Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Autor: TorqueDom
Překlad: (c)2000 Tom
Pozn. překladatele k následujícímu textu: Bajka o D/s. Neberte to doslova. Nebo berte.
Když cvičíte dravce, dáte ho ze začátku na řemen. Učíte ho vzlétat, jen nakrátko, omezujete ho. Poslouchá-li, věnujete se mu, chováte se k němu laskavě, občas ho odměníte. Učí se a tak mu řemen prodlužujete, dravec získává stále větší prostor, ale stále jej pevně ovládáte. Jak si navzájem stále více důvěřujete, je řemen delší a delší, až nakonec není vůbec nutný. Nahradí ho povel: pronesete jej pevným, rozhodným a neústupným hlasem. Pokud dravec poslouchá, hlas je stále tišší, začíná hladit. Dravec se učí.
A i ten nejlepší sokolník, i když má v rukou nejlepšího sokola, zadrží dech v okamžiku, kdy dravec nepřipoutaný řemenem vzlétá z jeho rukavice. Neví, zda se vrátí a zda se vůbec chce vrátit. Ten pocit nejistoty je tu vždy. Někdy je to jen letmá myšlenka, protože víte, že jste při výcviku odvedli dobrou práci, že vám dravec věří a je vám oddán. Vznáší se stále výš, tak, jak jej vyšlete, tak, jak to naplánujete. Říkáte si, že jste udělali vše pro to, aby se CHTĚL vrátit, i když nebude muset. Láskou a péčí jste ho přesvědčili, že mu na vašem rameni bude lépe, než když zůstane volný, ale bezbranný a sám. To vše se vám prožene hlavou a pak se teprve dokážete znovu nadechnout.
A pak dravec na nebi vykrouží širší kruh. Zaletí dál nebo letí rychleji, než obvykle. Napadne vás, že ho třeba zlákalo neznámo, že se rozhodl zkusit něco, co ještě nezná, podlehnout volání divočiny, oddat se něčemu silnějšímu, než byl váš výcvik a než je jeho oddanost k vám. Sledujete, jak se stáčí k horám, očarován jejich magickou přitažlivostí. Víte, že mu můžete dát signál, vyrušit jej v jeho zaujetí, přerušit jeho myšlenky. Když na něj zavoláte, okamžitě zareaguje, jako až dosud vždy. Jenže vám je jasné, že tentokrát letí jinak. Je silnější, letí přímo za svým cílem. Sotva pohne křídly, vznáší se vysoko nad vámi a říkáte si, jestlipak chce doletět až na kraj světa? Nebo se rozhodl, že bude zkoumat jiný svět, než ten váš, ten bez řemenů? Mohli byste ho zavolat zpátky...ale neuděláte to. V té chvíli se rozhodnete, že mu dopřejete volnost, možnost volby. Nějak cítíte, že si to musí zkusit, musí sám zjistit, kam patří. A proto mlčíte, zadržujete dech, a mezi dvěma údery srdce...čekáte. A vtom...se dravec otočí a vrací se. I při návratu je jeho let přímější a rychlejší než dřív. Srdce se vám rozběhne, dokážete se nadechnout a jste pyšní na to, že se k vám ta mocná bytost vrátila, ne proto, že jste ji k tomu cvičili, ale protože sama chce.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče