda se mám smát a nebo brečet. Tato situace je pro mě zcela neobvyklá. Zase otálím. Jsem velmi vzrušená, ale můj vzdor, ten pud říct NE, je ještě silnější. Naproti tomu ti chci patřit, a to úplně .....

Ale nenecháváš mi žádný čas k přemýšlení. "Když neumíš poslouchat, tak se to musíš naučit jinak. Asi to tak chceš, co ?" Levou rukou držíš ocas proti mně. Pravou mě chytáš za týl a tlačíš mou hlavu proti svému podbříšku.

Nemůžu dělat nic jiného, než otevřít pusu...

Ocas mi vklouzává do pusy. Začínám sát.. Sténáš stále silněji. Mám ráda tlak tvé ruky na šíji, ten nátlak, který na mě činíš. Nikdo jiný, než ty, se mnou takto zacházet nesmí.... Po pár minutách máš dost. Alespon pro teď.

"Vstaň!" říkáš. Bereš mě za ruce a táhneš nahoru. Bolí mě kolena. Nohy mám ztuhlé od nezvyklé polohy.

Ale přeze všechno (nebo právě proto?) jsem nedočkavá a zvědavá, co ještě přijde.

V tichosti mě dvakrát, třikrát obcházíš. Prohlížíš si mě. Jdeš k posteli a něco bereš z nočního stolku.

"Otoč se!" Otáčím se k tobě zády. Dáváš mi přes obličej nějakou šálu a zavazuješ mi oči.

Nyní se ti cítím ještě víc vydaná. Vzal jsi mi poslední možnost kontrolovat, co se kolem mě děje. Můj rozum mi říká, že je nejvyšší čas pro správnou paniku, ale ta nepřichází... Právě naopak, jsem šíleně vzrušená. Nejsem jen vlhká, ale pořádně mokrá.

Cítím tvoje ruce na bocích. Vedeš mě těch pár kroků k posteli. "Lehni si a nehejbej se!"

Lehám si na postel. Povlečení pode mnou je studené a hladké.

Ještě jednou mi přišlo na mysl se ti vzepřít. Dokážu si představit, jak bys mě rád viděl. Totiž ležící na zádech s roztaženýma nohama....

Tak to teda ne, říkám si. Otáčím se na břicho a zkřížené ruce si dávám pod hlavu.

Vím, že tím provokuju, ale jsem napjatá, jak budeš reagovat....

Podle zvuků poznávám, že se svlékáš. Nejdříve se mnou nemluvíš. V místnosti je ticho. Teprve teď mi dochází, že z venku taky nejsou slyšet žádné zvuky. O to víc jsem vyděšená, když se na mě utrhneš: "Otoč se!" Říct nahlas NE, tak na to už teď kuráž nemám, takže se omezuju jen na pasivní obranu.

Nedělám vůbec nic...

Právě, když přemýšlím, co teď přijde, cítím pořádnou ránu na pravém stehně. Lapám po dechu. Chci se rozhořčeně otočit, když v tom přichází druhá rána!

"To máš za to, že neplníš moje přání! A ty přeci znáš moje přání, že?"

Jsem naštvaná, vzteklá, přesto zůstávám ležet. "Ano!" říkám. "Ano, co?" ptáš se mě.

Velmi dobře vím, co bys rád slyšel. Ale jestli to dostanu z pusy ?

Aspoň se při tom na tebe nemusím dívat. Dávám si tu práci a skutečně ze mě vychází: "ano, pane". Kdybych nebyla až zvířecky vilná a neměla tě tak ráda, tak bych tě pravděpodobně už teď praštila ...

"No to už bylo lepší." myslíš si "Teď si laskavě lehni pořádně!"

Lehám si na záda a roztahuji nohy jak jen to jde.

Jsem napjatá, co se stane, co budeš dělat. Je mi teplo. Cítím zvláštní vzrušení, směs napětí, zvědavosti a chtíče.

Místa, kam jsi mě praštil jsou žhavá a trochu pálí. Není to nepříjemný pocit. Právě naopak, rozpaluje mě to ještě víc.

Teď cítím, že přicházíš ke mně. Ale neleháš si vedle mně. Zůstáváš mezi mýma nohama. Tvoje ruce putují po mém těle. Cítím to až bolestně dobře. Chci tě chytit, ale to nestrpíš: "Zůstaň v klidu ležet, nehýbej se! Nebo přestanu!"

Okamžitě spouštím svoje ruce zase dolů. Teď už ti zcela důvěřuji.

Hladíš mě dál. Natahuješ se po mých prsou. Saješ mi bradavky. Tvá ústa se posouvají stále níže. Tvoje ruce se zdají být všude. Hlasitě sténám. Pokouším se pohnout, ale nedovolíš to. Jsi stále více cílevědomější. Rozmazluješ mi poštěváček jazykem. Prsty si hrají s mojí pičkou... Obstaral jsi mi tím superorgasmus.....

Ale nedáváš mi žádný čas se z toho probrat. Jednoduše pokračuješ. Po krátkém čase, který mi připadal jako věčnost, mě nepříjemný pocit opouští a už zase teču. Děláš to skvěle. Máš mě plně ve své moci.

Nejpozději teď potřebuji pauzu. Toužím po tvé blízkosti. Ty jsi však rozhodl, že na to nemám žádný nárok.Přece jsem byla tak vzpurná.

Klekáš si vedle mě a strkáš mi ocas do pusy. Jsem ráda, že můžu konečně něco dělat a začínám se s ním pořádně mazlit. Leháš si. Strháváš mi pásku, kterou jsem měla přes oči., protože mi chceš vidět do očí, když ti pucám ocas. Klekám si teď mezi tvé nohy. Držím tvůj ocas oběma rukama a pořádně ho vysávám. Hladíš mě rukama ve vlasech, přes obličej....mám to tak ráda.

Chci ti dneska dát něco zvláštního, něco, co jsem ještě nikomu nedala....

Chci, aby ti to přišlo přímo v mé puse.

Do teď o tom nemohla být řeč. Víš, že to nemám ráda. Ale to je mi teď jedno. Našla jsem cestu, jak ti dokázat, co pro mě znamenáš.....

V době, kdy se mi tyto myšlenky honí hlavou, se s tebou stále mazlím. Moje pusa si hraje s tvým ocasem. Rukama masíruju tvoje varlata...

Podle tvých reakcí mi je jasné, že k tomu už brzo dojde. Zkoušíš mě varovat, ale ignoruji to...

Nejprve váháš, ale pak vidím, jak tě myšlenka, vystříkat se mi do pusy, ještě víc rozpaluje. Ještě jednou, ale skoro neznatelně, zkoušíš mě odstrčit, ale já se nevzdávám.

Teď jsi s konečnou platností pochopil, co chci. Chytáš mě za vlasy a vedeš mě tak, jak se ti to líbí. Ukazuješ, co mám dělat a já tomu nechávám volný průběh.

Netrvá dlouho a stříkáš. Nepouštím tvůj ocas z pusy. Cucám, dokud nevysaju poslední kapku. Teď jsem tě dostala. S tím jsi nepočítal.....

Zpět na hlavní stránku

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče

Pozn. z budoucnosti - 2010 - ač jsem proti vkládání odkazů na vnější weby do těchto stránek - kdo je má pořad kontrolovat, zda jsou funkční :-) a IMHO není na webu nic horšího, než nefunkční odkaz - přesto udělám výjimku, tato fantazie je tak častá a lidi už se dnes vůbec nestydí se o podělit dokonce i o videa s obličeji (obdivuji ty, kdo tak činí zdarma a nemají ani žádný příjem z reklam) - podívejte se sami na www.zakulisi.cz/amaterske-video-detail.php?IdVideo=18762. V podstatě se tvůrci webů tvořených jen povídkami a "diskusními fóry" mohou jít zahrabat, reál je reál, 20 let staré články psané lidmi, kteří už si nemusí nic dokazovat, jsou mnohem spolehlivějším zdrojem informaci a pro ty, co neumí pořádně číst - těch zdarma dostupných videozáznamů reálné akce je asi bilionkrát víc než povídek na "BDSM serverech").