Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Autor: Michael Forbin, [email protected]
Překlad: (c)2002 Tom
Nejhlubší a nejtemnější Afrika. Domov lvů, slonů a antilop. A na nepatrný čas i Michaela Forbina z mezinárodní finanční skupiny Dawes, Jones, Mosley, Grubbs.
Paní Minx dodržela své slovo, nebo výhružku, podle toho, jak to berete, a poslala mě do Nairobi činit se jako osobního asistenta paní Jatany Walkerové. Jatana kromě toho, že finančně ovládala velkou důlní společnost v Keni, byla také členkou Aišy. A já se stal jejím "služebníkem" číslo jedna, zatímco Minx byla služebně v Anglii.
Dny jsem trávil přehrabováním v papírech, analýzou rozborů obsahu rudy v horninách, a dalo se říct že vlastně tím, že jsem byl pro ni další pár rukou.
V noci jsem byl ale jejím otrokem a ona mě svým krásným černým tělem s potěšením mučila a nutila k podřízenosti. Jezdil jsem za ní domů z hotelu taxíkem, protože podle místních zvyklostí nepřipadalo v úvahu, abych u ní bydlel, a každé ráno jsem se do hotelu vracel na pár hodin se prospat, než jsem musel znovu do práce.
--------------------------------------------------------------------------------
Jednoho večera mě Paní Jatana přivítala s další mladou černoškou po boku, kterou jsem nikdy předtím neviděl.
"M-5, to je Constance a dnes se k nám připojí. Budeš ji poslouchat jako přímo mne," řekla potichu, ale rozhodně.
"Ano, Paní," klekl jsem si před ně.
Jatana se otočila ke Constanci a usmála se.
"Už víš, proč jsem chtěla, aby to byl tvůj první bílý otrok? Je velmi poslušný a skutečně chce sloužit. Je to tak, M-5?" zeptala se.
"Ano, Paní. Chci vám oběma přinášet potěšení."
"No to bys tedy měl. Do ložnice a svléknout. Pak se k nám vrať, s obojkem," pokynula mi rukou, ať zmizím.
Poslechl jsem se a vrátil se k nim na všech čtyřech s obojkem v zubech. Tak jsem přešel celý pokoj až k nim, sedl si jako prosící pes a čekal, než mi byl obojek odebrán a nasazen.
Políbil jsem Paní Jataně nohu, jak jsem měl ve zvyku, a čekal na rozkazy.
Ukázala na nohy Constance a tak jsem se přesunul a začal líbat je, což Constance pobavilo a rozesmálo - pohled na mé nahé tělo v obojku, jak jí líbá nohy.
"Na záda M-5. Chci aby viděla, jak tě vzruší, když ti dovolí posloužit jejím prstům," nařídila mi.
Převrátil jsem se na záda, sundal jí lodičky s vysokými podpatky a olizoval Constanci prsty, dokud mi nenařídila přestat.
"Jatano, je mi jasné, jaks to myslela. Nohy ho skutečně vzrušují. Co by tak ještě mohlo?" přemítala s pohledem na mého stojícího ptáka.
Paní Jatana se na mě jen usmála.
"Už brzy zjistíš, co ho zajímá. Ale pozor, ať mu neposkytneš příliš rozkoše příliš brzy," varovala.
Nařídila mi vstát a přinést jim kávu, servírovat ji, zatímco probíraly, co se ten den sběhlo v Mombasse, včetně pokračujícího výpadku elektřiny v celém městě.
Trpělivě jsem čekal, zatímco hovořily, a využíval čas k tomu, abych je vzájemně porovnal. Jatana byla vysoká, s pevnými prsy, zatímco Constance byla štíhlá a prsa měla malá. Obě se pohybovaly stejně ladně a z obou
byla jasně cítit ženská převaha, kterou vyzařovala Minx.
Po dalších pár minutách mi Paní Jatana nařidila odnést kávový servis a po návratu čekat na jejich rozkoš.
Přesně to jsem udělal a když jsem se vrátil, Constance už byla bez šatů, zato zpět v lodičkách. Paní Jatana stála těsně u ní a její vysoké boty se leskly - to od toho, jak jsem je o noc dříve čistil jazykem. Constancina prsa čněla do výše, a při pohledu dolů na mou klečící figuru jí stály bradavky.
"Líbí se ti, co vidíš, otroku?" pronesla tiše.
"Ano, Paní Constance," odvětil jsem upřímně.
"Mně ani trochu. Vidím nahatého bělocha, co má problém s nadváhou a nedokáže ovládat své tělo. Nechci vidět, že ti stojí. Ovládni to," řekla smrtelně vážným tónem.
"Ano, Paní," řekl jsem a snažil se trochu sebrat. I Paní Minx má ráda, abych ovládal své vzrušení, ale čas strávený s Paní Jatanou mě v tomto ohledu oslabil. Bavila se tím, že jsem se vzrušil při jejím sebeletmějším doteku.
Paní Constance se mi zadívala do očí a ujistila se, že jsem jejích rozkazy pochopil, a pak s Paní Jatanou odešly - zanechaly mě klečícího a přemítajícího, co na mě chystají.
--------------------------------------------------------------------------------
Netrvalo dlouho a zjistil jsem to, když se vrátily s provazy a důtkami.
Položil jsem se přes nízký stolek a Paní Jatana mě přivázala s roztaženýma nohama a nekrytým zadkem. Vzápětí mi zvedla hlavu a do úst vrazila jako roubík dvoje kalhotky.
"A teď, Constance, ti ukážu, jak otroka důtkami vytvarovat, jak potřebuješ. Dnes z něj udělám loužičku," a s tím Paní Jatana vedla první ráno přes můj zadek.
Začala v pomalém rytmu na zadku. Neprve silněji, pak slaběji, ve stálém tempu. Propracovala se až k mým ramenou a přitvrzovala. Cítil jsem už, jak se mi pramínky důtek začínají zařezávat do pokožky.
Propadal jsem se do nádherné směsice bolesti a rozkoše a zdáli slyšel, jak Paní Jatana vysvětluje Paní Constanci detaily správného provedení výprasku důtkami.
Intervaly mezi ranami se prodlužovaly a pak výprask skončil. Slyšel jsem, jak říká, že teď je řada na Paní Constance.
Z nenadání přišla rána přes záda a já překvapením a ostrou bolestí vykřikl do roubíku.
Rány na mě pršely náhodně a jak se zdálo, bez jakéhokoli účelu. To nebyl výprask, ale bití, nemohl jsem to zastavit, jen sténat do roubíku.
Paní Jatana poznala, jak mi je, a nařídila Paní Constance přestat.
Vyndala mi roubík a já namáhavě oddechoval, snaže se zarazit příval bolesti, který mi spaloval tělo.
"Vedl sis skvěle, M-5. Jsem si jista, že Paní Minx by na tebe byla hrdá. Na chvíli si odpočineš. Ještě jsme s tebou neskončily," zaslechl jsem Paní Jatanu říkat, když mě odvazovala a pomohla mi lehnout si na zem.
Zavřel jsem oči a snažil se soustředit na to, co mě o bolesti Mei Ling naučila. Ovládl jsem dech a vnitřně se soustředil. O něco později si ke mně Paní Jatana klekla a pohladila mě po vlasech.
"Tak, M-5, je čas ukázat, co jiného zvládneš, abys ženě přinesl rozkoš," s tím mi připnula k obojku vodítko a vedla mě z místnosti.
--------------------------------------------------------------------------------
Zavedla mě do ložnice před Paní Constanci usazenou se zkříženýma nohama v křesle s velkým vějířovým opěradlem. Místnost ozařovaly svíčky a já v jejich mihotání spatřil, že Paní Constance má v ruce krátký bičík, který poklepávala o své lodičky.
Paní Jatana mě dovedla až k ní a já se posadil s hlavou skloněnou, čekaje, až promluví.
Dlouho neřekla ani slovo a pak mě popadla za bradu a zvrátila mi hlavu dozadu. Jazyk mi vrazila hluboko do úst a jednou rukou mě přitáhla k sobě, zatímco druhou s bičíkem mě začala vyplácet přes zadek.
Ze směsice bolesti a rozkoše jsem úplně zešílel. Chtěl jsem ji dál líbat, chtěl jsem ji dál cítit, bolest způsobovaná bičíkem mě nezajímala. Chtěl jsem, aby mě použila.
Konečně mě od sebe odtáhla a smála se mému výrazu.
"Ó ano, otroku, já skutečně chci, abys kvůli mě šílel. Poznám ti to na očích, i když toho svého ptáčka ovládáš. Paní Jatana mi o tobě vyprávěla, i o tom, jak tě poznala."
Při té vzpomínce jsem se začal červenat.
"Svou Paní možná zase jednou spatříš. Ale teď posloužíš Paní Jataně a mě zrovna tak, jako jí. Otoč se ke mně zadkem a drž ho vysoko!" vyštěkla rozkaz.
Otočil jsem se, předklonil a ucítil na konečníku něco vlhkého.
Než jsem stihl zareagovat, bylo ve mně něco tvrdého a dlouhého.
"Všimla jsem si, že rád posloužíš mým botám. Tak jsem se rozhodla, že ti to oplatí."
Cítil jsem, jak se to ve mně hýbe a uvědomil si, že mě ojíždí podpatkem. Byl to velmi neobvyklý pocit, v něčem to bylo bolestivé, v něčem jiném zase velmi příjemné.
Paní Jatana si stoupla přede mne a neviděl jsem z ní nic než vysoké boty. Přitáhla si mou hlavu do klína, kde měla připevněný černý umělý penis, který mi s potěšením dávala lízat už dřív.
"Kuř mě, zatímco tě bude píchat, M-5. Potěš mě, zatímco ona použije tvou prdel. A až s tvým chřtánem skončím, možná ti ji projedu taky. Vím, jak moc se ti to líbí," řekla Paní Jatana a přitáhla si mě ještě blíž.
Vzal jsem ten gumový klacek do úst a začal jej do ní střídavě zatlačovat, přičemž jsem jí jeho spodkem třel klitoris, zatímco Paní Constance mi nadále podpatkem ojížděla anál.
Podle zvuku jejího dechu Paní Jatanu toto počínání vzrušovalo stále víc. Náhle byl podpatek pryč a Paní Constance mě odstrčila, klekla si mi obkročmo na hlavu a začala si to dělat sama. Cítil jsem její vzrušení a žár jejího těla nade mnou. Vůně a podněty byly silnější než já a doufal jsem, že svou erekci nějak skryji, než si jí všimnou. Skončil jsem na podlaze, Paní Constance do sebe ten dlouhý gumový klacek zavedla a Paní Jatana dál přirážela, dokud se nerozsténala orgasmem. Ztopoření mě pod vahou mého těla bolelo, jak se Paní Constance narážela na svou hračku, než se také se zaúpěním roztřásla. Odlepily se od sebe a na mou holou kůži dopadaly kapky potu a jejich sladké šťávy.
Paní Jatana poodstoupila a pak mi nařídila obrátit se na záda a očistit gumový kolík od šťav Paní Constance. Nedokázal jsem si pomoci a když jsem slízával sladké stopy Paní Constance z gumového penisu Paní Jatany, stál mi jako kláda. Povolila mi jen krátkou chvilku této rozkoše a pak mě znovu odstrčila.
"Cucáku," zaslechl jsem Paní Constance zasyčet.
"To tedy je. A taky líže prdele, chlemtá z píč. Tenhle otrůček se v poskytování rozkoše vyzná. I v tom, jak o rozkoš může přijít," pokračovala Paní Jatana ke konci velmi temným hlasem. Tak, jak mi stál a bolel, mě odvedly do koupelny a nařídily mi lehnout si na podlahu. Nejdřív jsem myslel, že mi chystají zlatou sprchu, ale na to se Paní Jatana nechystala.
Natáhla ruku a začala mi ho honit, nejdřív pomalu, pak stále rychleji. Zasténal jsem rozkoší. Nikdy dřív to nedělala, vždy se bavila tím, že mi nařídila, ať to dělám sám.
Paní Constance vešla a já na její tváři poprvé viděl pobavení namísto zděšení. Ten pohled byl ale rychle pryč.
"Paní, prosím dovolte mi se udělat," žadonil jsem. Paní Jatana se zasmála.
"Proč? Čím sis to zasloužit?" vysmívala se mi.
"Snažil jsem se vám dát rozkoš, Paní. Snažil jsem se dát rozkoš vám a Paní Constance," sténal jsem.
"To ano. A to, že tě nenecháme se udělat, nám poskytne další," řekla, zpomalila a začala mě na žaludu škrábat nehty. Strašně jsem se chtěl udělat, ale věděl jsem, že kdybych to udělal bez dovolení, byl bych přinejmenším potrestán ale taky by se mi mohlo stát, že by mě vyhnaly.
V koutcích očí už se mi tlačily slzy. Chtěl jsem stříkat jako zvíře, šílící chtíčem. Vzpomněl jsem si, jak mě Paní Minx při prvním výcviku nechala rvát mými animálními pudy a jak mě donutila rozplakat se nad tím, jak málo se dokážu ovládat. To vše a ještě víc se mi honilo hlavou. Cítil jsem lásku své Paní, a její moc. Cítil jsem bolestivé napětí svého těla a začínal jsem nad ním získávat kontrolu. Jsem člověk. Ne žádné zvíře, se kterým mávají jeho choutky. Jsem otrok Paní Minx. Ovládnu se. Silou vůle jsem potlačil nutkání ejakulovat a odměnou mi byl úsměv Paní Jatany, když cítila, jak jsem se uvolnil. Přestala mě trápit a obrátila se k Paní Constanci.
"Vidíš. Neovládají ho koule. Má mozek a byl vycvičen, aby ho používal. Ovládá svou bolest a ovládá svou rozkoš," řekla. Paní Constance shlédla dolů na mne a pak na Paní Jatanu.
"Souhlasíš, abych ho vyzkoušela?" zkusila to Paní Constance.
"Takového jako on jsi zatím v rukou neměla."
"Zdá se vážně třída. Ráda bych ale zjistila, zda skutečně ovládá své tělo tak, jak si myslíš, že ovládá."
"Co máš na mysli?" zeptala se Paní Jatana mírně podezřívavě.
"Malý výlet do Nakuru. Už v tom národním parku byl?"
"Ne, nebyl. Chápu to dobře, že chceš, aby se prošel parkem?"
"Ano. Jen krátká procházka."
"A pokud selže?"
"No, moc se mu nestane. Domluveno?"
Paní Jatana shlédla tam, kde jsem čekaje ležel, a pak přikývla.
"Dohodnuto. Jenže on neselže. Čím ho odměníš?"
Paní Constance shlédla ke mně a pak znovu k Paní Jataně.
"Nechám to na tobě. Jsem si ale jistá, že to nezvládne."
Nepřestával jsem se zabývat myšlenkami na to, co za park by to mohlo být a jakou zkoušku mi připraví. Nemyslím si, že bych měl hrát zvíře mezi ostatními v rezervaci divoké zvěře. To by nedávalo žádný smysl. I když na druhou stranu,m ve
službách Aišy jsem už dělal různě absurdní věci.
Paní Constance a v závěsu za ní Paní Jatana opustily místnost a zanechaly mě úvahám, co mě příštího dne čeká.
--------------------------------------------------------------------------------
Za úsvitu dalšího dne mě na hotelu vyzvedly Paní Jatana a Paní Constance.
"Dobré ráno, M-5," řekla Paní Jatana při překročení prahu.
"Dobré ráno, Paní Jatano, Paní Constance," odpověděl jsem zdvořile.
Nebyl jsem ještě oblečený, a dostal jsem povel obléci si šortky a lehkou košili.
"Vem si solidní boty. Některá místa v parku jsou dost drsná. Hlavně ta, kam se chystáme," nařídila mi Paní Jatana.
Oblékl jsem se, jak mi bylo nařízeno, a byl jsem odveden k Land Roveru stojícímu za hotelem.
Paní Constance se chopila volantu a brzy jsme vyjížděli na jih po hlavní silnici Narobi - Nakuru, míjeli staré náklaďáky a autobusy. Bylo to vlastně poprvé, kdy
jsem se dostal mimo město, a tak jsem sledoval ubíhající scenérii a žasl nad životem kypící okolní krajinou.
Opustili jsme hlavní silnici a vjeli do města Naivasha a pak asi patnáct kilometrů do hloubi parku.
Národní park Pekelná brána přesně odpovídá tomu, co stojí v angličtině a svahilištině na cedulích. Kam oko dohlédlo, se
rozkládala zoufale pustá krajina, ale všiml jsem si i stád zeber a gazel.
Zaparkovali jsme a bylo mi nařízeno vystoupit. Nahodil jsem si na záda batoh a vzal tašku s jídlem a čekal na rozkazy.
Paní Jatana měla malý symbolický bičík a ukázala mi jím směr.
Co nejtišeji jsme procházeli mezi zvířaty k útesům v dálce, které daly parku jeho jméno.
Četl jsem, že jde o část příkopové propadliny, která se táhne touto částí světa.
Zemětřesení a sopky zde byly tak běžné, jako jsou kysličníkové blondýny na Malibu, takže jsem o názvu parku ani moc nepřemítal. Dokud jsme nedošli ke kaňonu zařezávajícímu se do boku hory. Nebylo vidět moc otisků bot, takže mě napadlo, že si se mnou chtějí hrát venku.
O další půl hodiny později jsme stáli v úzkém kaňonu plném páry, slyšel jsem bublání vařící vody a pak hlasité zasyčení.
Stáli jsme před plošinou s gejzíry. Závan větru na okamžik roztrhal oblaka páry a já viděl, že všude kolem jsou jezírka bublající vařící vody a půda pod mýma nohama je ztuhlá láva.
"Je to tu nádherné, Paní," rozhlížel jsem se po zmučené krajině.
"Jsem ráda, že se ti líbí. Sundej si boty," nařídila Paní Constance.
"Cože?" zeptal jsem se poděšeně.
Vrazila mi facku a zopakovala rozkaz.
Posadil jsem se na teplou lávu, sundal si boty a ponožky. Věděl jsem, kam tohle směřuje, a ani trochu se mi to nelíbilo.
Znovu jsem vstal a ucítil ostré kamení.
"Paní Jatana tvrdí, že své tělo ovládáš tak, že můžeš odblokovat většinu bolesti. Dokaž to. Přejdi to bosýma nohama."
Podíval jsem se na ni a pak na Paní Jatanu.
"Vím, že to zvládneš, M-5. Tvá Paní tě vycvičila dobře," povzbuzovala mě.
Obrátil jsem se k plošině, nad kterou už se zase začala usazovat neprostupná oblaka páry.
Přemítal jsem, zda Minx Paní Jataně někdy vyprávěla o našem výletu na Havaj.
Zhluboka jsem se nadechl a pomalu a opatrně vykročil.
Místy byla skála ostrá, jinde zase kluzká od spršek dopadajících z gejzírů, horká ale byla úplně všude. Cítil jsem, že mi z pořezaných nohou začínají téct pramínky krve. Na skále se mi chodidla potila a tak rány bolely ještě víc.
Pět, deset, patnáct yardů do pekelné mlhy. Ze sirných výparů mě začaly pálit oči, ale donutil jsem se jít dál. Vyděsil jsem starší manželský pár, který si fotil jedno horké zřídlo.
Jejich reakce narušila mé soustředění a bolest na okamžik zesílila, dokud jsem se znovu nesebral. Nebál jsem se. V mé mysli skály už nebyly tak ostré a jejich žár se brzy stal jen tlumeným.
Došel jsem na druhý konec plošiny, posadil se na zem a počkal, až mě Paní dojdou.
Což se stalo poměrně brzy a Paní Constance upřela pohled na plosky mých nohou, špinavé, pořezané a trochu popálené.
"Tys to dokázal," víc neřekla, a Paní Jatana se jen usmívala.
"Ano, Paní. Potěšilo vás to?" zeptal jsem se velmi opatrně, opláchl si nohy vodou z tašky s jídlem a oblékl si ponožky a boty.
Paní Constance neodpověděla, ale to už nás Paní Jatana vedla zpět kouřící plošinou. Paní Constance nic neřekla celou cestu zpět do domu Paní Jatany.
Bylo mi nařízeno se umýt a ošetřit si rány na chodidlech, a já se po krátké koupeli po všech čtyřech vrátil do salonku, kde jsem čekal na jejich rozkazy.
Našel jsem Paní Constanci přivázanou ke stolku s nohama roztaženýma a Paní Jatana držela láhev lubrikantu. "Nadešel čas, aby sis vybral svou odměnu, M-5," říkala, když Paní Constanci roztáhla a namazala řiť.
"Paní?" zeptal jsem se pochybovačně.
"Vsadila svůj asagaj," odvětila Paní Jatana.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče