Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Autor: (c) 2001 Tom
Důtky zavěšené u pasu – odznak Pánovy moci. Zasuté vzpomínky na knihy o pirátech a námořnících, na kožené řemeny namočené do mořské vody a dopadající na zkrvavená záda. Všichni jsme je četli.
Svistot důtek. Strach v očích submisiva. Kam dopadne další rána? Snaha celého těla uhnout, být někde jinde, i když hlava říká “Ano, chci to, líbí se mi to, nezklamu tě, neuhnu.” Vědomí dominanta, že právě tak to je. Rozkoš submisiva plynoucí z toho, že On to ví.
Dost bylo teorie. Podobný úvod má i návod na výrobu důtek s koženými prameny. I tyto důtky jsou lehčí verzí toho, co si možná představujete, nebo co jste viděli na kazetách. Nezpůsobují krvavé šrámy. I když, po pomalém rozehřátí a čtvrt hodince práce s nimi svá záda nepoznáte – a to jak z hlediska pocitu, který jste dříve nezažili, tak i vzhledu (toho si užije spíš ten, kdo vyplácí :-)
Výroba důtek je poměrně jednoduchá. Na obrázku vidíte dva typy. Kratší černé s rukojetí délky asi 10 cm a prameny 15 cm a delší hnědé s rukojetí délky asi 25 cm a prameny 40 cm. Průměr rukojeti černých důtek je 8 mm (před potažením, s kůží 10 mm) a hnědých 14 mm (po obalení 16 m).
Prameny delších hnědých důtek jsou ze šňůry silné asi 2 mm (kroucená ze dvou pramenů, koupíte v galanterii v nejrůznějších barvách). Rozhodl jsem se pro modrou barvu, protože se mi líbí a nevidím důvod, proč by se nehodila třeba k hnědé kůži na rukojeti... Posuďte sami. Pokud mají být prameny dlouhé 40 cm, musíte šňůru nastříhat na kusy po 90 cm (každý pramen je přeložen napůl, něco ubere přeložení a připevnění k rukojeti, něco zaberou uzlíky na konci). Než začnete stříhat, udělejte na začátku šňůry uzlík (obyčejný jednoduchý uzel, pořádně utáhnout, aby se nerozvazoval a šňůra se nerozplétala). Pak udělejte dva uzlíky těsně u sebe každých 90 cm a mezi nimi vždy šňůru rozstřihněte pomocí nůžek. Tak získáte prameny, které na obou koncích končí uzlíky.
Prameny kratších černých důtek jsou vždy ze tří šňůr, spletených do “copu”. Jsou trochu těžší a právě proto mohou být důtky kratší – jinak byste nic necítili. Musíte umět základní vzor, kterým se pletou copy ze tří pramenů. Pokud jste to nikdy nedělali, vezměte si tři kousky provazu, každý asi 10 cm dlouhý. Chyťte provázky za jeden konec a udělejte na něm uzel. Pak si je rozložte na stůl, uzlem od sebe a dejte si jeden doleva, druhý doprostřed a třetí doprava, asi takhle /|\. Pak vezměte levý provázek, přeložte jej přes prostřední a položte vlevo od pravého provázku. Prostřední provázek posuňte vlevo, bývalý levý provázek je teď prostřední a pravý zůstal na svém místě. Vezměte pravý provázek a přeložte jej přes prostřední tak, aby ležel napravo od levého. Pochopili? Tyto dva kroky se neustále střídají.
Jeden pramen typu "cop", dlouhý 40 cm (výsledná délka na důtkách 15 cm, ztráty délky viz výše) je vyroben ze tří šňůr, z nichž každý kus byl dlouhý 70 cm (při pletení se šňůra zkracuje).
Rukojeť důtek je z tvrdého lehkého dřeva, které koupíte ve formě tyče délky asi 1 – 1,5 m v železářství nebo domácích potřebách. Mám dojem, že kousky těchto tyčí slouží jako kolík při spojování desek při výrobě nábytku. Každopádně je to levné, dokulata osoustružené, tvrdé dřevo bez suků, což je přesně to, co potřebujeme. Dá se z něj udělat i tělo jezdeckého bičíku, který už používám cca půl roku (07/99) - nepraská, když se s ním práská. :-)
Pilkou na dřevo odřízněte potřebnou délku tyče, hrany ohlaďte brusným papírem. Na konci rukojeti, asi 0,5 cm od kraje, vybruste po obvodu rýhu hlubokou asi 2 mm (když ji budete dělat kulatým jehlovým pilníkem, přestaňte, až bude polovina tloušťky pilníku ve dřevě). Asi 1 cm od kraje vybruste další, trochu hlubší a širší (než průměr malého kulatého jehlového pilníku, tj. asi 3 mm) rýhu.
Připevnění pramenů k rukojeti - prameny přeložte v půlce, přeloženým koncem protáhněte drátek dlouhý tak, aby dal jednou nebo dvakrát kolem rukojeti, přes prameny, a ještě zbylo na zakroucení (odhadem stačí 10 – 15 cm). Já použil nerezový drátek, který hezky vypadá, je mnohem pevnější a není o moc křehčí, než běžný ocelový. Navíc nerezatí. Neptejte se mě, kde ho koupit, našel jsem ho na šrotišti. Pokud jej ale nemáte, vázací drát (ze železářství nebo zahradnických potřeb) bude také stačit. Stáhněte pomocí drátku prameny do druhé rýhy (té dál od konce rukojeti), urovnejte prameny tak, aby byly rovnoměrně po celém obvodu rukojeti a pomocí kombinaček nebo sykovek drátek zatočte a pevně utáhněte. Cílem je dostat jednu půlku přeložených pramenů do rýhy, tj. stáhnout drátek na menší průměr, než by bylo možné mimo rýhu. Pak prameny drží. Totéž proveďte ještě jednou, tentokrát blíže ke kraji rukojeti a s drátkem, který jde přes obě půlky pramenů.
Po připevnění pramenů k rukojeti jsem toto místo přetřel černou barvou (industrol nebo jiný email na kov, pokud se nenatře na kov, zůstává v jisté míře pružný). Prameny tak určitě nesjedou z rukojeti a černá barva nevypadá v kombinaci s modrou a hnědou zas tak špatně. Malé důtky jsem ani nenatřel, protože mají podstatně lehčí prameny.
Rukojeť nakonec stačí natřít černou barvou, ale hezčí je v kůži. Ideální je olepit rukojeť usní. Potřebujete pruh usně široký tak, aby po ustřižení v ú hlu 45 stupňů přesně dala kolem rukojeti, tj. potřebujete pruh široký 4,44 * průměr rukojeti (vycházím z toho, že budete ovíjet pod úhlem 45 stupňů, i když by to mohl být jiný úhel). Potřebná délku pruhu získáte tak, když obvod rukojeti (3.14 * průměr rukojeti) vynásobíte délkou rukojeti a vydělíte šířkou pruhu. Rozhodně nejjednodušší je ale ustřihnout si příslušně široký pruh novinového papíru, sestřihnout konec v úhlu 45 stupňů a vše si nanečisto vyzkoušet. Pokud nemáte dostatečně dlouhý kus usně, z něhož byste mohli pruh vystřihnout, můžete při nalepování dva pruhy napojit (přiložením k sobě, ne přes sebe – totéž platí pro ovíjení: cílem je nenechat mezi pruhy mezery, ale ani je nepřelepit přes sebe). Ideálním lepidlem na useň je Chemopren nebo jiné kaučukové (chloroprenové) lepidlo, jaké používají obuvníci na lepení bot. Useň nenamáčejte do lepidla, místo toho natřete rukojeť pomocí štětečku a nechte chvíli (5 minut) zaschnout. Pak přiložte sestřižený kraj pruhu usně (45 stupňů) k rukojeti důtek u pramenů, o nejtěsněji k pramenům. Horní a dolní špička sestřiženého kraje pruhu usně se musí sejít. Pruh postupně ovíjejte kolem rukojeti pod úhlem 45 stupňů k ose. Při ovíjení je nutné klást okraje sousedních závitů co nejtěsněji k sobě. Na konci rukojeti by vám měl kousek pruhu zbýt, ten odstřihněte (plánovat dopředu nemá cenu, useň je pružná a záleží na tom, jak ji utáhnete. Okraj rukojeti (na druhé straně od pramenů) přelepte kolečkem usně.
Pokud se vám ovíjení nedaří, lze rukojeť polepit i jednodušeji, pruhem usně o šířce 3,14 * průměr rukojeti a délce rovné délce rukojeti, s tím že na jedné straně bude podélná rýha v místě, kde se budou kraje pruhu dotýkat. Není to tak pěkné na pohled a useň se vám může odlepovat (při ovíjení do spirály a dalším používání takové rukojeti se useň vlastně utahuje, což u jednoduššího způsobu olepení nenastává).
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
