Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Autor: (c)2002 Tom
(Fotky výsledku bondáže jsou na samém konci tohoto textu.)
Mírně nadzvednut tím, že prý (NTPT) moje stránky už nedělají osvětu, ale reklamu mé osobě (hm, blábol, protože takový překlad 150 stran povídek - Aišy - za uplynulých necelých 12 měsíců není o mě, ale o D/s, které si mohou prožít úplně všichni, i když nemají tučné bankovní konto), a naopak příjemně inspirován Soptíkem a jeho stránkami o bondáži, jsem si řekl, že popíšu bezpečný způsob, jak někoho pověsit. Vede mě k tomu to, že vím, jak silné emoce jsou s oprátkami a věšením u spousty lidí spojeny - záznam scénky Dostala jsem provaz je jeden z mých prvních překladů, který popisuje v podstatě čistě psychické D/s, a byl kladně hodnocen několika maily (to je hodně, těch několik, jsou také překlady, které se lidem líbí, ale napíše třeba jen jeden/jedna...)
Od té doby jsme s L podobnou scénku několikrát realizovali, oprátka se (i nechtěně) stala pozadím na mnoha fotkách z mučírny a vyvolala i reakce ve stylu ("to na stránkách mít nemůžeš, někdo to zkusí a zabije se"). Souhlasím s tím, že někdo by se zabít mohl, ovšem je jeho rozhodnutí, zda si bude s oprátkou hrát, nebo zda si bude hrát s partnerem takovým způsobem, který nezvládne.
Dále popisovaná bondáž (popisu D/s se vyhnu a zbyde čistá bondáž) využívá spoutání nohou téměř do polokozelce, svým způsobem i kostru japonského diamantového postroje (ovšem jen v podélné ose těla vpředu a vzadu, bez pletené sítě), oprátku (vedenou uzlem dolů před krkem, takže nehrozí zadušení ani tlak na hrtan - stlačeny jsou jen krkavice, a to mírně, což stačí k vyvolání pocitu bušení v hlavě, ale žádné další nebezpečí nehrozí), traverzu pod stropem (lze nahradit pevně zapuštěným okem - mnohokrát jsem zdůrazňoval, že musí jít skrz pevný strop, i když partnera nezavěšujete hlavou dolů! Spadnout se dá i z malé výšky a třeba jen horní polovinou těla, a už může dojít k úrazu. Osobně bych nikoho nezavěsil na konstrukci, ze které jsem sám nevisel hlavou dolů s rukama spoutanýma ke krku nebo k pasu - jen tak získáte pocit, že jste konstrukci vyzkoušeli, než na ni někoho zavěsíte!) a řetězový zvedák (ten by mohl nahradit další účastník scénky, ale L by k sobě takhle blízko nikoho rozhodně nepustila, takže u nás je to "pasé". Kromě toho se mi líbí samotný nesmiřitelný tah zvedáku řízeného pouhými konečky prstů, který částečně pro oba přispívá k atmosféře...).
Začnete s partnerkou ležící na břiše na podlaze, ruce a nohy vodorovně u sebe. Svážete kotníky k sobě, a pak nohy skrčíte a v této poloze zajistíte. Buď protažením provazu mezi stehny a ovázáním kolem stehen, nebo lépe (a rychleji, což je elegantnější) přivázáním provazu na předem zhotovené provazové "kalhotky" kolem boků - provaz protáhnete z obou stran kolem boků a svážete vpředu.
Obět poté tahem za spoutaná zápěstí (ruce za zády těsně vedle sebe) zvednete do kleku na kolenou. Poloha je to velmi vratká. Pocit totálního vystavení můžete ještě zvýšit navlečením oprátky a tahem za ni směrem dozadu a vzhůru. Konec oprátky protáhnete rozkrokem a přehodíte přes traverzu pod stropem. Jednou rukou táhnete za konec oprátky, druhou ovládáte zvedák. Provaz v rozkroku se nesmí vůči tělu pohybovat - to by bylo velmi nepříjemné.
Tak jako tak začnou brzy bolet ruce vykloubené v ramenou. Pokud by nebolely, můžete se déle věnovat hlazení těla různými nástroji, které máte po ruce. Pokud preferujete hrátky s psychikou, máte volné pole pro vyprávění různých příběhů o tom, jak si za chvíli vyzkoušíte nový skalpel... pak je ale dobré skutečně ho vyzkoušet, jinak se v očích subinky stanete člověkem, který mluví a pak nedělá, co slíbil...
Rukám ulehčíte tím, že ovážete více závitů provazu pod rameny, a váhu převěsíte na tento závěs. Teď už byste mohli spouštěním a zvedáním navijáku měnit sklon "oběti" vůči zemi. Zkoušeli jsme to i v jiných pozicích a ač to tak nezní, je to zajímavé, protože i když se vám zem blíží k obličeji velmi pomalu, nebo naopak vzdaluje, stále si silně uvědomujete, kdo vás má plně v moci, protože sami svou polohu už při mírném náklonu vpřed nedokážete nijak ovládat.
Když začne bolet závěs pod rameny, můžete váhu přenést na ruce spoutané nad hlavou, s omotáním zápěstí vhodným hadrem a vedením několika závitů provazu přes něj. V ten okamžik vám stačí jeden zvedák, protože výška těla se nemění, takže k převěšení váhy stačí pevně uchycený provaz u stropu. K vázání - na fotce to není přiliš vidět, takže to explicitně popíšu: nevím, jak u jiných lidí, ale mě ani L není vůbec příjemné viset delší dobu plnou vahou nebo i jen třetinou váhy za zápěstí rozdíraná provazem. Hadr pod provazem problém spolehlivě řeší.
Pokud již scénku nechcete gradovat (o současně proveditelných "trápeních" jsem se zmínil výše, jen letmo - lze provádět prakticky cokoli, protože je dobrý přístup k přední i zadní části těla - provaz nad zády jde přímo nad páteří, kterou tak jako tak není dobré ničím zasahovat, a zbytek -zadek, boky - je odkrytý), můžete "oběti" rozvázat nohy. Nezmínil jsem zatím, že pokud scénka trvá cca. půl hodiny, je podle mě polštářek pod koleny nezbytností. Nemusíte pak ani instalovat ostnatou podložku, která by bránila posunu kolen "oběti" dopředu (a tím zrušení efektu neovladatelného náklonu celého těla vpřed).
Úplný závěr scénky, tiché půlhodinky přerušované jen občasným zasténáním, vypadal takto...
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
