Ponyplay FAQ

Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Překlad: Xkun a další kůň, Rider, za vydatné (konstruktivní) kritiky třetího koně tj. mě (kontakt je nahoře na vstupní stránce tohoto webu) a dalších nevinných odborníků - přizvaných známých. Se souhlasem tří komentujících, tj. Rubbera, Xkoně a mně, a se současným odesláním žádosti o svolení dalším komentujícím, jsem si na Xkoňův návrh dovolil zveřejnit i komentáře k článku z www.bdsm.cz.

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Ponyplay FAQ

Jmenuji se Todd H. Jsem dominant a žiji poblíž San Francisca BDSM scény se účastním už deset let jako člen společnosti Janus, BDSM vzdělávací a podpůrné skupiny v SF. Jsem také jejich webmaster. O ponyplay se zajímám už čtyři roky.

Když jsem na Internetu hledal informace o ponyplay, našel jsem několik dobrých stránek, na žádné z nich však nebylo shrnutí základních informací o tomto fetiši. Napadlo mne, že by byl dobrý nápad vytvořit takové FAQ obsahující základní informace a odkazy na další stránky věnované ponyplay.

Ponyplay je část BDSM, fetiš a role playing (poznámka překladatele: ”role playing” je těžko přeložitelný výraz znamenající ”hraní rolí”). Dolejšek předává moc nad sebou svému Pánovi nebo Paní. V ponyplay se dolejšek se stává ”lidským koníkem”. Jedná se o neobyčejně zajímavou oblast BDSM. Může kombinovat bondáž, výcvik, dominanci a submisivitu, a také trochu sadomasochismu.

Ponyplay ale nemá nic společného se zneužíváním, nekonsensuálním ponižování nebo zoofilii.

Na tuto otázku panují různé názory. Existuje důkaz, že už Aristoteles rád vozil ženy jako poník. Možná vskutku byl první ponyboy. K dalšímu názoru na jeho vznik si dovolím citovat Mistress Autumn: ”Ponyplay vznikla v 19. století za viktoriánské éry, kdy se tanečnice začaly předvádět v krátkých sukénkách, se střapci, rolničkami a chocholy. Sice se jednalo o první lidské ponynky, ale vznikly na základě tehdy běžného erotického fetiše - hezkých pár starších časopisů a monografií si pohrávalo s představou ponížené a disciplinované ponynky. V tomto ohledu mají před námi Britové vskutku náskok.”

Podle některých zpráv měl také král Ibram II., který ovládal většinu území, které nyní tvoří Turecko, vlastní stáj s ponynkami a i několik ponyboyů.

V Anglii v 16. st. byly mladé ženy používány jako ”ponynky” k vytahování uhlí z dolů, protože byly dost malé, aby se vešly do důlní šachty. Před občanskou válkou v USA byly dívky používány jako tažná zvířata. Na začátku 20.st. ruští aristokraté používali mladé ženy rolníků jako kočárové koníky. Tyto ženy byly ovšem nekonsensuálně zneužívány.

Další informace ukazují, že od 16. století byly v některých internátních školách mladé dívky (ve věku 14-18 let) nuceny sloužit jako ponynky. To zřejmě dosáhlo vrcholu mezi lety 1880-1930, kdy se dokonce provalilo několik skandálů. Díky těmto skandálům muselo být mnoho internátních škol zavřeno.

V USA v padesátých letech psal John Willie o lidských konících do magazínu Bizarre. V osmdesátých letech byl natočen film Perils of Gwendolyne, který obsahuje asi pětiminutový úsek, kde ženy ”nahoře bez” tahaly sulky po podzemním království.

Poznámka překladatele: Onen film se správně jmenuje The Perils of Gwendoline in the Land of the Yik Yak. Podle informací IMDb byl natočen v roce 1984 ve Francii. Podle mých informací nebyl nikdy přeložen do češtiny.

Takže ačkoliv se zdá, že ponyplay se až teď náhle stává velmi oblíbeným fetišem, provází lidstvo již poměrně dlouhý čas.

Jako v každé jiné formě BDSM her, když položíte tuto otázku deseti lidem, s největší pravděpodobností dostanete deset různých odpovědí. Paul Reed, který vydává časopis Equus Eroticus, říká: ”Na ponyplay mě vzrušuje a těší právě to, jak získávám moc nad někým jiným: jedna osoba dává druhé právo ji řídit. Ženy a koně jsou pravděpodobně ta nejkrásnější stvoření na světě. Ponyplay mi dává obrovský pocit uspokojení a vzrušení. Ony splní úplně všechno, co jim přikážu. Mohu je nechat jít vlevo nebo jít vpravo, nebo je mohu odstrojit a jen trávit čas jejich upravováním nebo čímkoliv. Jsou úplně v mé moci.”

Jsou pravděpodobně tři hlavní druhy: kočároví, jezdečtí a přehlídkoví koníci.

Jsou také další podkategorie poníků, např. ”rubber” (guma), humiliation (ponížení) nebo ”pleasure” (pro sexuální uspokojení), a ”sissy” (muži oblečení jako ženy). V Bizarre series Johna Willieho je dokonce zmínka o ”banner” ponících - ponících s reklamou.

Tento FAQ se sice zaměřuje spíše na ponynky (ponygirls). Máme příliš málo údajů než abychom si mohli být jisti, ale zřejmě je stejně tolik ponyboyů jako ponygirls, možná i víc. Snadněji však spíše najdete muže toužícího řídit ponynku než ženu toužící po ponyboyovi.

Protože koník většinou nemůže (a ani by neměl) mluvit (přes udidlo to moc dobře nejde :o), musí být místo slovní stopky dohodnuty určité neverbální akce. Například když Paulův pony dvakrát zaklepe pravou rukou na podlahu, říká tím: ”hned ze mně slez”. Obecně by jako stopka mohlo fungovat také opakované vydávání těch zvuků, jaké udidlo vašemu koníkovi dovolí. Hru však můžete samozřejmě ukončit i vy, když si myslíte, že koník má dost. Třeba když se třese, tak je velice pravděpodobné, že už je unaven.

Jako u jiných druhů her, i zde je velmi důležitá péče po skončení. Může se jednat třeba jen o mazlení, hlazení nebo držení vašeho koníka nebo o jakoukoliv péči používanou u ostatních druhů BDSM her, které provozujete.

Záleží samozřejmě na vás. Můžete se svou ponynkou dovádět nazí, můžete ji mít v prádelku či v uniformě francouzské služky, nebo ji obléknout do postroje včetně sedla. Sám můžete být nahý, jen ve spodním prádle nebo na sobě mít uniformu. Je to na vás a vaší ponynce. Z tohoto důvodu může být ponyplay jeden vůbec z nejdražších fetišů.

Jak už jsem řekl, záleží pouze na vás a vaší ponynce, co chcete používat. Klidně jí můžete jenom vyskočit na záda a používat místo vodítka jenom hedvábnou šňůru. Nebo můžete koupit udidlo, klapky na oči, sedlo apod. a utratit tak stovky, ne-li tisíce dolarů. Jednu věc ale určitě doporučuji - pokud máte jezdeckého koníka (na všech čtyřech), používejte chrániče kolen, nejlépe takové, jako používají montéři koberců. Můžete je koupit třeba v obchodech pro kutily. Pro kočárové a přehlídkové koníky tyto chrániče nejsou příliš potřeba, protože většinou nechodí po čtyřech.

Většinu vybavení (bičíky, drezurní biče apod.) můžete koupit v prodejnách s jezdeckými potřebami. Další vybavení (udidla a podobně) si budete muset vyrobit nebo nechat vyrobit.

(Srdečné díky Ariel z CTSM v Chicagu za její neocenitelnou pomoc s otázkami v této sekci)

Začínající poníci, ať už kočároví, jezdečtí nebo přehlídkoví, zpravidla potřebují pracovat na vytrvalosti a rovnováze. Lidští koníci zpravidla nejsou zvyklí cválat (běhat dlouhé vzdálenosti jako skutečný kůň), výstroj je často zpočátku nepříjemná a těžkopádná a poník si musí zvyknout mít své ruce spoutané za zády (v klasickém pony stylu).

Ze začátku se potřebuje naučit správně chodit - zvedat kolena v obráceném gamma stylu (pokud jste to stejně jako já nevěděli, když otočíte velké gamma vzhůru nohama, tak vám vznikne L, pozn. překl.), přičemž nakročená noha musí mít stehno rovnoběžné se zemí a lýtko k ní kolmé. Tato chůze by měla být základem výcviku jakéhokoliv koníka, protože je těžší, než se na první pohled zdá. (Pozn. překl.: autor se opět soustředí na poníky na všech čtyřech, kdy je těžké se pohyby rukou přiblížit koňské chůzi. Asi nejpropracovanější způsob, jak styl obráceného gamma provádět i při chůzi po dvou je vysoký krok s případným protahováním špičky nohy co nejvíce k zemi, což ovšem vynikne jen pokud koník nemá boty.)Důležité jsou dobré boty.Váš lidský koník by měl začínat s plochými střevíci nebo botami s nízkými plochými podpatky. Vysoké a špičaté boty přenechejte zkušeným koníkům a i těm raději jen na rovném, domácím povrchu.

Pokročilí poníci se učí přizpůsobit svému postroji a botám. Dále samozřejmě povelům svého pána a požadovanému stylu (rychlý, pomalý nebo střední). K povelu Krok (Walk) mohou nyní trenéři přidat povely Zpět (Back) (chůze zpět, pomalu, stále zvedat každou nohu v obráceném gamma stylu), Přehlídka (Show) (pony klečí na jedné noze, druhou má pokrčenou dopředu), Poklus (rychlá chůze) a pro koníky na všech čtyřech též Cval (rychlé plazení).

Následující dvě fotografie ukazují ponynky při výcviku na lonži při povelu Walk. Každá z nich se soustředí pouze na dráhu před sebou a navíc má společnost dalšího koníka.

Další fotografie ukazuje povel Show, jako příklad drezúry pokročilých koníků.

Pokud trénujete nového koníka, nic neuspěchejte! Nikdy nezapomeňte na bezpečnost. Když Paul začíná trénovat novou ponynku, nejdříve se jí zeptá na jakékoliv zdravotní problémy, jako jsou třeba špatná záda. Nikdy během prvního tréninku nepoužívá udidlo, protože chce mít možnost se svou ponynkou mluvit a kontrolovat všechny problémy.

Pamatujte také, že první trénink nemusí jít všechno dobře. Netrapte se jestli se vše nedaří, jen se soustřeďte na poznávání svého nového koníka.

Většině poníků může jenom prospět, když jim jejich trenér nařídí dodatečné cvičení.

Přestože je obtížné cvičit v postroji aerobik, právě tento druh cvičení (často odvozený od jógy) může být užitečný zdravým koníkům (bez předchozích zranění svalů). Obecně by každé větší fyzické námaze (což výcvik jezdeckého koně jistě je) měla předcházet zahřívací rozcvička.

Aerobik je jakékoliv cvičení, které trvá minimálně dvacet minut a při kterém se zvýší spotřeba kyslíku, což vede k lepšímu prokrvení organismu. Aby se začaly projevovat účinky, musí být cvičení prováděno alespoň jeden měsíc dvakrát týdně.

Pro všechny začínající koníky by byl nejlepší cvičební program střídající aerobik a anabolické cvičení (pro vytvoření svalů). Například pro ženy by mohlo vypadat takhle: V pondělí, středu a pátek chůze 3,5 km (samozřejmě v normálním cvičebním oblečení), v úterý a ve čtvrtek mírné vzpírání (dva kilogramy na nohy, jeden na ruce). Je důležité střídat dny “vzpírání” s “klidnými” dny, aby si svaly odpočinuly po zvýšené aktivitě při vzpírání. Vzpírání každý den vede ke ztrátě svalů nebo i zranění.

Poznámka překladatele: kromě břišních potřebují svaly na regeneraci 24 hodin, čehož se autor evidentně drží.

Pro muže by se dal aplikovat stejný program, pouze ve většině případů mohou začít se zdviháním větší váhy. Paul vyprávěl o tom, že jeden jezdecký ponyboy pravidelně cvičí v tělocvičně, aby mohl unést těžšího jezdce. Běh je velmi dobrým aerobním cvičením, ale pro začátečníky může být těžký. Velká část zranění ze sportu pochází z přecenění síly při běhu během prvních dnů nové aktivity. Zapamatujte si, že když jsou svaly rozehřáté a procvičené, je snadnější zranit se přílišnou námahou - neucítíte to dokud si vaše svaly neodpočinou a neochladí se. Během prvních několika týdnů je lepší řídit se příslovím “méně je někdy více”, nepřeceňovat se a raději skončit, i když si myslíte, že byste ještě mohli pokračovat.

Závaží připojené na kotníky (jako například populární pestrobarevné kroužky, které se prodávají ve sportovních obchodech) způsobí pravděpodobně více škody než užitku. Vinou jejich nesprávného užívání vznikají zranění jako natažené svaly, vymknuté kotníky a podobně (viz sekce Zranění). Ujistěte se, že víte co děláte, než je použijete - nejsou doporučeny pro používání při běhu (přidávají moc velkou zátěž na nohy a kotníky).

Sportovní zranění mohou způsobit dlouhotrvající problémy, pokud nejsou včas rozpoznány a ošeřeny. Speciálně to platí pro kotníky vymknuté užíváním příliš vysokých bot na novém koníkovi. Buďte prosím opatrní s těmi vysokými podpatky!

Pokud při cvičení cítíte bolest (je jedno kde), vždy skončete. Přísloví “Bez bolesti není zisk” (Poznámka překladatele: v angličtině “No pain, no gain”) je hloupost, která vedla k mnoha zbytečným a bolestivým zraněním. Kromě toho, kdo by chtěl ničit vlastní majetek – buďto vaše vlastní tělo nebo vašeho koníka.

Poznámka: Některé z následujících informací byly převzaty se svolením Aerodyn Orthotics, Inc. (mají dobrou stránku se základními informacemi). Tento text má sloužit jenom jako informativní a v žádném případě se nejedná o náhradu názoru lékaře.

Vymknutí kotníku vzniká nesprávným došlápnutím nohy, při kterém se přetíží vazivo v kotníku. Závažnost poranění závisí na stupni poškození tří kotníkových vazů. Následkem obvykle bývá krevní výron, pálení a velká bolest v oblasti kotníku. Mezi hlavní příznaky patří: obtížná a bolestivá chůze na poraněné straně, otok kotníku a při větším poranění také neschopnost pokračovat v chůzi. Podle rozsahu poškození se vymknuté kotníky dělí na tři stupně:

V případě vymknutí kotníku je třeba zraněného co nejdříve položit na záda, sundat botu a chladit poraněný kotník drceným ledem v igelitovém sáčku (nebo speciálním sáčkem “hot-cold pack”) zabaleným v ručníku nebo tričku. Doporučujeme podložit zraněnou nohu tak, aby kotník byl nad úrovní srdce a v této poloze setrvat asi 30 minut. Při vážnějším poranění je třeba vyhledat odborné vyšetření (maximálně do jednoho dne od úrazu).

Shin splints je termín používaný pro popsání bolesti (někdy velmi silné) v holenní části dolní končetiny, která se může objevit během cvičení. Podle aktuálního stavu může postihnout sportovce na všech výkonnostních úrovních. Nejčastěji je bolest cítit v holenní kosti a během cvičení se snižuje, naplno se ale opět projeví ihned po skončení cvičení. Tato bolest postihuje nejvíce začínající běžce, běžce kteří často mění povrch (např. běží po chodníku a krátce nato po štěrkové cestě...) nebo ty, kteří často mění běžeckou obuv. Proto je velmi důležité dodržovat zaběhnutý (individuálně ověřený) cvičební model.

Prevence a léčba bolestí v holenní části dolní končetiny zahrnuje mírné strečinkové cviky po každém běhu, střídání cvičení se zátěží a bez zátěže (např. plavání) a vkládání orthotics (vložka do bot) do běžeckých bot. O výběru vhodné vložky do bot je třeba konzultace s kvalifikovaným ortopedem.

Bolest v kolenou je běžná u začínajících sportovců a je způsobena přetočením (pronací) nohy a tím nefyziologickým (nesprávným) postavením kosti stehenní a kostí bérce. Kolenní kloub, resp. vazy zpevňující kolenní kloub jsou podrážděny nepřirozenou změnou pohybu, na kterou nejsou zvyklí, výsledkem jsou často silné bolesti. Bolest v kolenou je tedy signálem, že něco je špatně a právě probíhající cvik nebo činnost by měla být ihned zastavena. Proti bolesti nebo otoku pomáhá aspirin nebo jiný lék proti zánětům, podepření kolena dlahou a také rehabilitační cvičení předepsané zdravotníkem.

Různé podpory kolene a kotníku, nebo tejpování kotníků tejpovací páskou může vytvořit pocit falešného bezpečí. V některých případech mohou tyto pomůcky spíše uškodit. To znamená, že jakákoliv podpora či ortéza nemůže nahradit kvalitní obuv, správné držení těla a odbornou lékařskou péči.

Předtím, než si koupíte sportovní ortézu či podporu, je třeba si položit otázku: Proč si ji kupuji? Mohu cvičit i bez podpory? Co se stalo, když jsem cvičil bez ortézy? Odpovědi na tyto otázky mohou ukázat, jak nutně kloubní podporu potřebujete. Před použitím jakékoliv pomůcky se vždy poraďte se svým lékařem, abyste se vyhnuli špatnému výběru a tím i možnému poškození zdraví.

Odkazy na další stránky najdete například v katalogu odkazů serveru BDSM.CZ.

Jediným známým časopisem věnovaným ponyplay je Equus Eroticus. Jeho WWW stránky naleznete na adrese http://www.equuseroticus.com/. Dodávky do ČR bez problémů zvládá například QSM. Případně můžete použít klasickou poštovní adresu:

Neznám bohužel žádnou “instrukční” knížku o ponyplay. Sehnat se ale dají nějaké fikce, například knihy Domu Gordů. (GORD, ne GOR )) Dále trilogie Anny Rice (Claiming of Sleeping Beauty (Šípkové Růženky), atd.) s rysy ponyboyů a ponynek. Jak se zdá, řada žen přišla na myšlenku ponyplay právě po přečtení Claiming of Sleeping Beauty.

Vyjmenovaní lidé (speciálně Paul a Ariel) mi byli velice nápomocní při vytváření tohoto FAQu.

Český překlad s laskavým svolením autora vyhotovili XKun a Rider. Za odborný dohled a věcné připomínky pak děkujeme Tomovi (kontakt je nahoře na vstupní stránce tohoto webu),za pomoc s překladem medicínské části děkujeme Riderovu bratranci, který chudák ani nevěděl, co překládá. Za pomoc s filmografií děkujeme Národnímu filmovému archivu a Jonymu

Ponyplay FAQ - komentáře na bdsm.cz

Pozn. Tom: můžete odrolovat na úplný konec stránky a číst jednotlivé komentáře směrem nahoru, protože to je pořadí, ve kterém vznikaly.

Pisu abych verejne celil krivde. Pri prekladu jsme, pokud si dobre pamatuju, nevynechali nic krome pasaze o stravovani a to ze dvou duvodu. Jednak jsme ji neumeli poradne prelozit a druhak byla zamerena na americke tluste ponynky. Jo a pak jsme vlastne ceske ctenare taky pripravili o informace o americkych obchodech (nevim, jestli i nekterych internetovych) a o americkych diskusnich skupinach. Jestli to nekomu vadi, at si tyto informace najde v originale FAQu.

Co se tyce vlastnich zkusenosti, pak muzu jedine odkazat na seriál článků Xkůň na... (4 díly, dosadte si do adresního řádku /xkun.htm, /xkun2.htm...), vice zatim napsano nemam, nicmene chystam. Co se tyce zertovani, je to skvely, ale kdyz uz pisete nejaky komentar, nechteli byste do nej zapojit alespon neco "on topic"? Tim narazim hlavne prispevky od alraune...

Ještě že já a alexis nemáme tu dietu tolik zapotřebí :))(možná jen nedávat koním tolik piva, ale když vono mnohejm koním tááák chutná :)

a ty už máš udělaný uzdění ?:) nebo na tebe tvůj "jezdec" pořád kašle ? :)

já mám dodělaný nový uzdění - naprosto úžasný to mi věřte , to se nechlubím ( hned jak se potkám s foťákem, dám si ho na stránky :)(jinak ridere stránky už jsem opravil a dokonce i fungujou :)

Tady nepomůže lonž ani bič, dostihovýho hřebce z něj asi nevychováš. Ale i na poctivém českém koníkovi se dá rajtovat. :-)))))))))))
Ale dietka neuškodí.

A já proč si s Altairem tak rozumíte... co myslíš, jak dlouho bych ho musela honit po dráze než by nabyl elegance a štíhlosti dostihového hřebce :-)))? A taky by to asi chtělo přísnější stravovací režim - žádná Pepsi, žádné Zinger menu z KFC, ale pěkně seno do síťky ke stropu a přesně odvážené množství vitamínových granulí...

Pro všechny - oni totiž překladatelé textu (Altair a XKun) záměrně udělali na čtenáře podraz v zájmu zachování vlastního pohodlí a nezveřejnili některé pasáže, například tu o stravování , srabi... :-)

Ostatně, koukat na plnokrevníky, jak parádujou před dostihem v padocku je VELMI vzrušující. Já si z Chuchelského závodiště před lety přinesla nenaplněný ideál mužské krásy. :)))))))))))))

Přidávám se k Rubber-manovi: Chtělo by to další článek zaměřený tentokrát praktičtěji, na výcvik (že vím intimnosti z Aristotelova života je sice bomba, ale ...). Popravdě řečeno, mám pocit, že o ponyplay všichni mluví, občas někdo vyrobí nějaké vybavení, ale nikdo krom Toma neuvádí praktické zkušenosti. Takže se ptám: Děláte to někdo DOOPRAVDY? Co konkrétně pro vás představuje ponyplay (vrcholem mých zkušeností je zatím návštěva Českého derby v Chuchli)? Napište článek o svých zkušenostech!

Poznámka na okraj: Je pěkná nezdvořilost do článku napsat "Na následujících dvou fotografiích vidíte..." a fotky si nechat pro sebe. Když už Nemesis poskytuje mninimálně dva způsoby, jak k článku přidat obrázek, proč jsi Altaire nevyužil ani jednu z nich?

je dobře vidět tu po delší době zase nějakou diskusi - k Siru Jeffovi mohu říct, že jsem sem ten odkaz na něj mohl dát i já, protože je to odborník a praktik, který jen nekecá. Kromě jiného má na svých stránkách sekci Real ponyplay pictures, do které asi před rokem dal jednu z mých fotosérií (požádal mě o svolení a já mu ho rád dal). Je nazvaná censored :-) (protože fotosérie jsou u Sira Jeffa uváděny jmény kobylek a já mu pony jméno mé kobylky neprozradil, stejně jako nikomu jinému :-) takže použil jméno, které si přečetl v mém anglickém překladu).

Ke zmiňované sérii se u Sira Jeffa buď můžete proklikat z menu, jak bylo popsáno výše, nebo si ji zobrazit (bez jeho framů, takže asi nebude mít radost, že zde ten odkaz uvádím takto: (pozn. z budoucnosti - když musely naše obličeje a reálná jména zmizet z netu, Sir Jeff na mou zdvořilou žádost ochotně odstranil fotky L ze své galerie ponynek - proto ztratil smysl i tento odkaz nebo si ho otevřít u mě, v češtině i angličtině.

Jednak diky za chvalu :o), s konskou jesitnosti ji slysim rad a predpokladam, ze Rider taky :o).

Pro Rubbera mam upozorneni, ze slo o preklad :o), nevymysleli jsme si to :o). Ale kdyz neco napises, bude to prima. Jo a jeste nemuzu si odpustit - dietologie byla presne jedinou veci, co jsme si odpustili, nejak se nam nezdalo, ze pro ceske ponynky je navod na dietu nutny :o). I kdyz obema prekladajicim konikum by se asi hodila :o).

Jen bych uvítal méně dietologie a více podnětů k výcvikovým metodám a podobně.

Tak toto je bomba, Velice dobré ba přímo výtečné. Od historie až po zdravotní osvětu. Vezněme si příklad. Pomalu není co vytknout. Snad jen chybí mi odkaz na stránku sirrJeff. který se tímto také velice slušně zabývá.

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče