Autor: (c)2001 Tom
Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.
Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)
Jak jsem 13.6. psal na titulní straně, čekala mě cesta do Las Vegas. Omlouval jsem se, že po týdnu, kdy jsem stránky aktualizoval každý den, přijde týden, kdy nebudu ani odpovídat na emaily. Cesta do Vegas byla služební, tlumočil jsem na výstavě, která se tam konala. Nečekejte zde proto podrobnosti o mém řádění na místě (trochu jsem řádil, ale podrobnosti si nechávám pro sebe). Pokusím se jen stručně nastínit dojmy z cesty. Tento text tedy NENÍ reportáž popisující mé osobní prožívání bdsm - je tím tak trochu mimo rámec mých bdsm stránek, říká jen něco málo o mě, čeho si všímám, co mě zajímá v běžném životě.
Cesta letadlem po trase Praha-Vídeň-Chicago-Las Vegas probíhá asi takto: ráno dojedete do Prahy. Čekáte na Ruzyni 2 hodiny na opožděné letadlo. Sednete do něčeho, co je snad menší než autobus (turbovrtulový Dash8 společnosti Tyrolean Airlines). Odhučíte do Vídně. Z oken nic nevidíte, protože nad Evropou jsou skoro pořád mraky (jen 2x se mi poštěstilo letět 45 minut nad Alpami -celých 500 km dlouhého oblouku tohoto pohoří bylo krásně vidět - bylo to cestou na Tenerife, resp. při jedné cestě tam a o pár let později opět při cestě tam. Cesta zpátky vždy probíhala nad příkrovem mraků. Ale to odbíhám.) V letadle dostanete housku a máslem.
Ve Vídni máte na přestup půl hodiny, ale protože jste si palubní vstupenky prozíravě vyřídili už v Praze (a všechny věci si sbalili do příručního zavadla, takže při přestupech nemusíte čekat u pásu na kufry), projdete tranzitem do druhého letadla, pohodlně se usadíte a čekáte na start. Austrian Airlines létají přes moře s Airbusy 340 - velmi pohodlné letadlo, s klasickým uspořádáním 3+4+3 sedaček v každé řadě (kromě ocasu letadla, který je užší - tam jsme seděli při návratu do Evropy).
Let Vídeň-Chicago trvá 10 hodin, zpátky (díky větrům?) jen 9, časový posun je 6 hodin, takže do Ameriky letíte "jen 4 hodiny", zato zpátky "15 hodin". Tento časový posun si samozřejmě pohraje s vaším organismem - zatímco je v USA odpoledne, vy máte půlnoc, chcete spát a nemůžete, usnete se západem slunce, načež se za 3 hodiny vzbudíte, protože v ČR už je poledne...
Samotný fakt, že poletím přes půl planety, mě napůl naplňoval zvědavostí, napůl znechucoval (celý den strávený v letadle... brrr.). O další vzrušení se postaraly zkazky o náročnosti samotného vstupu do USA přes imigrační úředníky (slyšel jsem o půlhodinových výsleších, které končily odesláním turisty zpět do ČR). V reálu jsme jen prošli přes přepážku, jediné oživení představovaly tři standardní bezpečnostní otázky, které se kladou nejen v USA (nevezete něco? nedal vám někdo něco k převezení? nemohl vám někdo něco nepozorovaně dát do zavadadla?). Odpověděl jsem správně na všechny tři (správná odpověď je ne, ne, ne :-) a pak otázky přeložil svému spolucestujícímu, protože od toho mě tam měl, abych mu tlumočil. To jsme si ovšem jen mysleli! Imigrační úředníce mi okamžitě zakázala mluvit, můj společník se okamžitě začal ptát, co říkala, já mu nesměl odpovědět, imigrační sledovala, jak si dávám prst na ústa a ke svému společníkovi gestikuluji krčením ramen, ten nechápe, ptá se znovu, já krčím ramena ještě víc, imigrační se začíná smát... :-) Nakonec sehnala českou tlumočnici, která telefonicky a česky položila stejné otázky, na které už jsem odpovídal, kolega také odpověděl správně, my s imigrační úřednicí mezitím špičkovali na téma, jak přesně jsem splnil přímý rozkaz :-) ačkoli to pod tlakem mého dočasného bosse nebylo tak jednoduché.
Z Chicaga do Las Vegas - to je let prakticky přes celé území USA, ze severovýchodu na jihozápad. Trvá 3 hodiny. Na rozdíl od Evropy je nad USA prakticky jasno - už vím, o čem mluvili američtí piloti bombardérů B17, když je po výcviku na domácích základnách převeleli nad věčně zamračenou Evropu.
Ve Vegas na vás dýchne dech draka - město je v poušti (mimochodem před přístáním je skvěle vidět Grand Canyon a Hooverova přehrada na řece Colorado - díky skvělému výhledu z letadla mi skoro ani nebylo líto, že nebyl čas půjčit si auto a vyjet do pouště, podívat se na tyto přírodní krásy zblízka.) a teplota ve dne je běžně 45 stupňů Celsia.
Naopak klimatizace v budovách způsobí, že po návratu domů dostanete rýmu :-( Jediná možnost, jak si město projít po svých, je v noci, kdy teplota klesne na 25 stupňů, čehož jsem bohatě využil. Kromě bytů pro 2 miliony lidí, kteří v aglomeraci Las Vegas žijí a pracují v turistickém ruchu (Nevada je jediný stát USA, kde je legální hazard a prostituce), je město tvořeno bulvárem Strip v délce 5 km obklopeném kasíny. Nic jiného zde k vidění není. Jak přesně napsal Michael Forbin v Zápiscích Aišy - "Las Vegas - město jednorukých banditů (výherních automatů), neonových reklam a Sigfrieda a Roye." (první dvě věci mohu potvrdit, to třetí ne).
Nebudu tento text příliš protahovat, přikládám pár žánrových obrázků:
A když už jsem v tom dokazování, že si nevymýšlím (protože někdo, kdo nejspíš tak často nelétá, mi napsal, jestli si to celé nevymýšlím - Londýn, Devon, znovu Devon a PetWeek), tak i do Londýna, kde budu 19.-30.07. (na pochodu přívrženců bdsm centrem města - SM Pride - a pak hned přejedu do Exeteru, kde budu znovu dělat to, co jsem popisoval v reportáži z dubnové cesty do Devonu).
Suvenýry z Las Vegas,
aneb kult osobnosti na jednocentové minci - zároveň je vidět, že z Vegas si můžete odnést suvenýr, na kterém portrét Otce zakladatele přeplácne reliéf tohoto Disneylandu pro velké děti (každé kasino má stroj na přerážení jednocentů, který minci zdeformuje a vyrazí na ni reklamu příslušného podniku) - na každém stroji je samozřejmě v duchu USA, kde je zákon na všechno, upozornění, že pozměňování mincí je federální delikt, ale tyto stroje mají zvláštní výjimku. Inu, země, kde zákony nejsou jen pro okrasu :-)
Půjčovna subinek? - hned po příletu na letišti? to jsou služby. Podívám se pořádně, a říkám si, že bych Quiznovy subinky radši nechtěl vidět - slibuje je totiž "pořádně propečené".
Město v noci - fotka z procházky
a za svítání - fotka z hotelového pokoje.
Americký humor - bývalo tam napsáno, že ve skříni je hasicí přístroj (fire extinguisher), ale teď nápis hlásá "co má uvnitř", "jsem v ní" (nebo "je zavřená uvnitř"? podle toho, která část bdsm vás víc zajímá :-)
Místní tisk - "24/7 Magazine" není o D/s, zato v druhém plátku si můžete vybrat, jestli chcete na pokoj striptérku, tanečnici, sexuální kouzelnici nebo dominu. Na rozdíl od ČR se otrokyně nenabízejí.
Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče
