Stránka věnovaná často kladeným otázkám (FAQ) z Internetové diskusní skupiny soc.subculture.bondage-bdsm

Tomáš Kudrna, původní autor tohoto webu, dne 4. června 2016 tragicky zahynul při leteckém neštěstí.
Jeho web je zachováván v původním stavu coby historický dokument a na jeho památku.

Tato stránka (text původního článku nebo překlad cizojazyčného originálu pro stránku tom-bdsm.cz) je autorským dílem a její kopírování, s výjimkou kopírování pro osobní potřebu jednotlivců, je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno. Toto NENÍ svolení s kopírováním na "osobní" nebo soukromé stránky.

Vstupní strana webu: tom-bdsm.cz. Přijďte zas! Dejte si záložku (v IE Ctrl+D)

Tento soubor obsahuje explicitní informace o sexu. Pokud si je nepřejete prohlížet, zavřete a smažte tento soubor ze svého systému. Pokud se domníváte, že FAQ je obscénní, přečtěte si odpověď na otázku 21.

Pokud vás FAQ zaujme, navštivte domovskou stránku autora, http://www.unrealities.com/robj/adult/. Autor české verze si v vámi rád popovídá a zodpoví vaše dotazy

Poznámka překladatele: reálie USA byly při překladu převedeny na české poměry, kde to bylo možné (názvy výrobků apod.). Případné chyby vyplývající z neznalosti české reality v porovnání s USA (terminologie, večírky, podpůrné skupiny) jdou k tíži překladatele. Originál (na rozdíl od překladu) obsahuje odkazy na knihy, časopisy, webové stránky a osobní stránky. Všechny jsou v angličtině – pokud máte zájem, prozkoumejte originál FAQu na adrese http://www.unrealities.com/adult/ssbb/ nebo přímo stránku s odkazy na http://www.unrealities.com/adult/ssbb/resources.html.

Na dané téma se píšou knihy - pamatujte na to, že na této stránce nemůžete čekat víc, než jen stručný přehled. Pokud vám tato stránka má něco dát, pak je to především zjištění, kolik otázek se dá položit a kolik se toho člověk může dozvědět a naučit. Pokud vám připadá, že je některé z témat probráno příliš stručně, budete si muset sehnat knihu, která se mu věnuje (věřte, že taková existuje!) nebo se přímo zapojit do diskusní skupiny soc.subculture.bondage-bdsm.

Začněme od začátku. BD = “bondage and dominance” (poddanství a dominance) nebo také “bondage and discipline” (bondáž a disciplína). SM = “sadism and masochism” (sadismus a masochismus, autor FAQu také používá v Čechách méně rozšířený termín Sex Magick – sexuální magie). DS = “dominance and submission” (dominance a submisivita).

Dá se říct, že lidé, kteří čtou diskusní skupinu s.s.b-b se zajímají o způsoby, jak se milovat jinak, než bývá obvyklé (Pozn. z budoucnosti - i tento web se stal předmětem práce jistého pana Nebeského, "Vůle k abnormalitě" - vypůjčil si nadpis od Nietzcheho, ale když dva dělají totéž, není to totéž :-) - ten pán v době psaní svého díla nepochopil nejen tento web, ale i těch pár dalších v té době existujících). Jedna větev právě probíhající diskuse se věnuje tomu, “jak si vlastně máme říkat”. Nedá se totiž najít žádná skupina praktik, které by se líbily úplně všem a na druhou stranu máme všichni hodně společného.

Existují lidé, kteří se rádi podvolují druhým, a to v sexuálním smyslu. Když vám někdo řekne: “Jsem tvůj. Dělej si s mým tělem, co chceš,” mohou se začít dít zajímavé věci. To je jeden směr v DS, kdy je jeden z partnerů dominantní, druhý submisivní. Pokud jde oběma o hru s erotickým podtextem, mohou si hrát na pána a otrokyni, harémovou tanečnici a sultána, zlobivého kluka a matku, či zlobivou holku a učitele. Jeden si užívá, že je ovládán, druhý, že ovládá. V tomto smyslu se také používají termíny “hořejšek” a “dolejšek”. Druhý směr v DS je vážnější, kdy jsou role pevně zakotveny a dominant opravdu rozhoduje o životním osudu submisiva, tj. nejde jen o odreagování či uspokojení emočních potřeb v souvislosti se sexem (označováno jako DS “na plný úvazek”, “24/7” – myšleno 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, nepřetržitě, apod.).

Co spolu “hořejšek” a “dolejšek” mohou dělat? No, třeba si mohou užít spousty žhavého sexu. Nebo “hořejšek” druhého sváže, čímž je mu “dolejšek” vydán na milost a nemilost – pak si s ním hraje, škádlí ho, svádí, odpírá mu potěšení, nebo mu nakonec dopřeje vyvrcholení – to je “bondage and dominance” (poddanství a dominance). Nebo se může scéna odvíjet ve stylu: “zlobil jsi, tak tě svážu a naplácám ti” – to je “bondage and discipline” (bondáž a disciplína).

Jiní jsou zase na SM, sadismus a masochismus. Biče, rákosky, svorky, a spousta dalších věcí, které byly vyrobeny tak, aby způsobovaly silnější či slabší bolest. Poddat se někomu, kdo vám chce způsobit bolest, je fantastické vyjádření důvěry. A jak bude probíráno později, bolest v SM nemusí být bolestí, jde jen o velmi intenzivní dráždění, které, pokud je provádí zkušený “hořejšek”, může “dolejšek” dovést k dříve netušeným výšinám slasti.

DS stránku věci lze tedy odsunout do pozadí – nemusí se vám líbit podřizovat se rozkazům druhého, můžete si jen užívat, že vás sváže a zbičuje! A samozřejmě, že se nemusíte omezovat jen na bolest – je tolik intenzivních pocitů, které spolu můžete zkoumat!

Spojení bolesti a slasti, kdy “hořejšek” vystaví “dolejšek” velmi silným prožitkům, se někdy nazývá “Sex Magick” – sexuální magie. Zde nejde o přesné definice, BD, SM ani žádné jiné, jde spíš o prožitek, který je cílem. Všechny dříve zmiňované směry se pro mě spojují v jediné definici Sexuální magie – vezměte své fantazie, realizujte je, vytvořte magický prostor, v němž uskutečníte své touhy.

A nakonec, proč zde tak často hovořím o SM jako o hře: protože to není jako chodit do práce. Hrát si znamená praktikovat něco, odpočinout si při tom, potěšit se – proto lze z mého pohledu většinu SM aktivit označit jako hru. Mnoho mých přátel to vidí podobně. (Na druhou stranu je zde nutno uvést, že pro některé lidi je BDSM velmi vážná záležitost, hluboká součást jejich orientace, a takoví se proti termínu “hra” mohou ozvat. Podle nich nevyjadřuje váhu a závažnost, jakou BDSM přikládají ve svém chování a při navazování vztahů. Stále častěji se mi zdá, že se stávám jedním z nich. BDSM je ale v každém případě pro někoho hrou, pro někoho životním stylem. Máte v tom už zmatek?)

Abych nezapomněl, hned na začátku FAQu musím uvést, že všechno, co se v něm dočtete, ROZHODNĚ NEPODPORUJE PRAKTIKY, KTERÉ BY NEBYLY ZALOŽENY NA DOBROVOLNOSTI A SOUHLASU OBOU STRAN. Chystám se popsat různé způsoby, jak se lidé milují, a to poté, co s tím, co budou dělat, oba souhlasí. Pokud se někdo ozve a prohlásí, že obhajuji kriminální činy, nepochopil, co jsem právě napsal. Termín SM používám pouze k označení aktivit, s nimiž obě strany souhlasí (viz otázka 22).

A na úplný závěr, pravděpodobně vám bude připadat, že je to celé příliš zaměřené na sex a bondáž. Pokud vám to vadí, projevte se konstruktivně, nechte zaznít svůj názor na tato či jiná témata. Lidé mají nejrůznější důvody přispívat do diskusní skupiny, ne vždy to dělají proto, aby pobavili či vzrušili ostatní.

Když na to ale přijde, celá diskusní skupina s.s.b-b JE o vzrušování sebe i ostatních, o vědomém zkoumání erotiky, o tom, jak splnit své sny – první krokem, který je nutno učinit, obvykle bývá přiznat si, co se ve vás děje. Čtěte dál a bavte se! Kdo ví, možná, že až FAQ dočtete, bude z vás někdo jiný... to už se stalo mnoha lidem :-).

SM má rozhodně mnoho společného s divadlem. To, že jste submisivní, když si hrajete, nemusí znamenat, že jste v běžném životě měkcí. Podobně když jste při hře dominantní, nemusíte být v životě zrovna přehnaně egoističtí. Pouze hrajete určitou roli, jste do jisté míry hercem.

Od toho se odvíjí koncept “scén”. “Scéna” je něco, co se odehrává za účasti skupiny lidí. Většinou se to točí okolo jednoho “dolejšku”. Nejedná se o formální, dané pravidlo, jen o šikovný způsob, jak popsat, co se děje. “To byla nejžhavější bičovací scéna, jakou jsem kdy viděl!” nebo “Naše poslední scéna mě opravdu dostala, Pane. Nikdy dřív jsem něco takového nezažila.” Scéna obvykle mívá různý vývoj, začnete (pokud jste nahoře) šoustat (bičovat, cumlat nebo cokoliv jiného) svůj “dolejšek”, oba si děsně užíváte, jeden, druhý či oba se uděláte (vyvrcholíte nebo naopak začnete být unavení), zpomalíte, necháte toho, chvíli odpočíváte, povídáte si o tom, co bylo dobré, co ne a co vám to dalo.

Pokud se SM začínáte, nebojte se vzít si z tohoto základního schématu poučení. Pokud chcete zkusit něco nového, nejdříve se domluvte s partnerem, proberte spolu, co od scény čekáte (bondáž? orgasmus?), jaká omezení si stanovíte (nešoustat, nelechtat...) a jakou “stopku” jeden nebo druhý použije (viz následující otázka 3). Pak se do toho dejte –zaujměte roli, nasaďte obojek (nebo něco jiného), dostaňte se do správné nálady – začněte si hrát. Když jste hotoví, dopřejte si čas a proberte, jak jste se cítili. Snažte se druhého opravdu vyslechnout, zjistěte, jak mu bylo, poděkujte mu za to, že si s vámi hrál. Pokud jste hráli na ostří nože, neuškodí když druhého jemně a citlivě obejmete, dáte mu najevo, že jste stále s ním, že se neseberete a nevypadnete hned jinam. Každá scéna má začátek, střed a konec a všechny části jsou stejně důležité. (Dokonce to nemusí být tři oddělené části, celou dobu si můžete povídat si o tom, co se děje, jak se cítíte, a kam by se to mělo dál vyvíjet.)

“Dohadování” má pro SM komunitu význam otevřené, upřímné komunikace o tom, co chcete a co nechcete. Nejde tu o to, vyměnit něco za něco jiného, získat něco za něco – jde o to, aby obě strany získaly co nejvíc – k tomu stačí otevřeně mluvit o tom, co jste již zažili, co vás vzrušuje a co ne – tak se budete s druhým lépe cítit. Proč byste neměli probrat své fantazie a svá omezení? Říct, po čem tečete/vlhnete, a co vás naopak zaráží a odrazuje? Rozhodně má cenu říct partnerovi, co rozhodně NECHCETE aby dělal – a zrovna tak si zasloužíte, aby partner tato omezení respektoval. Právě pokud to neřeknete, partner něco takového může udělat, a to se vám nebude líbit. (Pokud jasně řeknete, co dělat nebudete, a partner to přesto udělá, nejspíš mu nemůžete věřit. Dohadování může vrhnout na tyto otázky více světla, a to může být v řadě případů prospěšné.)

Pokud se SM začínáte, nebo navazujete nový vztah, je dohadování VELMI cenné. Můžete být opravdu přímí, říct: “Opravdu bych tě rád políbil, co ty na to?”, nebo opravdu zlí, říct: “Prozraď mi to nejzvrácenější, na co myslíš, nebo ti přestanu honit péro!” Ze začátku vám otevřená diskuse o tom, co od vztahu čekáte, může přijít těžká, ale věřte, že se budete neustále zlepšovat, a bude vám to stále víc dávat. Navíc se tyto výhody neomezují jen na SM vztahy. Dohadování je důležité téměř ve všech druzích vztahů – samotné “ano” v mnoha případech ještě neznamená souhlas. Nejen v SM vztazích bývá dobré nebát se podrobně probrat, co chcete, o co vám jde, kolik toho má být a proč, stejně jako diskutovat o tom, co nechcete.

Někdo se domnívá, že dohadování, rozhovor “ruší náladu”. Můžete mít zažitou představu o milencích, kteří nepotřebují slova a každý dotek či akce jsou dokonalé. Je to skvělé, pokud to tak je, ale zdaleka to nebývá pravidlem. Osobně to vidím tak, že popovídat si s druhým mi hodně dá, a že si pak bývám mnohem jistější, že se nestane něco, co by mě nemile překvapilo. Tak se do toho mohu celým srdcem “položit” a naplno prožít to, na čem jsme se dohodli. Navíc se tak poznáte a dozvíte se, co druhého bere a co ne. Pak se to teprve může rozjet!

Termín “scéna” je též používán k označování BDSM komunity jako celku. Můžete zaslechnout, jak se někdo ptá: “Slyšel jsem, že X se pohybuje ve scéně” nebo “Myslím, že jsem Y viděl ve scéně” – pokud se chcete stát součástí scény v tomto smyslu, najděte klub či jinou organizaci, kde se scházejí lidé s BDSM orientací. Získáte nové přátele, spoustu nových nápadů a hlavně zázemí stejně “postižených”.

SM vás může dovést na hranici toho, co si myslíte, že snesete, nebo za ni. Pokud se rádi pohybujete na hraně, nejspíš budete postupně odhalovat další a další nové věci, objevovat stále intenzivnější pocity a dělat nebo zažívat víc, než jste kdy dělali nebo zažili.

Celý proces však musí být pomalý a postupný. Lidé navíc nemají schopnost číst myšlenky. Jste třeba “dolejšek”, “hořejšek! vás bičuje, a najednou to přestane být ono a chcete okamžitě přestat. Právě k tomu slouží “stopka” – slovo, které znamená: “Není to ono! Něco není tak, jak má být! Přestaň!”

Stopku musí obě strany brát naprosto vážně. Třeba si zrovna hrajete s dominantem, kterého tak neznáte, a stane se něco, co nechcete. Musíte mu to říct, OKAMŽITĚ. Hlavně pokud jste svázaní nebo jinak bezmocní.

Každý používá jinou stopku. Osobně říkám “žlutá”, pokud chci říct “je to příliš silné, zvolni, ale nepřestávej” a “červená”, když chci říct “mám těžký problém, okamžitě toho nech, končíme”. Někdo používá jen jednu stopku a volí slovo, které by normálně při scéně nikdy neřekl. Na večírcích, kde je více lidí, bývá zvykem používat jako stopku slovo “stopka”. Záleží jen na vás. Jde jen o to, aby existovala možnost jak zastavit něco, co se zvrtlo. Pokud “hořejšek” nerespektuje stopku, nejspíš překročí i další omezení, která máte, a stojí před vámi otázka, zda se někomu takovému svěřit do rukou.

Někdy je obtížné stopku použít. Je důležité uvědomit si, že nikdo nejsme dokonalí, a pokud jako “hořejšek” provedete něco, co “dolejšek” nezvládne, neznamená to, že jeden z vás je špatný. Prostě jste jen narazili na hranici, o které jste nevěděli. To se občas stane každému. Podobně, pokud jste “hořejšek” a začínáte být unaveni, nebo se setkáte s odezvou, kterou jste nečekali, a nevíte jak dál nebo nechcete pokračovat, můžete také použít stopku! Pokud jste dole a zdá se vám, že vás “hořejšek” tlačí, kam nechcete, dejte to znát – nebudete se bavit, když to neuděláte, a každý rozumný člověk uvítá, když mu naznačíte, jak na tom jste.

Stopka je jen nástroj, jak spolu komunikovat, nic víc. Pokud je scéna dobře rozjetá nebo intenzivní, nebude se vám třeba chtít ji zastavit, vrátit se do reality... jenže pokud se opravdu necítíte dobře, musíte to stopnout. Někteří dominanti schválně dohání své “dolejšky” za jejich meze, aby je naučili stopku používat. K čemu vám nakonec stopka je, když ji nikdy nepoužijete.

“Hořejšek” vám může dát roubík, třeba proto, že jste moc hluční, moc jste zlobili nebo chce, abyste se cítili bezmocnější. Přitom budete nejspíš chtít mít nějakou možnost, jak dát najevo, že je provaz moc utažený, svorky už nejsou příjemné nebo něco jiného... Někteří dominanti dávají v takovém případě “dolejšku” do ruky kapesník, a pokud spadne na zem, vědí, že se něco děje. Osobně se kloním ke starému SOS signálu – vyrazím v pravidelných odstupech za sebou tři delší zvuky “hmm, hmm, hmm”. Ještě jsem neměl v ústech roubík, přes který by to nebylo slyšet, a funguje to i v případě, že mám na sobě rukavice nebo svěrací kazajku.

Než se do někoho pustíte nebo se někdo pustí do vás, bývá dobré domluvit se na tom, jakou stopku použijete a také, co dělat v případě, že zazní. Pokud se SM začínáte, prostě se vám dříve či později musí stát, že se některá scéna nepovede. Pokud předem připustíte, že se to může stát, a proberete možnosti, co v takovém případě dělat, snáz se přes to dostanete. Zkažená či nepovedená scéna neznamená, že je něco špatného na vás či partnerovi – to se prostě může stát. (Pokud váš partner nechce slyšet, co bylo špatně, zlehčuje nebo odmítá kritiku, pak se to nejspíš bude opakovat. Pokud nejste schopni poučit se z chyb, možná se váš vztah bude muset ubírat jinou cestou, než praktikování SM. Nakonec to platí v každém vztahu.)

Někteří přívrženci SM stopky nepoužívají. Někdo se domnívá, že se nehodí ke stylu, který praktikují – stačí jim přímější metody komunikace. Jiní je zase nepotřebují poté, co se lépe poznají. Někteří “dolejšci” si výslovně přejí “nemít možnost úniku” poté, co scéna začne. (Tomu se říká “edge play” – hra na hraně). Pokud se tedy dá udělat nějaký závěr, pak jen ten, že BDSM scéna je velmi různorodá, každý chce a zažívá něco jiného. Stopky však zůstávají užitečným nástrojem jak pro ty, kdo se učí, tak pro ty, kdo už toho mají hodně za sebou.

Lidé, kteří se nepohybují v kruzích BDSM, často nechápou, “co na tom máme”. Co z toho kdo má, když se nechá udeřit? Jak příjemné proboha může být nechat si udělat modřinu?

Tak si to proberme. Už se vám stalo, že jste se divoce milovali a později zjistili, že máte na těle modřiny nebo otisky zubů a nehtů, o kterých nevíte, kdy vznikly? Přitom je to jednoduché – ten, s kým jste byli, vás poranil, udeřil vás, kousl či štípl tak, že vám zůstala modřina, a cítili jste přitom jen další, silnější vzrušení. Kdyby vám někdo udělal něco podobného v běžné situaci, zařvali byste, protože by to strašně bolelo! Když jste ale vzrušení, máte o mnoho větší schopnost snášet bolest, než jindy. Bolest může být velmi příjemná.

To není nic nového pod sluncem. Další zdůvodnění je, že při vjemu bolesti mozek vytváří endorfiny, přírodní opiáty. Vytrvalostní běžci se dostanou do transu, který je způsoben právě přetížením těla, které reaguje tvorbou těchto látek. Z toho samého důvodu je nám příjemné slupnout ostrou papriku či kořeněné jídlo. Přívrženci SM vědí, že podobnou reakci vyvolá i bičování, šlehání, plácání rukou atd. Nebolí to, dokonce je to příjemné! Sportovci, kteří to s cvičením přehánějí, mohou být docela dobře masochisté užívající si endorfinů uvolňovaných tělem při nadměrné zátěži. Někdo, kdo se nechává vyplácet na holou, může být mnohem menší závislák, než maratónský běžec!

Jeden z mých známých, dominant, používá bolest jako odměnu. Pokud se “dolejšek” v bolesti vyžívá, může výprask působit naprosto opačně, než jako trest.

Endorfiny rozhodně nejsou jediným vysvětlením, proč masochisté touží po bolesti. Každý masochista se nedokáže povznést nad své tělo, pokud ho zbičujete. Ani by si to každý nepřál. Někdo by se cítil jako ve snu, někdo by cítil jemné hlazení, někdo pálení, jiný zase nutkání rozbrečet se... Všechny tyto důvody mohou způsobit, že se někdo bude cítit skvěle.

Navíc je nekonečně mnoho druhů bolesti – při milování můžete druhého škrábat nehty, plácat ho dlaní, štípat, svírat – existuje tolik způsobů, jak se druhého dotýkat, a každý z nich může být příjemný.

Každý člověk prožívá něco jiného – každý má svůj oblíbený způsob dráždění. To, co jeden vnímá jako příjemné pohlazení, může druhý vnímat tak slabě, že z toho nic nemá. Na druhou stranu to, co je pro jednoho mírné šlehání, nemusí druhý vydržet ANI NA CHVÍLI. Rozumného středu se doberete jen pokud si otevřeně řeknete, jak se oba cítíte.

Někomu bude vše, co jsem zatím napsal, připadat absurdní. “Jak může někdo CHTÍT cítit bolest?” Neumím na to odpovědět jinak, než že každý člověk má jiný práh bolesti. Toužíte prostě po silnějším dráždění, po něčem, co vás víc vzrušuje, a přitom jiný by to mohl považovat za příliš silné až nesnesitelné. Proč by ale mělo platit, že každý jinak solí či koření, a v sexu jsme všichni stejní? Každý vnímá různé pocity odlišnou silou, a pokud chcete víc, než dostáváte, můžete se toho bezpečně dobrat a být tak šťastnější.

5. Na jakých základech, emočních a fyzických, stojí bezpečné praktikování SM?

SM je často pouhou hrou, ale může být daleko intenzivnější a mocnější. Pár tipů pro ty, kdo teprve začínají:

Především musíte komunikovat. Dejte druhému vědět, co chcete a co nechcete. Neustále sledujte, co se s druhým děje. Musíte vědět, jak se cítí, na co myslí, a respektovat jeho omezení. Domluvte se na stopce a jasně stanovte, že pokud zazní, bude se brát vážně. Nepředpokládejte, že druhý sní o tom, o čem sníte vy, pokud jste se na konkrétní aktivitě nedomluvili. To, že má někdo zavázané oči, ještě nemusí znamenat, že se mu bude líbit, když ho svážete. Asi nejdůležitější je, aby oba věděli, že mohou kdykoliv přestat, a aby jeden uznával právo druhého kdykoliv hru přerušit a vyřešit to, co se zvrtlo.

Nebuďte necitliví. SM může (ale nemusí) obsahovat prvky bezmocnosti, intenzivní pocity a psychické ovládání. Je to silný koktejl – můžete se druhému dostat hluboko “pod kůži” a narazit na skrytá traumata a strachy, a nikdy to nevíte předem. Pohybujete se v kalné vodě – respektujte druhého, buďte pozorní a jemní. Nenechte se tím, co píšu, odstrašit, ale pokud chcete experimentovat, dávejte pozor na to, co druhý cítí. A hlavně – rozhodněte se sami, zda má SM ve vašem životě místo. Neposlouchejte druhé, ať už vám říkají, že “SM je pro tebe to pravé” nebo říkají opak.

Buďte upřímní. Pokud něco nechcete dělat, nenechte se do toho tlačit. Pokud začínáte, často se setkáte s partnerem, který chce víc, než co jste připraveni dát, nebo má chuť na něco, na co vy zrovna teď ne. Domnívám se, že je lepší rovnou říct “Se mi zdá že chcem každej něco jinýho. Hoďme o tom řeč”. Pokud se pustíte do něčeho, po čem zrovna netoužíte, může to skončit vlažnou scénou nebo něčím, co byste už rádi měli za sebou. Máte spoustu času – budete-li upřímní a nebudete-li druhého do ničeho tlačit, budete časem v mnohem lepší pozici.

Zvláště nebezpečné může být DS, kdy se submisiv vzdává části své svobody, a dominant za něj rozhoduje. Existuje spousta lidí, kteří si stanoví pevná pravidla a v jejich rámci vše probíhá naprosto hladce a je to bezpečné. Na druhé straně je zde nebezpečí, hlavně pro lidi s nízkým sebevědomím, že je dominant zneužije, jejich sebevědomí ještě sníží a bude se snažit si je ještě více podrobit.

Pokud si nejste jisti, že máte dostatečné sebevědomí, a pokud vás submisivita přitahuje, ale domníváte se, že byste tak v sobě mohli posílit negativní pohled na sebe sama, možná pro vás DS právě teď není to pravé. (A naopak, jste-li dominantní a máte-li partnera, který se chce podřídit, protože se domnívá, že si nic lepšího nezaslouží, měli byste možná uvažovat o někom jiném, kdo si o sobě nemyslí tak málo.) Myslím, že by všichni měli dobře znát svou motivaci a limity toho, co dělají, a stále sledovat, zda je SM obohacuje nebo jim spíš něco bere.

Vše nemusí být tak jednoduché, černobílé. V každém případě vás ale některé aktivity, role či slova mohou zneklidňovat, lekat nebo snižovat vaše sebevědomí. Takovým aktivitám, rolím a slovům se vyhýbejte. Dohadování je právě k tomu, abyste se dohodli, co vám dělá dobře a co ne. Máte právo trvat na tom, aby partner respektoval hranice, které určíte. (Opět to platí o všech druzích vztahů, nejen SM). Diskusní skupina s.s.b-b má celou větev věnovanou tématu příliš intenzivních DS vztahů hraničících se zneužíváním, a je dobře, že se tomuto tématu věnuje taková pozornost.

BDSM může mít léčivé účinky, ale terapii nenahradí. Říká se, že “bezmocného neovládnete”. Zdravý DS vztah je založený na vzájemném uznání obou partnerů, kteří se rozhodli tak žít. Submisiv je hrdý na to, že se poddává, dominant je hrdý na to, že byl poctěn takovým darem. Je to něco naprosto jiného, než vztah, v němž jeden zneužívá druhého, odřezává ho od zbytku světa a snaží se ho tak učinit nezvratně a naprosto závislým.

Zpět na fyzickou rovinu. Jste-li “hořejšek” a svazujete druhého, dávejte pozor! “Dolejšek” se může rozplynout v pocitu dokonalého štěstí a je na vás, aby se bavil a dobře se cítil. “Bavit se” neznamená, že nemůžete podniknout cokoliv, co si oba zamanete. Dbejte však na to, aby se “dolejšek” nenudil, to nebývá příliš zábavné. Pokud nejste spokojeni s chováním submisiva, může být nejúčinnějším trestem prostě ho ignorovat nebo ho poslat pryč. Ale to už je vyšší dívčí.

Nezapomeňte na nebezpečí AIDS. Jakmile se dostanete dál, než k polibkům na zavřená ústa nebo pouhému dotyku pokožky, používejte kondomy, gumové roušky (nebo po délce rozříznutý kondom), rukavice, a to na ruce, penis, při oblizování genitálu či konečníku, i na nástroje a pomůcky. Používejte zvhlčovadla na vodním základě, protože olej rozpouští latex. Zvlhčovadla s obsahem nonoxynolu-9 (likviduje virus HIV) jsou ještě lepší, ale někdo je na ně alergický – takže pozor! A navíc mají nepříjemnou pachuť.

Virus HIV může být obsažen v krvi, semeni, poševním sekretu, moči... Klidně se odvažte, ale nezapomeňte na bezpečný sex. (Na SM je zajímavé, jak rozšiřuje možnosti bezpečného sexu, jaké nové možnosti potěšení přináší. Bohužel rozšiřuje i repertoár nebezpečných praktik.)

Pomůcky po skončení scény dezinfikujte – omyjte je dezinfekčním roztokem. Nejčastěji se používá Jodisol (nebo peroxid vodíku či alkohol, který však spolehlivě nezabíjí bakterie a viry, zato nebarví a dá se použít na kožené předměty).

Mnoho dominantů nikam nechodí bez kufříku “první pomoci”. Takové věci jako baterka, náhradní klíče od všech zámků, které používáte, nůžky na sádrové obvazy (s jednou stranou tupou) k rychlému a bezpečnému stříhání provazů, běžná lékárnička, dezinfekční roztok, pomůcky pro bezpečný sex (včetně více druhů zvlhčovadel – každý nemusí snést běžné druhy) atd. se mohou hodit častěji, než byste si mysleli.

Navíc panuje poměrně značná shoda o tom, do čeho byste se neměli pouštět, pokud vás to nenaučil někdo, kdo se v tom opravdu vyzná. Jedná se především o zavěšování “dolejšku”, zvláště pak ukřižování, kdy se opravdu může leccos zvrtnout, dále způsobování řezných ran a popálenin a piercing. I malá chybička se může vymstít.

Naštěstí je většina SM aktivit, například bondáž, výprasky nebo lechtání daleko jemnějších, takže můžete začít zlehka a postupně přidávat na síle, dokud oba máte chuť. Pokud se budete řídit zdravým rozumem, pravděpodobně se nic zlého nestane. Platí jedna zásada: začít zlehka a cvičit, cvičit, cvičit! Rychle se zlepšíte a budete se u toho bavit. Za chvíli můžete být tak daleko, jak jste se nikdy neodvažovali ani snít!

6. Musí být každý buď “hořejšek” nebo “dolejšek”? Co znamená termín “switch”?

Nezasvěcení se často domnívají, že určitý člověk je buď “hořejšek” nebo “dolejšek”. Buď rádi ovládáte druhé, nebo se necháváte ovládat. Nováčci jsou často zmateni, protože je láká oboje.

Ve skutečnosti je každý člověk jiný, a každý dává přednost něčemu jinému. Osobně rád se svou přítelkyní provádím jedno i druhé – ovládám jí nebo se ji podřizuji. Někdo je neustále dominantní, jiný neustále submisivní, ale znám lidi, kteří ovládají muže a poddávají se ženám, jiní zase na každé schůzce několikrát vystřídají obě role, a to není zdaleka všechno.

Máme tedy “hořejšky”, “dolejšky” a také ty, kterým vyhovují obě role. Říkáme, že jsou “switchovací” (angl. to switch – přepnout). Někteří z nich mění role často, i v průběhu scény, někteří zůstávají v jedné roli po celou dobu scény, jiní “přepnou” jen výjimečně, např. podřídí se jen tomu, komu opravdu důvěřují, a konečně jsou i tací, kdo nikdy v životě neopustí svou roli.

Pokud “jste na oboje” a nevíte, co vám víc sedí, neházejte flintu do žita. Lze vymyslet scény, které se točí právě okolo otázky “kdo je tady nahoře?” – zkuste se trochu poprat a kdo se nechá položit na lopatky, toho druhý sváže (muž třeba nesmí používat pravou ruku nebo musí zůstat na kolenou – není pravda, že žena muže nepřepere). Nebo si nastavte minutku a když zazvoní, vyměňte si role. Možností je spousta.

Ale je také možné, že jste si už vybrali. Pak budete hledat opačně zaměřeného partnera.

Pamatujte, že mezi tím, jaký je kdo v běžném životě, a jakou roli preferuje, není přímá úměra. Nejtvrdší šéfové často rádi v soukromí povolí, poddají se – jen tak se mohou odreagovat, užít si pocitu “být ovládán” namísto neustálého “ovládat”, zbavit se zodpovědnosti. A naopak, ti nejnevinněji vypadající lidé se mohou proměnit v démony bolesti, pokud se jim dostane do rukou někdo, s kým si mohou pohrát.

Traduje se, že poměrně často ten, kdo dlouho zaujímal jednu roli, najednou zjistí, že si chce zkusit tu opačnou. Prostě: lidé se mění, jejich preference se mění, není na tom nic divného. Tak se dostáváme k další otázce...

Pokud jste nováčci, můžete se trochu bát, co vás čeká, hlavně, pokud jste vy ani váš partner dříve nic takového nezkoušeli. Situace: jste s někým, kdo si přeje, abyste ho ovládali. Svážete ho, začne se zmítat v poutech, je bezmocný, klepe se očekáváním... a co teď?

Pohrajte si s ním! Spousta běžných předmětů může vyvolat intenzivní a příjemné pocity, pokud jimi přejíždíte po těle bezmocného partnera. Kartáče (jemné poškrábání na kůži), pírka (pošimrání na plosce nohy), kolíčky na prádlo (stačí jich pár, ale můžete jich použít spoustu, podle toho, jak silný pocit chcete vyvolat), ledové kostky, čokoládová poleva, jahody (viděli jste už “Devět a půl týdne”?), kožené pásky (na výprasky), hřeben (můžete s ním někoho škrábnout nebo plácnout) a samozřejmě prsty, ústa, genitálie a cokoliv jiného. Nespěchejte, dožeňte partnera k šílenství, na pokraj vyvrcholení, pak zase zpátky do reality, ať se svíjí a chce víc!

Nezapomeňte, že záleží jen na vás, jaká nálada zavládne. Můžete být rozverní a dobře se bavit, i když svázaný “dolejšek” sténá touhou. Můžete být přísní, rozkazovat, můžete být soucitní, ale tvrdí, můžete vtipkovat a přitom tvrdě zasahovat – záleží jen na vás. Dokud se soustředíte na svého partnera, bude mu dobře. Uvolněte se, nechte se strhnout, a pokud vás to přestane bavit, dejte stopku – není to jen výsada “dolejšků”.

Samozřejmě, že se nemusíte soustředit na uspokojování partnera – k čemu by byl otrok, kdyby pána neuspokojoval? Několikrát jsem přítelkyni prostě použil k tomu, abych se sám uspokojil, a vůbec jsem při tom nebral ohled, co ona na to. A líbilo se jí to! Platí ovšem, že rozkoš by člověk měl nejen brát, ale i dávat. Takže: komunikujte, berte ohled na to, jak se druhý cítí a bude to v pohodě.¨

Jako “hořejšek” odpovídáte za druhého, který je často fyzicky bezmocný či emočně zranitelný. “Dolejšek” vám věří a spoléhá, že vyřešíte situaci, která může nastat. Pokud jste pořádně rozjetí a vtom někdo zazvoní, nejspíš se oba leknete, ale “dolejšek” očekává, že si poradíte. Pokud se stane něco, s čím jste nepočítali, vždy se nejprve postarejte o druhého, pak teprve o sebe. Ujistěte “dolejšek”, že nedopustíte, aby se mu něco stalo, a pak věc s klidem a citem řešte.

Nenechte si ničím diktovat, co byste měli dělat, nebo si kazit náladu tím, že nejste správný “hořejšek”. Pokud se cítíte pod tlakem nebo nejistě, hoďte tam zpátečku a položte si otázku, co od scény čekáte. Někdy jsem “dolejšek” vzhledem ke své dívce – a třeba nemá chuť na sex, tak mi poručí... abych ji vykoupal! Dokážeme se tak skvěle pobavit a přitom se děje to, co si přála. Buďte upřímní k druhému i sami k sobě. Pokud se ve vás během scény ozve “Tohle nechci dělat” nebo “Nevím, co vlastně chci, nebo co chce partner”, pak rozhodně přestaňte – pokud možno co nejjemněji. Je to lepší, než když se scéna povleče dál, až vám z toho bude opravdu mizerně.

Pokud vás opravdu nic nenapadá, a “dolejšek” je rozpálený doběla, klidně si s ním začněte hrát a pak na něj udeřte, že když vám nepoví, o čem sní, přestanete. “Sprosté řeči” – sdílení představ, přičemž víte, že je můžete uskutečnit – je nejlepší způsob, jak najít něco, na čem se scéna postaví. Neplatí to jen u SM!

Náměty a popisy scén lze také najít v knihách, na Internetu, třeba zrovna v diskusní skupině s.s.b-b.

Pokud jste byli “nahoře”, může být těžké stát se “dolejškem”. Pokud jste byli zvyklí držet otěže ve svých rukou, může být docela těžké poddat se, přestat rozhodovat. Jestliže “hořejškem” manipulujete, snažíte se ho donutit, aby dělal, co chcete, pak se ve skutečnosti nepoddáváte, ale jen se snažíte změnit situaci ve svůj prospěch.

Existují dominanti, kteří se vyžívají v ovládání vzpurných nebo neposlušných submisivů, a kteří v jejich chování shledávají záminku k potrestání. Pro jiné, zvláště pak pro nezkušené “hořejšky”, to ale nebývá moc zábavné. Pokud dominantovi naznačujete, že neví, co dělá, není to přínosné – vím to sám nejlépe, byl jsem také takový. Příště se zkuste přesvědčit, že druhému patříte, že jeho vůle je vaší vůlí, a že netoužíte po ničem jiném, než ho potěšit. Pokud dříve “hořejšek” provedl něco, co se vám nelíbilo, jistě jste mu to pak řekli a teď tedy dělá, co chce. Buďte vděční za to, že to tak je. Vzdejte se chuti ovládat, poddejte se, nechte ho, ať si s vámi dělá co chce. Zaručuji vám, že se budete bavit daleko lépe, než když jste se snažili ovládat druhého "zespoda".

Pokud máte i tak pocit, že se vám nedostává toho, co potřebujete, zkuste druhému říct, co potřebujete a co chcete, a jak by se dalo zařídit, abyste si to oba užili. Proberte to ale dopředu, nezačínejte s tím v průběhu scény. Nezačínejte s něčím jako “Paní, cokoliv si budete přát... ale Paní, takhle není ono!” (Hádejte, odkud to mám?)

Uvolněte se a reagujte na to, co se děje. “Hořejšci” mohou čekat, jak se projevíte, jak se budete zmítat, trhat sebou a řvát. Pokud zatnete zuby a řeknete si “vydržím to”, může “hořejšku” chybět odezva. Dejte poznat, co se ve vás děje. Nezadržujte dech. (Pokud jste se nedohodli právě na tom, že máte “vydržet” a nijak nedat najevo, co se s vámi děje.) Rozhodně si nemyslete, že se od vás čeká, že se budete chovat, jako byste byli někde mimo – osobně miluji, jak “dolejšek” bojuje, nakonec, když už nemůže vydržet, může hodit stopku.

Samozřejmě, že neexistuje jediná správná cesta, a to, že jste dole, neznamená, že si necháte líbit úplně všechno. Přesto je rozdíl mezi otevřeností a komunikativností, a mezi pokusy ovlivnit vývoj tak, jak by vám to vyhovovalo. Dobrý “dolejšek” je nadšený pro věc, odhodlaný udělat pro druhého všechno. Chce se poddat vůli “hořejšku”, otevřeně projevuje své touhy (samozřejmě, že s patřičnou úctou k “hořejšku”) a je rád, že je “dole”.

Traduje se, že nejlepší “hořejšky” začínaly “dole”. Věřím, že to tak je. Pokud jste zažili na vlastní kůži, jaké to je, cítili bič, snažili se uniknout z pout, zatímco vás partner pomalu přiváděl k orgasmu, vnímali, jaký pocit se vám tělem rozlévá po nasazení kolíčků... pak můžete lépe provést druhého stejnou cestou. Další výhodou je, že jako “dolejšek” získáte spoustu zkušeností (nebo alespoň můžete). (Podobně jako u ostatních zobecnění, existují výjimky – “dolejšky”, kteří nikdy nebyli “nahoře” a ani to nechtějí, a “hořejšky”, kteří nikdy nebyli “dole” a jsou skvělí. Ale i ti často zkoušejí nové věci na sobě, aby věděli, jak se “dolejšek” bude cítit.)

To je jedna z nejtěžších všeobecných otázek, které si přímo říkají o hádku místo odpovědi.

Na světě je spousta lidí, kteří to tak mají rádi. A spousta jiných, kteří to tak rádi nemají. Další mají rádi jen něco a něco jiného zase ne. Někdo určitou věc může jen jako představu, ale nikdy by to ve skutečnosti dělat nechtěl. Pak je tu spousta lidí, kteří si nedokáží představit, že by se to, co se jim líbí, mohlo líbit někomu jinému, nebo naopak, že by se to jinému nelíbilo. Když k tomu přidáme, kolik věcí původně patřících do SM je dnes běžných pro “normální” páry, a také, že vlastně málokdo ví, co všechno se dá považovat za sex...

Proč to lidi dělají? Mají spoustu důvodů. Mnozí milují pocit, že jsou bezmocní, že si s jejich tělem může jiný dělat co chce a že s tím nemohou nic dělat. “Udělám tě a ty s tím nic neuděláš.” Když někoho necháte, aby vás svázal, dáváte mu tím najevo, jak moc mu věříte. Je to tak erotické, cítit, jak vás bondáž rozvírá, činí vás přístupnými, jak vlhnete a sledujete, jak si váš partner kleká mezi vaše nohy a chystá se udělat si dobře, nebo vám dělat k nesnesení dobře.

Jiní milují pocit, který vyvolává bondáž jako taková. Pevně utažené provazy či řemeny mohou vyvolávat velmi silné pocity, které vás mohou odvát někam daleko, podobně jako bičování. Bondáž vás může příjemně obepnout, nemusíte se o nic starat, protože... co vlastně můžete dělat? Jste dokonale znehybnění, nemůžete nic, než si užívat.

Další zase rádi bojují s pouty, provazy, řetězy, nechávají se strhnout tak daleko, až se přestanou ovládat. Orgasmus může být mnohem silnější, když máte všechny svaly napjaté, snažíte se uvolnit si ruce a vrazit si milencovu hlavu do klína – kdybyste nebyli svázaní, ublížili byste si!

I slovní bondáž může přínést velmi intenzivní pocity. “Dolejšek” musí vydržet v určité poloze (s roztaženýma rukama a nohama, vkleče atd.) a nesmí se pohnout, zatímco ho mučíte. Pěkná je následující verze: nařiďte “dolejšku”, ať dá ruce s rozepjatými prsty proti sobě a mezi každý levý a pravý prst vložte drobnou minci. Pokud jediná z pěti mincí spadne, má se “dolejšek” na co těšit... Padající mince dobře zní, pokud partner klečí na tvrdé podlaze...

Pokud se rozhodnete bondáž vyzkoušet, řiďte se zdravým rozumem. Přesto zde uvádím základní zásady, od toho přece píšu FAQ. Každopádně počítejte s tím, že prvních pár pokusů budou skutečně pokusy, nebudete vědět, co máte dělat, a bude to tak v pořádku! Nebojte se vyzkoušet různé pozice, provazy... Pokud si chcete před důležitou schůzkou něco vyzkoušet, proč to nezkusit na sobě? Pokud se dokážete sami svázat určitým způsobem, určitě nebudete mít problém provést to s druhým.

Pozor na modrání popř. chladnutí končetin – znamenalo by to, že je omezen krevní oběh, a to nechcete. Pokud “dolejšek” svážete poté, co mu nasadíte rukavice nebo v jiné poloze, kdy si na ně nemůžete sáhnout, požádejte ho občas, ať pohne prsty a upozorní vás, pokud v nich ztratí cit. Svázat někoho a přitom provazy příliš neutáhnout, to není jen tak. Nejlepší je omotat části těla, které chcete svázat, spoustou závitů tenčího provazu. Pokud chcete takové pouto utáhnout, stačí přidat poslední závit kolmo k ostatním. Pokud “dolejšku” uprostřed scény zdřevění noha, není to nic příjemného – sotva se může soustředit na to, co chcete, aby cítil.

Bičování se dá považovat za jiný druh dotyku. Pokud se SM začínáte, možná zkoušíte druhého vyplatit na holou – je to trest, je to silný podnět, příjemně to bolí. Ale jestli jste už zkusili někoho delší dobu vyplácet rukou, jistě víte, že vás ruka brzo začne bolet.

A v takové chvíli nastupuje bič – můžete někoho bičovat delší dobu, aniž byste se unavili. Bič nemusí být zrovna to, co si pod tím slovem představujete – používají se důtky, střapce, rákosky, volně pletené bičíky, bičíky z usní..., z nichž každý zanechává na kůži jiný pocit. “Hořejšek”, který má rád biče, sebou často nosí celý arzenál bičů, které ale všechny slouží jako jeho prodloužená ruka. Když někoho bičuji, dotýkám se ho - považuji bič za prodloužení své ruky a touhy.

Jsou další, závažnější důvody, proč máme tolik různých bičů. Bičovací scéna často začíná zvolna, kdy “hořejšek” malým bičíkem “dolejšek” nažhaví a připraví na pokračování. Jak se zvyšuje potřebná intenzita pocitu, používají se stále těžší a těžší biče. “Hořejšek” se může rozhodnout, jak se scéna bude vyvíjet – od štiplavých ran přes “hlubokou orbu” rákoskou a pak zvolnit a přejít na jemný střapec. (Ano, je to SKVĚLÝ pocit, když bičování náhle přestane a ucítíte na zádech dotek štůčku sametu. Nebo kostku ledu.) Jde především o fyzický pocit.

Lidé zaměření na SM často říkají, že některé biče “dopadají”, zatímco jiné “štípou”. Dopad je něco mezi objetím a postrčením. Štípnutí je něco mezi škrábnutím a plácnutím. Oba pocity se od sebe liší, oba jsou příjemné a zkušený “hořejšek” dokáže střídáním bičů a příslušných pocitů přivést “dolejšek” k blaženosti.

Většina lidí potřebuje plynulý “rozjezd”. Vyvrcholení může být bouřlivé, pak skončí oba partneři uspokojeni a vyčerpáni, nebo může “finále” přejít v jemnější dohru. Také se ovšem může stát, že se to “dolejšku” přestane líbit a skončí to stopkou. Nebo to může přejít ve vášnivé milování! Většinou se dodržuje výše popsaný mírný rozjezd, silnější mezihra, intenzivní vyvrcholení a pak opět od začátku. Je to jako vlny na mořské hladině. Než dokážete “dolejšek” pořádně rozpálit, budete se muset hodně učit, ale taková znalost (tj. jak udělat někomu, dobře, lépe, JEŠTĚ LÉPE, se neztratí).

Nemusíte se spokojit jen s bičem – co třeba taková plácačka: kožená, dřevěná, někdy s dírami, které snižují odpor vzduchu a zvyšující intenzitu při dopadu. Plácačky prostě plácají – je to jako plácnutí rukou přes zadek, ale o mnoho silnější. Někdo dává přednost tenčí či silnější rákosce – takové svištění rákosky vzduchem, tomu se jen tak něco nevyrovná. Rákosky při dopadu způsobují jedny z nejsilnějších pocitů. Ta bolest není pro každého, ale kdo ji může, neměnil by. Dají se použít i dřevěné vařečky či lžíce. Pokud vám to nic neříká, pokud se ptáte “co z toho kdo má”, asi se nedá nic dělat.

Bičování a výprasky mohou sloužit jako “trest” – součást scény, v níž “dolejšek” “neposlouchal” nebo “zlobil” a je potřeba ho “napravit”. Může to být zajímavé pro toho, kdo si hraje, ale v dlouhodobém DS vztahu to nemá co dělat – “dolejšky” si často ve výprascích libují a pokud se “dolejšek” naučí, že si výprask může “zasloužit”, za chvíli se úplně zkazí. Je dobré oddělovat tresty, které jsou součástí scény, od trestů plynoucích z porušení dohodnutých pravidel. V tomto momentě je nutno od sebe pečlivě oddělovat fantazii a realitu – v tomto místě se skutečnost liší od SM povídek.

Při bičování pozor na to, kam rány dopadají. Vhodná jsou záda nebo zadek. Při bití přes záda pozor na tenkou kůži kryjící obratle. Pozor na ledviny, lze je snadno poškodit! Od krku se také raději držte dál, je tam taky páteř.

Pozor na to, že i když to nemusí být vždycky vidět, kůže se snadno protrhne a pak už nejde o bezpečný sex – kožené ani jiné pletené biče se dají jen těžko vyčistit. Těžcí masochisté sebou nosí biče, které jsou potřísněny jejich krví, a nelze je tedy zkoušet na nikom jiném. Takové bičování už je vysoká škola, ale i zde platí, že můžete začít jemně a propracovat se tak daleko, jak chcete. Modřiny (i ty největší), odřeniny a řezné rány se v každém případě zahojí, ale měli byste se naučit nezpůsobovat závažnější poranění, než jaká způsobit chcete.

Ještě na jednu věc je potřeba dávat pozor: melanom, zhoubný kožní nádor, se může zhoršit, pokud je kůže namáhána – pokud má “dolejšek” na kůži nepravidelně tvarovaný, nezvyklý nebo odlišně zbarvený pupínek, vyhněte se mu (pupínku :-) a pošlete ho (“dolejšek”) ke kožnímu lékaři.

Diskusní skupina s.s.b-b obsahuje spoustu VELMI PODROBNÝCH příspěvků týkajících se šlehání. Chcete-li se dozvědět víc, pošlete dotaz nebo se informujte v odkazech (FAQ nemůže jít do podrobností, i když by to nebylo marné...).

Nemusíte se omezovat na propichování uší. Spousta lidí má propíchlé bradavky, pupík, kůži chránící poštěváček, penis, stydké pysky či jiné části těla, a v otvorech nosí kovové šperky. Tak to prostě je, ale jak se ukazuje, má to dost co dělat se SM.

Za prvé – samotný akt propíchnutí těla přináší velmi intenzivní, čistě fyzický pocit. Navíc, nechat někoho, aby vám tělem protáhl ostrý kovový předmět je silným výrazem toho, co k němu cítíte. Může vám to přinést pocit, který jste v životě nezažili.

Když máte nějakou část těla propíchnutou, cítíte ji úplně jinak. Jeden z mých přátel mi řekl, že když si nechal propíchnout bradavky, na kterých mu dříve byl dotyk příjemný, považuje je nyní za plně rozvinuté erotogenní zóny propojené přímo s penisem. Řekl, že mu piercing připadá jako nejlepší věc, kterou kdy se svým tělem provedl, že se jeho sexuální život nesmírně obohatil a říkal to dost přesvědčivě! To samé platí o piercingu v oblasti genitálií – sex se může opravdu změnit k lepšímu.

Někteří lékaři tvrdí, že jsou nervy v okolí propíchnutého otvoru citlivější, takže na tom něco bude. Naopak, když se piercing zahojí, vůbec už nebolí – není to zvláštní?

Někdo má rád piercing jako součást hry – používají se velmi tenké jehly, které se na konci scény vytáhnou. Někomu to může přinášet silné pocity. Jehly v podstatě nezpůsobují bolest, ale rozhodně víte, kde je máte zapíchnuté – endorfiny se mohou zbláznit!

Určitě se nepokoušejte provádět trvalý piercing, pokud vás to nenaučil zkušený odborník – není to tak jednoduché, jak to vypadá, a rozhodně byste nechtěli skončit se špatným piercingem. Dočasný piercing není tak závažná věc, ale každopádně se postarejte o sterilní provedení (pamatujte na bezpečný sex!).

Vede propichování bradavek u žen k problémům s kojením? Někdy ano, někdy ne, každý tvrdí něco jiného. V průměrné bradavce je mnoho mlékovodů, takže by se nemělo nic stát, ale nikdy si nemůžete být jisti.

Více informací o piercingu můžete najít v diskusní skupině rec.arts.bodyart (nebo v novější verzi tohoto FAQu).

CB (“cock and ball play” – hra s penisem a varlaty), “genitorture” - mučení genitálií. Tato témata obrátí některé muže na zběsilý úprk, ale jiným se okamžitě postaví a chtějí víc. Mužské genitálie jsou nejcitlivější a přitom nejzranitelnější částí mužského těla, takže není divu, že si s nimi tolik “hořejšků” rádo hraje.

Kroužky se nejčastěji nasazují na kořen penisu. Penis se postaví poté, co se v důsledku vzrušení zaškrtí cévy v jeho kořeni. Kroužky mohou způsobit totéž, a tak prodloužit většině mužů erekci. (Kroužky tlačí na močovou trubici, takže orgasmus může být bolestivý. Pokud je kroužek příliš těsný, může se semeno dostat zpět do močového měchýře, což obvykle nevadí, pokud to není příliš často. Vyzkoušejte, jak těsný kroužek má potřebný efekt, a nepřehánějte to.)

Kroužky se dělají z kůže, s řemínky, které se dají utáhnout a v případě potřeby rychle povolit. Vyrábějí se i z gumy nebo kovu, ale pak se nedají “seřídit” na správný průměr a pokud se nasadí na ochablý penis, může se stát, že jej tak zaškrtí, že už je nelze sundat a penis naopak nemůže “splasknout”. Můžete tak skončit na stanici první pomoci, kde si budou muset sehnat nůžky na stříhání nýtů, což chvíli potrvá, a nebudete se přitom bavit. Vážně.

Bezpečnostní upozornění: obecně i zde platí: postupujte pomalu, zjistěte, co vydržíte. Pokud se bolest ze zaškrcené oblasti rozlévá do sousedních částí těla, nebo pokud přetrvává po skončení dráždění, pravděpodobně jste to trochu přehnali. Nestalo by se vám to, kdybyste tak nespěchali. Stejně jako u ostatních SM praktik, pokud vás něco večer nebo druhý den bolí, pokud se vám něco na vašich genitáliích nezdá, zajděte k doktorovi. Samozřejmě se vyhněte přílišnému tlaku nebo kroucení genitáliemi, je v nich mnoho jemných vláken a cév, které se mohou poškodit a pak příště třeba tuze těžko ztuhnete. Naopak lehké poplácávání či šlehání se dá přežít, pokud se nepřežene.

Penis a varlata můžete svázat koženými řemínky, páskami, stužkami atd. Nebojte se experimentovat – svázaný penis může vypadat rozkošně, a když ho pak dráždíte, může to být ještě hezčí. Nečekejte od CB, že penis vydrží v pozoru neomezeně dlouho – penis většinou splaskne, pokud se mu nevěnujete, a pokud je bondáž tak těsná, že penis nesplaskne, je pravděpodobně příliš těsná. Vždy se přesvědčte, že bondáž snadno a rychle povolíte – jako ostatně i při jiných aktivitách.

Se ženskými genitáliemi se dá také zažít spousta legrace. Některé ženy si moc rády nechají na stydké pysky zavěsit kolíčky, některé se tam rády nechají šlehat. Stydké pysky, když se propíchnou, nabízejí spoustu možností, jak udržet pochvu roztomile rozevřenou. Piercing na kůži kryjící poštěváček se dá použít k odtažení kůže pryč a odhalení poštěváčku. Někomu se líbí hlazení kožešinkou, jiné ženy zase milují střídání dráždění a hlazení, dokud už víc nesnesou...

Znovu opakuji, nespěchejte. Za žádných okolností do pochvy NEFOUKEJTE. Nenechávejte svorky na místě příliš dlouho, pokud si nejste jisti, že to partnerka vydrží (a pokud nevíte, jak se bude cítit druhý den). Určitý způsob dráždění se může rychle stát nepříjemným – střídejte vjemy, udržujte “dolejšek” v napětí, překvapte ho. V jednom příspěvku jsem se dočetl, co vše se dá použít: bambusové tyčky, svíčky, struhadla, svorky, plácačky na mouchy, ledové kostky, nože, kousky latexu, kožené řemínky, masérské pomůcky, králičina, provazy, rejžák, hedvábí, lžíce, ručníky, závažíčka, biče... (Nepřežeňte to, stejně jako u mužů jsou ženské genitálie nejcitlivější část těla. Žádné škrábání, žádné tržné rány či jizvy!)

Při hře se ženskými genitáliemi je velmi důležitá otevřená komunikace. Každá žena je jiná, odezva na stejné dráždění se může dramaticky lišit! Platí zde to, co bylo řečeno u bičování – začněte pomalu a postupně přidávejte – způsobené pocity jsou velmi silné a mohou překonat vše ostatní, co zažijete při libovolné jiné scéně.

Poslední varování: u mnoha žen se klitoris před orgasmem stáhne do kožního záhybu, který ho normálně kryje. Pokud si právě s partnerkou hrajete, jemně ji dráždíte (a třeba přitom trošku mučíte), a vidíte, že klitoris “mizí”, ROZHODNĚ NEPŘESTÁVEJTE! (Pokud vám nejde právě o to, odepřít jí orgasmus... ale na tom se dohodněte dopředu, a rozhodně to nedělejte, aniž byste jí svázali nohy – mohla by vás kopnout.) Rozhodně se domluvte, jak má scéna končit – dlouhé odpírání orgasmu vás může oba vyčerpat a naopak, pokud scéna orgasmem skončí, může vám partnerka být VELMI vděčná. U každé scény byste se nakonec měli předem dohodnout, co od ní čekáte. Jen tak se toho můžete dočkat. Porušení dohody nikdo nebere na lehkou váhu.

13. Řezné rány, propichování, spáleniny, vypalování cejchů, hrátky s elektřinou. Krvavé praktiky.

Probereme to pěkně postupně. Řezné rány, většinou skalpelem nebo jiným ostrým nástrojem, se provádějí jen řezem do vrchní vrstvy pokožky. Propichování se v rámci scény provádí tenkými sterilními jehlami, které se na konci scény vytáhnou. Spáleniny v SM nemusí být hned prvního, druhého či třetího stupně, jde spíš o hru s ohněm, a to doslova, kdy se snažíte druhého nechat ochutnat ten pocit, že by... ale ve skutečnosti ho nepopálíte, protože spáleniny se nehojí dvakrát dobře. Vypalování cejchů – to je něco jiného. Provádí se tvarovanými plíšky, rozpálenými do běla. Hrátky s elektřinou – viz níže. Krvavé praktiky – souhrnné označení pro vše, při čem teče krev.

Jak asi sami cítíte, všechny uvedené praktiky mohou být HODNĚ nebezpečné a pokud se něco nepovede, může to zanechat trvalé následky. Pokud se nic nezvrtne, stačí k ošetření běžná lékárnička, ale v tomto FAQu nemůžete čekat podrobný návod, jak na to. Musí vás to naučit někdo, kdo to skutečně umí, a musíte to vidět na vlastní oči, než to můžete sami zkusit. Následující odstavce pouze stručně popisují úplné základy.

Řezné rány a krvavé praktiky: základem je čistota a bezpečnost. Většina lidí, které jsem to viděl dělat, nejprve pokožku otřou alkoholem, pak Jodisolem nebo jinou dezinfekcí, a pak teprve řežou. Bezpečný sex – “hořejšek” má latexové chirurgické rukavice. Řeže se většinou skalpelem, který je ostrý a rána se dobře zahojí. Tupé nože způsobují tržné rány s roztřepenými okraji, které se musí nechat hojit déle. Neřežte pokožku na místech, kde je napjatá, omezte se na lopatky, zadek a přední stranu stehen (i když tady to nemusí být bez problémů). Pokud říznete na místo, kde je kůže napjatá, rána se rozevírá a špatně se hojí. Řežte jen do svrchní vrstvy pokožky – hlubší rány se hojí déle. Neřežte uzavřené tvary – pokožka obklopená řezem ze všech stran může odumřít. Ránu po scéně převažte nebo přelepte.

Doufám že je jasné, že jde o hru na hraně, a pokud se do toho chcete pustit, sežeňte si dobrou knihu věnovanou tomuto tématu. Nechte si to ukázat od někoho zkušeného.

Dočasný piercing je měkčí verzí “krvavých praktik”. Nezapomeňte pokožku nejprve očistit a dezinfikovat, nezapomeňte na chirurgické rukavice. Sterilní kovové jehly se dají koupit ve zdravotnickém zásobování nebo ve skutečných obchodech se SM pomůckami. Vezměte mezi prsty záhyb kůže a propíchněte jej jehlou. Nemusí to příliš bolet (čím pevněji před propíchnutím kůži stisknete, tím lépe), ale “dolejšek” to rozhodně pocítí a tělo rychle reaguje tvorbou endorfinů. Když jehly vytáhnete, dejte je do plastikové lahve se šroubovacím uzávěrem – nechcete, aby se někdo při vynášení odpadu píchl. Pokud jsou dírky malé, možná se samy zatáhnou, jinak “dolejšek” ošetřete náplastí nebo obvazem.

"Krvavé praktiky" mohou být daleko drsnější – viděl jsem scénu, kdy “hořejšek” injekční stříkačkou odebral “dolejšku” krev a pak ho s ní krmil – není to pro každého, ale z hlediska přenosu AIDS to bylo naprosto bezpečné. Nemůžu tu rozebírat, jak takové věci dělat a na co dávat pozor – nejsem lékař.

Spáleniny – lze začít jemně, kapáním vosku: čím výše svíčku držíte, tím chladnější kapky na pokožku dopadají. V každém případě je výsledný pocit silný, bez přípravy byste dokázali jen zařvat. Pozor na svíčky ze včelího vosku, taví se při mnohem vyšší teplotě! Zkuste vosk vystřídat ledovou kostkou...

Vypalování cejchů je opačný extrém. Nedělá to mnoho lidí. Cejch (železo) se dá vyrobit svinutím plátku plechu, pak se rozpálí letlampou a přitisknou na kůži. Nevím, co všechno se v téhle oblasti dá zmrvit, takže nebudu zacházet do detailů. Nezkoušejte nic takového, pokud jste si o tom neměli možnost popovídat s někým, kdo to opravdu umí a ví, o čem mluví.

Hrátky s elektřinou se dají provádět nejrůznějšími způsoby. Není to pro začátečníky, snadno někoho můžete zabít. Průchod proudu horní polovinou těla může vyvolat srdeční zástavu. ELEKTRODY NEPŘIKLÁDEJTE NAD PÁS.

Existují dva druhy pomůcek k hrátkám s elektřinou: první druh je na baterii a umožňuje nastavit sílu a kmitočet pulsů. Vývody se připojí na elektrody, kroužky na penis, vibrátory... Způsobují brnění, škubání až neovladatelné záškuby svalů. Pozor, nezapomeňte na to, že nad pasem je to nebezpečné! V životě bych se nenechal zadrátovat k ničemu, co by bylo na více, než 9V baterii. Rozhodně bych se nenechal napojit na krabičku zastrčenou do zásuvky ve zdi!

Další druh pomůcek připomíná (Hrabalovo) výbojkové světlo – jedná se o rukojeť, která končí skleněnou baňkou. Když přístroj zapnete, baňka začne fialově žhnout a pokud ji přiložíte k tělu, začnou přeskakovat jiskry. Jiskra je cítit jako poměrně silná elektrická rána a je hezky slyšet. Vzhledem k tomu, že je jedná o elektrostatické zařízení, neprochází tělem žádný proud a nemusíte se tedy omezovat, kam baňku přiložíte. Dlouhodobé působení na jedno místo může ovšem kůži spálit. Vyhněte se očím a místům, kde je mnoho nervů (např. páteř).

Pokud se i teď ptáte, “k čemu to”, pak je zbytečné cokoliv vysvětlovat. SM je o intenzivních pocitech, a tyto praktiky jsou rozhodně schopny silné pocity vyvolat! Nezapomínejte na to, co děláte a proč to děláte. Všechny popsané praktiky lze zneužít (po psychické i fyzické stránce), ale lze jimi také druhého i sebe obohatit.

Někdo má při divokých scénách rád, když nemůže dýchat, nebo když může druhému zabránit v dýchání. Stačí trošku přitlačit krk, když ho líbáte, nebo to můžete udělat složitější – třeba nasadit mu latexovou kuklu na hlavu, plynovou masku, a přitom ho znehybnit svěrací kazajkou. Když nemůžete dýchat, cítíte najednou vše daleko intenzivněji, a navíc je to silně osobní záležitost – svěřit svůj dech někomu jinému. Někomu stačí vědět, že tělo samo při blížícím se orgasmu reaguje povrchním dechem, nebo dočasným přerušením dýchání.

Není třeba zdůrazňovat, že se spousta věcí může zvrtnout: pokud omdlíte a nikdo vás neodřízne a nerozdýchá, zemřete. Není to pro začátečníky. Zkuste při milování lehce přiškrtit toho, kdo je dole. Pokud se mu to bude líbit, dá to najevo. A pokud to není ono, stačí ho pustit a hned je to v pořádku. Vše, co použijete k omezení dýchání, musí být bezpečné v tom smyslu, že pokud se aktivně nesnažíte něčí dech omezit, nesmí být omezen (tj. žádné samoutahující se smyčky, kukly apod., které brání dýchání i poté, co “hořejšek” z nejrůznějších důvodů není schopen zasáhnout).

Každý rok nastává mnoho úmrtí způsobených “sebeudušením”. Začnete masturbovat, s igelitovým pytlíkem přes hlavu nebo jinak, a jednou to přeženete, nestáhnete si ten igeliťák nebo nepovolíte smyčku, omdlíte a je po vás. Někdo si řekne – no a co, tak to budu dělat s partnerem. Problém je v tom, že když omdlíte z nedostatku kyslíku, může to vyvolat srdeční zástavu. Nechat někoho omdlet je o mnoho nebezpečnější, než si možná myslíte.

Totéž platí při uspávání. Třeba si říkáte “hmm, to by byla skvělá scéna, dát mu do kafe prášky, jako ve filmu, a až by se vzbudil, byl by dokonale spoutaný”. Ve skutečnosti neexistuje bezpečný způsob, jak někoho zbavit vědomí. Anesteziologové se to učí celý život, a přesto se občas někdo neprobere. Nezkoušejte si hrát s éterem, chloroformem nebo škrcením až do bezvědomí... pokud nechcete riskovat, že druhého zabijete. Už umřeli zkušenější, než jste vy.

Jiný způsob, jak si hrát. Někdy se tomu říká “vodní sporty”. V podstatě jde o to, že se vám může líbit močit na jiného, nebo nechat jiného močit na sebe. Močení je intimní záležitost, moč je částí vás samých, je teplá a vlhká, vymočit se může být příjemné a souvisí to s genitáliemi. Někdo se vyžívá v tom, že je druhý bezmocný, svázaný, a může jen přihlížet, jak se na něj sprcha snáší, jiný zase v tom, že ho hořejšek donutí se pomočit, počůrat si kalhotky, “zlobil jsem”, “potrestej mě” atd.

Pokud jde o rizika, moč bývá sterilní, ale může obsahovat viry HIV. Nepijte cizí moč, pokud partnerovi nemůžete věřit. Moč obsahuje soli, které se tělo snaží vyloučit, takže pokud ji pijete, zatěžujete si ledviny. Pokud pijete moč, pijte hodně vody.

Hnědá sprcha, kaviár: někdo si rád hraje s výkaly. Osobně nikoho neznám, ale takoví lidé jsou. Je to nebezpečnější než “vodní sporty”, mohou se přenášet střevní paraziti a žloutenka, a to i velmi malým množstvím stolice. Pokud rádi olizujete nebo si necháváte olizovat konečník, měli byste se předtím dobře umýt, ale ani to nemusí stačit. Viz následující otázka.

Pokud dodržujete všechna bezpečnostní opatření, není to o nic nebezpečnější, než jiný druh sexu. Proč to lidé dělají? Protože to přináší příjemné pocity – konečník je citlivá erotogenní zóna. Anální sex není něco, co by dělali jen homosexuálové – dělá to spousta “normálních” lidí! V konečníku je mnohem víc nervových zakončení, než kdekoli jinde na mužském těle, a více, než kdekoli jinde na ženském těle s vyjímkou klitorisu. Není proto divu, že anální sex je běžnou součástí sexuálního života mnoha lidí.

“Anální sex” může začínat drážděním konečníku navlhčeným prstem, přes zasunutí více prstů až po styk do konečníku. Přináší to příjemné fyzické pocity, a pokud se umíte umýt, nemusí to být nijak odpudivé. Že je to dlouho tabu, je fakt, ale z lékařského hlediska proti análnímu sexu není námitek. Pokud se nechcete ušpinit, běžte nejdřív na záchod a umyjte se. Můžete si dát klystýr. Pokud chcete zůstat čistí, není problém to zařídit. (Pozor na zásady bezpečného sexu, viz níže.)

Základními zásadami análního sexu jsou: komunikace, uvolnění, zvlhčení. Jak asi víte, konečník je tvořen dvěma svalovými prstenci, vnějším a vnitřním svěračem. Vnější svěrač ovládáte vůlí. Vnitřní svěrač vůlí nelze ovládat. Dokud se sám neuvolní, bude vás jakékoliv pronikání bolet, a když vás něco bude bolet, neuvolníte se. Proto je potřeba nespěchat, ničeho tím nedosáhnete.

Komunikace: mluvte otevřeně o tom, co se chystáte dělat! Nemůžete partnerku jen převrátit na břicho a začít ho tam rvát. Neuvolní se a nebude to k ničemu. Abyste to mohli dělat, musíte na to být oba připraveni a nesmí vám vadit, když si o tom povídáte. Zvlhčení: konečník se sám nedokáže zvlhčit, použijte proto HODNĚ zvlhčovadla na vodním základě. Zvlhčovadlo je čisté, nestyďte se do dózy pořádně hrábnout, nebo pořádně zmáčknout tubu. Ještě jednou ke komunikaci: pokud jste to ještě nedělali, budete mít silné a nezvyklé pocity. Když z vás partner vystupuje nebo vytahuje prsty, může se vám zdát, že potřebujete na záchod. Nebojte se, je to klamný dojem, prostěradlo zůstane čisté.

Bezpečný sex: nestačí se jen umýt, nezapomeňte na latexovou ochranu (pokud dráždíte pomocí prstů, tak rukavici, pokud jazykem, pak latexový čtvereček nebo rozříznutý kondom, pokud souložíte, pak kondom). Platí to u sexu jako takového a u análního zvlášť, protože nechráněný styk do konečníku je vůbec nejrizikovější sexuální praktikou. Ochrana přitom může mnoha lidem pomoci uvolnit se, cítit se čistší, a lépe si to užít. (Někdo tvrdí, že anální praktiky nejsou nebezpečné. V mnoha městech se však vyskytly epidemie střevních parazitů, které nemohly být přeneseny jinak, než análním sexem, a byly nakaženy tisíce lidí. Rozhodněte se, jaké riziko chcete podstoupit.) Vše, co jste strkali do konečníku, pečlivě umyjte, latexové ochrany zlikvidujte.

Několikrát jsem zdůraznil, že nemá cenu nikoho do ničeho nutit. Pokud vám anální dráždění způsobuje bolest, PŘESTAŇTE. Sliznice konečníku se snadno poruší a může dojít k závažné infekci. Anální sex nesmí být brutální a NIKDY NESMÍ BÝT POUŽÍVÁN jako trest. Pokud krvácíte z konečníku, OKAMŽITĚ jděte k lékaři. (Nestyďte se, neuvidí to poprvé, hlavně se nechte ošetřit.)

Musím ještě vysvětlit, co to znamená PŘESTAT. Přestat znamená přestat se pohybovat. Bolest může být způsobena prudkým roztažením svěrače. Když na chvilku přestanete, svěrač se možná roztáhne, a určitě přestane bolet. Pokud se přestanete hýbat a bolest přetrvává, POMALU se stáhněte. Pokud bolest ustane, zkuste jemně pokračovat, a pokud to je snesitelné, nemusíte hned přestávat. (Pokud jde o možnost “dolejšek” opít, aby to tak necítil, NENÍ TO DOBRÝ NÁPAD! Cena za nejhorší nápad putuje k výrobcům zvlhčovadel s obsahem oleje – takže nelze použít gumovou ochranu, kteří navíc inzerují, že jejich gel je nejlepší, protože obsahuje anestetikum benzokain “pro větší pohodlí”. Pokud někdo někomu bezbolestně natrhne prdel a “dolejšek” později zjistí, jaké zdravotní následky to zanechalo, doufám, že z výrobce u soudu sedře kůži.)

Pokud se o análním sexu chcete dozvědět víc, prostudujte odkazy na literaturu na konci originálního FAQu.

Každý ví (no, skoro každý...), co je to dráždění prstem. Ať už zasouváte prst do konečníku, nebo do pochvy, je to pro oba velmi příjemné. (Drážděním muže v konečníku můžete dosáhnout na prostatu, což je NEUVĚŘITELNĚ příjemné.) Málokomu vadí, že se nepoužije jeden, ale více prstů. Na druhou stranu ne každý zkoušel do pochvy či konečníku vsunout CELOU RUKU. A o tom právě je fisting. Ano, z anatomického hlediska tomu nic nebrání, a je to VELMI příjemné. (Osobně jsem to nezažil, jen o tom slyšel.)

Můžeme tedy pokračovat o tom, jak to nedělat. Rozhodně nelze sevřít ruku v pěst a vrazit ji dovnitř. Fisting může být nejintimnějším a nejúplnějším způsobem, jak se druhého dotýkat. Musíte postupovat jemně a pomalu. Diskusní skupina s.s.b-b je plná příspěvků o tom, jak to dělat, na co dávat pozor, jak skvěle otevření a propojení se můžete cítit, do jakých výšin se spolu můžete dostat... fisting je neuvěřitelně intenzivní způsob milování. Popisy, které mám z první ruky, nemohu osobně nijak potvrdit, ale mohu zdůraznit, na co je potřeba dávat pozor.

Ostříhejte si a opilujte nehty. Můžete se dostat do míst, kde není cítit bolest. Nechcete druhému ublížit.

Při fistingu do konečníku si nejspíš budete chtít “vyčistit cestu”. K čemu jinému jsou klystýry? Nejlepší je vlažná voda. Nepřidávejte do klystýru saponáty! Někdo chce zkusit přidat trochu alkoholu (destilátu, nikdy ne denaturovaného alkoholu!), ale osobně s tím nemám zkušenosti, takže nemůžu doporučit správnou dávku. Pozor na to, že alkohol se tímto způsobem vstřebává velmi rychle a účinně, a navíc ho tělo nedokáže při předávkování vyzvrátit, jako je jinak obvyklé.

Nebojte se zvlhčovadla. Musí ho být SPOUSTA. Opatlejte si prsty, opravdu pořádně. Opatlejte si celou ruku, dlaň i hřbet. Přidávejte zvlhčovadlo během styku. Se zvhlčovadlem to nemůžete přehnat. Pozor na to, že zvhlčovadla s obsahem oleje rozpouštějí gumu. Nakupujte v sexshopu nebo veterinárních potřebách, podle toho, co vám víc vyhovuje.

Nespěchejte. Začněte jedním prstem a pomalu. Sledujte, co to s “dolejškem” dělá. Snažíte se druhého přesvědčit, aby se vám otevřel, aby vás pustil dovnitř, do svého těla. Přelévání energie mezi vámi a “dolejškem”, trans... Nepřestávejte komunikovat – fisting nejde dohromady se scénami, kde se používají roubíky nebo svazování – nepřispívá to k otevřenosti, které je zde tolik potřeba.

Pokud má “dolejšek” náhle dost, ucítíte, že se svěrač stáhne. NEHÝBEJTE SE. Počkejte, až stah povolí a pak se pomalu stáhněte. Pokud nepočkáte a vytáhnete ruku ven při stahu, můžete natrhnout nějaký sval. Pokud už se to stane, nedá se nic dělat, příště budete vědět, že na to máte jít jinak (pokud to “dolejšek” ještě bude mít chuť zkoušet).

Když máte uvnitř všech pět prstů, už to skoro je. Nepřestávejte sledovat, co se s “dolejškem” děje. Dávejte opravdu pozor. “Dolejšek” se zrovna zmítá někde mezi bolestí a slastí. Stačí neopatrný pohyb a je po všem. Pokud cítíte, že má dost, pomalu se stáhněte. Pokud chce ale víc, pomalu pokračujte přes kloubky a ruka sama (jak jsem slyšel) zaujme nejlepší polohu – sevřenou pěst. Nijak jí nepomáhejte, nesnažte se jí sevřít!

Pak to může být zajímavé – můžete “dolejšek” prozkoumávat a uspokojovat, bude v sedmém nebi. Když už nemá chuť pokračovat, pomalu se stáhněte!

Jako u jiných otázek, pokud vás fisting zaujal, čtěte diskusní skupinu s.s.b-b, vyskytly se tam skvělé příspěvky k tématu, a bude jich víc, když se správně zeptáte.

Každou chvíli se na s.s.b-b někdo ptá, zdali je to, co dělá, dostatečně “drsné”, aby se tomu dalo říkat SM a zatěžovat tím komunikační kanál? Jak má nováček po prvním výprasku popsat, jak se cítil, když jiní by ani nevěděli, že je někdo šlehnul?

Odpověď může být dvojí: zaprvé, existuje neskutečné množství možností, jak si hrát. Proto rád říkám, že pro mě SM znamená Sexuální Magie – magie nemá (nemusí mít) nic společného s bolestí, silou působení, bondáží, hraním rolí, nebo čímkoliv jiným. Jde o to, splnit si sen nebo prožít to, o čem sníte. Neexistuje nic, co by se nedalo dělat, pokud s tím oba souhlasí. Pokud s něčím souhlasíte a něco vám to dává (při scéně nebo po ní), je to pro vás to pravé. Tento FAQ je jen řada otázek a odpovědí. Pokud se něco rozhodnete zkusit a něco vás odpuzuje, je to v pořádku, je to jen na vás.

(Znám lidi, kteří se realizují způsoby, kterých nikdy nebudu schopen, a které mi někdy připadají až nebezpečné či šílené. Na druhou stranu by ale spousta lidí třeba nepochopila, jak se můžu nechat bičovat :-) Jde prostě o to, aby to, co se děje, oba chtěli a mohli toho kdykoli nechat. Vůbec nejde o to, co si o tom myslí jiní, a je na každém, jaké riziko podstoupí.

Intenzita scény nemusí bezprostředně souviset s fyzickou intenzitou působení. Magie je o tom, jak se cítíte – všichni jsme někdy začínali a všichni víme, jaké to je, když zkoušíte něco nového, když sníte a své sny realizujete. Proto je SM tak silné a příjemné – odhalujete, co ve vás je, věříte druhému, svěříte se mu, oddáte se mu po tělesné i duševní stránce nebo přijmete dar, když se vám druhý poddá. Nejde o BD, SM nebo cokoli jiného – pokud něco skvělého zažíváte, nezáleží na tom, jak jste se do toho stavu dostali! A rozhodně o tom napište, když chcete.

Diskuse na s.s.b-b se někdy dostane do obrátek, zvláště když jde o názory různých lidí na to, co je “skutečná” dominance a submisivita nebo co je to “skutečné” BDSM. Ve skutečnosti je tolik naprosto odlišných lidí a scén, že nelze říct, co se “skutečně” to pravé. Osobně se domnívám, že v SM jde o prozkoumávání fantazií, pocitů moci, sexuality a snahu uskutečnit to, o čem sníte.

Rozhodně je zbytečné snažit se přesně stanovit, co je a co není “skutečné” SM, co je “skutečná” dominance nebo hra s bolestí či hraní rolí. Většinou pak ti, kdo si myslí, že vědí, co je “skutečné” SM, jen otravují a naštvávají ostatní, místo toho, aby byli otevření a ochotní uznat, že na názoru druhých něco může být. Stejně jako u ostatních “norem” lidského chování se můžeme donekonečna bavit o tom, co normální ještě je a co už ne, a nebo prostě jen sdělit svůj názor a mluvit o svých zkušenostech. Druhá možnost je rozhodně lepší.

S tímto tématem souvisí jedna důležitá otázka, a to jestli je při “skutečném” SM potřeba souhlas obou partnerů. Jak jsem uvedl na začátku FAQu, rozumím termínem SM vždy jen to, na čem se dva dospělí dohodnou. Většina přispěvatelů do s.s.b-b to vidí podobně. Není pochyb o tom, že lidé, kteří praktikují SM, občas sní o tom, že je někdo k něčemu donutí, sváže apod. Ve skutečnosti je ale souhlas velmi zásadním předpokladem. SM povídka může obsahovat scény, s nimiž účastníci nesouhlasí, ale pokud k něčemu takovému dojde ve skutečném vztahu, říká se tomu zneužívání. Osobně (a domnívám se, že nejsem sám) pod pojmem SM vždy myslím zdravý vztah, bez toho, aby se něco dělo proti něčí vůli.

Někdo namítne, že termín SM pochází od autorů, jako byli Markýz de Sade a Leopold von Sacher-Masoch (kteří o souhlasu nenapsali ani řádku), takže moderní přívrženci SM nemohou říkat, že SM vyžaduje souhlas zúčastněných. Takoví lidé nevědí, o čem mluví, jen se prostě chtějí hádat. Kdybychom se snažili někoho nalákat k aktivitám, které nevyžadují jeho souhlas, budeme zastírat pravdu, neřekneme, co s ním budeme dělat a rozhodně ho nebudeme učit, že má být otevřený, sdílet své fantazie a vždy se dopředu dohodnout, co od scény čeká. Takovým lidem lze pouze doporučit, aby se zamysleli nad vším, co jsem zatím napsal.

V diskusích na internetu se často setkáte se zkratkami, jako YKINOK (Your kink is not OK – to, na co jsi, není v pořádku) apod. Takové výlevy nejsou na místě – různí lidé mají různé sklony a mají rádi různé věci. Pokuste se nebýt kritičtí a šmahem odsuzovat určité chování. Pokud už musíte reagovat, řekněte “to, co děláš, není pro mě. Myslím, že se může stát... Jak tomu zabráníš?”. (A zrovna tak není dobré říkat bez výhrad “tohle je skvělé” – to, co se líbí jednomu, se nemusí líbit jinému.) To, jestli jsou určité praktiky v pořádku nebo ne, musí posoudit KAŽDÝ SÁM.

Uvedené předměty či materiály jsou fetiše. Fetiš je něco, čemu přikládáte sexuální význam. Rádi to nosíte, rádi to vidíte na ostatních apod. Na fetiších není nic špatného – nakonec není mnoho lidí, kteří by žádný neměli! Někoho dostávají podpažní jamky, někoho nalakované nehty, někoho klasické luxusní spodní prádlo. Při odhalování fetišů, ať už vašich či vašeho partnera, může pomoci dohadování, které jsem popisoval dřív (otázka 2).

Nejrozšířenějším fetišem je kůže. Sukně, kalhoty, postroje, pouta... Totéž se dá vyrobit z latexu. Domnívám se, že nás tyto materiály přitahují tím, jak jsou těsné, stahující, lesklé, jak zdůrazňují postavu, zesilují pocity. Kožená či gumová pouta či oblečení přilnou jako druhá kůže. Fetiš vás musí dostávat – pokud se chcete zeptat, jak to, že to někoho vzrušuje, nemusíte se snažit.

Kožené předměty jsou nasákavé – pozor na pocákání. Kůže se zničí, když ji polijete vodou, krev a jiné tělesné tekutiny také zanechají stopu. Kůže se nejlépe čistí směsí mýdla na sedla a vody a ošetřuje paznehtovým olejem. Kůže má zůstat vláčná.

Latexové předměty nejsou nasákavé, ale škodí jim mastnota, i tělní. Na slunci se rozpadají. Latex musíte před nošením zevnitř poprášit mastkem a při oblékání latexových oděvů nešetřete mastkem ani na sobě. Ostříhejte si nehty, jinak můžete latex potrhat (do špiček prstů rukavic si můžete dát smotky vaty, ale při natahování oděvu na tělo opravdu pozor na dlouhé nehty). Po svlečení latexový oděv vyperte ve vodě, vysušte a volně zavěste (a někdo ho preventivně popráší mastkem).

Oblečení z PVC bývá černé nebo rudé, lesklé (vypadá jako mokré) a v podstatě se jedná o látku potaženou vrstvou plastické hmoty. Lze jej prát a nestojí tolik, jako kůže či guma.

Klasické luxusní spodní prádlo – často je lépe na sobě něco málo mít, než na sobě nemít vůbec nic. Scéna může být daleko zajímavější, když se zamyslíte nad tím, jak se obléknout. Mozek je největší erotogenní zóna, kterou máte: samotné převlékání se za někoho, kým nejste, ať už v kombinaci se SM nebo bez něj, může být velmi vzrušující.

Korzety a vysoké podpatky: za prvé zdůrazňují tvary postavy, mohou opepřit způsob, kterým se po vás Paní projde, nebo mohou otrokyni ztížit chůzi. Je to prostě klasika. Podpatky mohou být tak vysoké, že se v nich vůbec nedá chodit, a to může být také sexy! Korzety mohou úplně změnit tvar těla a přinést naprosto neznámý pocit. Korzety a vysoké podpatky, stejně jako mnoho jiných fetišů, se hodí téměř k libovolné scéně.

Opravdu úsporné slipy u mužů, klasické trenýrky u žen, dokonale ušitý oblek, kovbojské propriety, uniformy (policejní, vojenské, jaké seženete), uniformy nemocničních sester, oblečky harémových tanečnic – to vše a ještě víc může vyvolat nové pocity. Proč to nezkusit? Nedávno jsem slyšel dobrou poznámku: “máš to rád normálně, nebo se mám jít do něčeho převléct?”)

Obecně se dá říct, že oblast fetišů nemá omezení... Pokud si myslíte, že to s vámi začíná být vážné, vždycky se můžete zarazit a zauvažovat, zda není čas začít něco dělat jinak. Ale pokud se to líbí vám i partnerovi (nebo se mu líbí, že se vám to líbí), a pokud nikoho do ničeho nenutíte, tak se odvažte! Můžete se porozhlédnout v diskusní skupině alt.sex.fetish.fashion.

Hladká kůže bez ochlupení je fetišem pro mnoho lidí. Je hlaďoučká, naprosto nahá a velmi zranitelná. Oholené nohy, podpaždí či genitálie jsou cítit naprosto jinak, než je obvyklé. A protože v SM jde o pocity, jde SM a holení dobře dohromady!

Vzhledem k tomu, že holení ochlupení po těle bývá obvykle spojováno pouze se ženami, může být pro muže buď silně ponižující, nebo silně vzrušující (nebo oboje). Mnoho mužů se vyholuje a pak převléká za ženy, proto tato dvě témata proberu najednou.

Jak se vyholit? Vykoupejte se nebo osprchujte – ochlupení změkne. Holte se žiletkou a často ji proplachujte v horké vodě. Namydlete se holicím krémem a holte se PO SMĚRU růstu chlupů (nohy směrem ke kotníkům, břicho směrem k podbřišku). Pokud se holíte proti směru růstu chlupů, oholíte se lépe, ale tak nakrátko, že vám chlupy mohou zarůstat pod kůži. Pokud se neholíte pravidelně, můžete klidně na jednu nohu spotřebovat několik žiletek. Netlačte, nebo si uděláte odřeninu.

Kdo se neholí často, může se nahrubo oholit elektrickým holicím strojkem a pak se vyholit dohladka žiletkou. (Elektrickým strojkem se můžete šeredně odřít, “spálit”, hlavně na genitáliích). Někdo nedá dopustit na depilaci voskem nebo jiný způsob depilace. Holení se dá využít v průběhu scény – viděl jsem spoustu filmů, kde muži – dominantní homosexuálové – holí své “oběti”, a také spoustu filmů, kde dominy myjí a pak holí zadek “dolejšku”. Zkuste jaké to je, když vám po nejcitlivějším místě těla přejíždí žiletka! Když s holením skončíte, můžete pokračovat něčím jiným...

Převlékání za opačné pohlaví: může se vám to líbit, můžete si myslet, že to dobře vypadá, nebo se můžete stydět, že vás k tomu někdo donutil. Není pochyb o tom, že to dělá spousta lidí. Často se to kombinuje s líčením. Nemyslete si, že se ženy nemohou převlékat za muže, ze všech tří uvedených důvodů! Výměna rolí může přinést mnoho podnětného. Někdo v tom vidí možnost souložit s někým, kdo předstírá, že je jiného pohlaví, než skutečně je...

Lidé jsou různí – někdo se prostě dobře cítí v šatech určených pro druhé pohlaví, jiný si ale může myslet, že se narodil v “nesprávném těle”. Těmto lidem se říká transsexuálové a dnes už jsou možné operace, kterými se změní pohlaví z muže na ženu nebo naopak. Transsexuálové se přesto setkávají s mnoha problémy – v naší společnosti, orientované na mužskou a ženskou roli a “normálnost” se docela vymykají. Když tedy mluvím o hře či převlékání za druhé pohlaví, vím o tom, že existují i výjimky, pro které je to naprosto zásadní otázka, žádná hra.

Je tedy důležité si uvědomit, že se bavíme o dvou různých skupinách lidí. Pokud si muž pod oblek vezme kalhotky, neznamená to, že půjde na operaci kvůli změně pohlaví. Jako vše, co souvisí s lidskou sexualitou, je i tato otázka značně komplikovaná a jediným způsobem, jak zjistit, o co komu jde, je otevřeně si s ním popovídat.

Výměnu mužské a ženské role lze zkombinovat s mnoha jinými aktivitami uvedenými v tomto FAQu. Jako vždy, naslouchejte tomu, co se děje ve vás a v druhém, rozhodněte se, jak daleko (a jak rychle) chcete zajít, a dejte se do toho!

SM je ve společnosti vnímáno negativně. Lidé nejsou zvyklí otevřeně mluvit o tom, že sex může být příjemný a že vás rozšiřování vlastních obzorů může hodně obohatit. Navíc mnoho lidí nedokáže odlišit fantazii od reality a myslí se, že to, co někde slyšeli nebo četli, všichni přívrženci SM také dělají.

V tomto FAQu jsem se pokusil sdělit svůj názor na SM, podpořený názory mnoha mých přátel. Proč to dělám? Sám jsem toho o SM věděl velmi málo – v podstatě jen to, že mě to zajímá. Až díky s.s.b-b, novým přátelům a SPOUSTĚ krásných zážitků můžu říct, že teď vím víc. Proto bych chtěl to, co vím, popsat co nejotevřeněji a nejupřímněji.

Pokud si myslíte, že SM je úchylné nebo nechutné, je to jen předsudek. Odpověď na otázku 23 jasně svědčí o tom, že SM je bezpečné a je jen na vás, zda tyto informace využijete nebo je budete ignorovat. V žádném případě pak nemáte právo bránit ostatním, aby toto téma probírali.

Pokud vám připadá, že pro vás SM není, nevadí mi to. Jen bych chtěl, abyste se postavili čelem k tomu, co vám může SM komunita dát, pokud jde o dohadování, bezpečnost a zkoumání svých limitů (otázka 2).

Poprvé jsem o SM začal snít jako velmi mladý – ještě mi nebylo deset. Nevím, kde se to ve mě vzalo – určitě to nebylo výchovou v rodině. Když jsem se o SM začal dozvídat víc, překvapilo mě, kolik lidí je na tom podobně, jak se jim to líbí, a mrzelo mě, že se o SM tradují různé nesmysly a kolují nepřesné informace. Proto jsem sepsal tento FAQ – čím víc informací o tom, o čem SM je (a o čem naopak není) mezi lidmi bude, tím těžší to budou mít ti, kdo se snaží lidi odsuzovat pro jejich sexuální orientaci.

FAQ obsahuje i popisy věcí, které se mi nelíbí (zatím :-). Seznam ještě není dokonalý, snad ani nemůže být – neberte ho jako nejvyšší autoritu, jen si přečtěte, co píšu, a udělejte si vlastní závěr. Nebojte se do diskusní skupiny s.s.b-b přispět, čím víc účastníků diskuse, tím lépe!

22. Je SM ponižováním či zneužíváním druhých? Je pravda, že většina lidí zaměřených na SM byli v dětství či v dospělosti zneužiti?

Lidé se k SM často staví s předsudky. Otrok-loutka ovládaná krutým bezcitným pánem. Úchylák, který si přeje být bit, protože si myslí, že si nic lepšího nezaslouží. Tyto a další představy, většinou související se zneužíváním, nemají se SM nic společného.

Zaprvé: byli lidé zaměření na SM v dětství zneužíváni? Je to často omílané tvrzení. Průzkumy mezi přispěvateli s.s.b-b to vyvracejí, a k danému tématu nebylo provedeno mnoho vědecky založených průzkumů (pokud vůbec nějaké) .Někteří autoři došli k závěru, že existuje vyšší než průměrná korelace mezi zneužíváním v dětství a SM orientací, ale moc důkazů o tom nepodali.

Výše uvedené tvrzení se prostě traduje, jako důkaz o škodlivosti SM. “Každý, kdo na to je, musel být v dětství zneužit.” Totéž se kdysi tvrdilo o homosexuálech. (Pokud to chcete vědět, já jako dítě zneužit nebyl, a jsem za to osudu vděčný. Přitom jsem na SM zaměřen opravdu silně, a i za to jsem osudu vděčný.) Dá se říct, že nikdo neví, proč se někomu něco líbí a jinému naopak nelíbí. Je to úplně stejné, jako s volbou sexuální orientace, vzhledu partnera a vůbec všeho, co s lidskou sexualitou souvisí – víme o tom hrozně málo. Důraz na “normální” sex se přehání – stejně nikdo neví, co to je.

Když se na SM scénu podíváte svýma očima, bez předsudků, zjistíte, že jde o velmi silné vyjádření lásky, které jde za pocity pociťované “normálními” lidmi. Opravdové SM je založeno na dohodě obou zúčastněných, posiluje je, pomáhá jim. Nemá nic společného s ponižováním. A v tom je rozdíl oproti pověrám. Jediný důležitý rozdíl.

V diskusní skupině s.s.b-b se občas rozvine debata o (nemnoha) lidech praktikujících trvalý D/s vztah. Tyto vztahy musí být založeny na schopnosti obou často sledovat, co se s nimi děje a kam se dostávají – oba musí ze vztahu něco získávat a osobně se rozvíjet. Někdo namítá, že D/s vztahy jsou jen nástrojem, který dominantovi umožňuje zlomit vůli submisiva a že podporují zneužívání, pokud se dominant (nebo i submisiv) domnívá, že si submisiv nic lepšího nezaslouží. (Což přesně odpovídá manželovi, který ženu bije, ovládá její vnímání sebe samotné a nutí ji si myslet, že zneužívání musí trpět, pokud s ní má zůstat, že je to její povinnost. A navíc by si neměla ani slůvkem postěžovat.)

Takový vztah nemá se SM nic společného, chybí souhlas obou. Ve zdravém vztahu dominant naslouchá hlasu svého “dolejšku” a respektuje jeho omezení. Nesnaží se ho psychicky zlomit, ale rozvíjet vztah podle potřeb obou. V těchto vztazích téměř vždy existuje “cesta ven”, takže pokud se “dolejšek” cítí zneužíván, může “vypadnout z role” a probrat to s dominantem jako rovný s rovným (jinými slovy, vztah jako takový má stopku). Důraz na komunikaci a stejnou možnost obou partnerů upozornit na to, že něco není tak, jak má být, je základem zdravého SM vztahu. Vše, co jsem kdy přečetl o dlouhodobých SM vztazích, klade důraz na emoční bezpečí partnerů. (Jak už jsem se zmínil, lidé pochybující sami o sobě by si měli uvědomit, že SM může být v této oblasti riskantní. Pro takové lidi je ovšem riskantní jakýkoliv vztah.)

Praktikování SM v rámci zdravého vztahu může být velmi posilující, ujišťující. Díky SM se můžete partnerovi odevzdat způsobem, jaký jste nikdy nepovažovali za možný. Můžete prožít to, o čem jste jen snili. Aktivním, dynamickým sebevyjádřením tohoto typu můžete získat jistotu a sebevědomí, které z psychologického hlediska prospěje oběma partnerům. To, že obohatíte svůj sexuální život, nemusí vyřešit všechny problémy, ale může to pomoci ve spoustě oblastí. Doporučuji knihu Opravdová pouta (Ties that Bind) - viz seznam na konci originálu FAQu (http://www.unrealities.com/adult/ssbb/resources.html).

Někdo bude tvrdit, že to nemůže být pravda, že podrobením se někomu, komu věříte, nemůžete nic získat. K tomu můžu říct jen to, že u mě to tak je, u mnoha mých přátel také, a že nemálo profesionálních terapeutů uznává fakt, že submisivovi může být ve zdravém vztahu velmi dobře. Rozhodněte se sami, komu uvěříte.

Dalším důvodem k odsuzování SM je odsuzování sexuality jako takové. “Limity” a “dohadování” ještě nejsou obecně známou věcí, nakonec jak by mohly, když mnoho lidí vůbec nedokáže otevřeně mluvit o tom, co jim vadí, nebo o čemkoliv, co souvisí se sexem. Pokud ale nepochopíte výše uvedené principy, těžko pochopíte SM. Každý, kdo se seznamuje se SM, musí nejprve překonat předsudky a vlastní omezení – někdo to má lehčí, někdo těžší.

Občas slyším otázku, zda mohou být SM zaměřené ženy feministkami. Pokud není feminismus také o tom, že sama rozhodujete o své sexualitě, tak už nevím... Věřím (a mnoho žen diskutujících na s.s..b-b také věří), že feminismus je o tom, dodat ženám sílu, aby samy rozhodovaly o svém životě, bez ohledu na to, jaké představy o tom, co je pro ženu vhodné a nevhodné, panují ve společnosti. V této souvislosti podle mě nezáleží na tom, zda ženu omezuje vykrmený ředitel nějaké firmy nebo “radikální feministka”, která v Bravu kritizuje SM orientaci – oba ženy omezují v tom, aby se SAMY rozhodly,

K domácímu násilí – nemá to nic společného se SM. Samozřejmě že existují SM vztahy, v nichž je jeden partner druhým zneužíván, ale tak to je všude. Bohužel, vzhledem k menšinové sexuální orientaci se zneužívané osoby dostávají do izolace a mohou se bát obrátit se s žádostí o pomoc na ostatní, protože mají strach z prozrazení své orientace.

Domácí násilí se neomezuje na určitou skupinu přívrženců SM. Nezáleží na tom, zda se jedná o muže či ženu, nezáleží na roli – zneužit může být kdokoli.

Zneužívání bývá cyklický proces a časem se zhoršuje. Jedná se o úmyslné vyhrožování druhému s cílem ho ovládnout, přesvědčit ho nebo k něčemu donutit nebo ho izolovat od ostatních. Vzhledem k výhružkám se nedá mluvit o souhlasu druhého partnera.

Definice problému: odpovězte si na následující otázky týkající se psychické, sexuální, ekonomické a psychologické stránky vašeho vztahu.

Bil vás partner, škrtil nebo vám jinak fyzicky ublížil mimo rámec SM scény? Už vás někdy svázal, zamkl v místnosti nebo ohrožoval zbraní?

Nemáte jasno v tom, kdy scéna začíná a kdy končí? Znásilnění či nucení k sexu nemají se SM nic společného. Bití partnera není něco, s čím by partner mohl souhlasit – neexistují tu “stopky” a vzájemná dohoda. Porušil partner hranice, které jste stanovili? Cítíte se pohlceni rolí “hořejšku” či “dolejšku”? Partner vás stále kritizuje, odpírá vám sex, nebo vás zesměšňuje kvůli hranicím, které jste stanovili? Cítíte se povinni praktikovat sex? Používá partner sex jako usmíření po hádce? Izoluje vás od rodiny, přátel? Zničil partner nějakou věc nebo ohrožoval vašeho domácího mazlíčka? Vyhrožoval dětem nebo je zneužil?

Omezuje vám partner možnosti získat práci či prostředky? Ukradl vám něco nebo způsobil dluhy?

Stává se, že jste si velmi blízcí a náhle velmi vzdálení? Jste stále kritizování, ponižování a partner vám snižuje sebevědomí? Využívá partner scén k zastírání svého hněvu či frustrace? Myslíte si, že s partnerem nemůžete probrat, co vás trápí?

Nikdo nemá právo vás zneužívat. Nejste odpovědní za násilí na vás páchané. Nejste sami – spojte se s dalšími oběťmi domácího násilí. Proč zůstat ve stávajícím vztahu: z důvodů strachu nebo ohledu k partnerovi, z důvodu ekonomické či emoční závislosti. I pokud vztah zachováte, můžete hledat pomoc. Obraťte se na linku důvěry či psychologické pracoviště v místě bydliště nebo mimo něj. Přítel nebo přítelkyně mohou vytočit číslo. Naplánujte, co budete dělat, pokud se budete muset v rychlosti “vypařit”. Informujte přátele a rodinu o tom, co se chystá.

Bití partnera je zločin. Zjistěte, jaké právní kroky můžete podniknout. Soud může vydat příkaz, který partnerovi zakáže se k vám jen přiblížit. Nepotřebujete k tomu právníka.

Domácímu násilí nemusíme nečinně přihlížet. Dejte najevo svou ochotu vyslechnout jeho oběti. Nepřesvědčujte nikoho, aby ukončil svůj vztah – není to jednoduché. Nechte rozhodnutí na něm. Nešiřte dál, s kým se vám kdo svěří, pokud s tím nesouhlasí. Podpořte oběti domácího násilí při hledání pomoci a případné soudní žalobě. Pomožte obětem najít útočiště. Veďte agresory k odpovědnosti a doveďte případ tak daleko, aby se začali léčit. Alkohol ani drogy násilí neomlouvají.

23. Proč je SM tabu? Je to trestné, nepřirozené, nemorální, neetické, škodí to zdraví?

Pokud je to, co píšu v tomto FAQu, pravda, proč to není všeobecně známo? Proč převládá negativní pohled na SM?

Rozhodně převládá, to je smutný fakt. Nedávno mi bylo sděleno, že někteří příslušníci policejního sboru ve Winnipegu v Kanadě považují diskusní skupinu soc.subculture.bondage-bdsm za “návod k mučení žen pro sexuální potěšení. Je obscénní.” V roce 1991 rozvířil v Anglii hladinu případ skupiny homosexuálních mužů, kteří se na večírku bičovali. Vtrhla tam policie, zatkla účastníky a obvinila je z týrání druhých, přestože všichni účastníci večírku souhlasili s tím, co se tam dělo, a chtěli to. V Anglii je teď SM zakázáno, nezávisle na souhlasu zúčastněných. Jak to?

Musíme rozlišovat mezi souhlasem a nesouhlasem. Mezi bičováním v rámci scény a bitím kolemjdoucího na ulici je stejný rozdíl, jako mezi sexem a znásilněním. Pokud všichni souhlasí s tím, co se děje, nejedná se o zločin. Pokud ne, pak to zločin je. Rozdíl snad není těžké pochopit a každý, kdo se zabývá SM, by ho pochopit měl. Lidé zaměření na SM bývají daleko více přístupní dohadování a získávání souhlasu, takže jsou méně náchylní k uspokojování svých potřeb zločinnou cestou. Nic v tomto FAQu nepodporuje násilí a trestné činy.

Bohužel existuje spousta lidí, které velmi zajímá, co dělají ostatní. Věřím, že dospělí by neměli být omezováni v tom, co dělají v soukromí. Mnoho lidí si to představuje jinak. Samozřejmě se jim hodí do krámu říkat, že “přívrženci SM páchají brutální znásilnění”, i když to vůbec není pravda. Kriminalizace sexuálních praktik založených na souhlasu zúčastněných (anální sex, SM, nakonec i prostituce) je starou tradicí, která podle mě nemá opodstatnění.

Problém je ještě zdůrazněn “vědeckým výzkumem” SM a souvisejících praktik. Skoro všechny knihy o SM a alternativních praktikách napsali psychologové a terapeuti (tj. lidé mimo scénu), a téměř ve všech je SM líčeno jako nebezpečná praktika, ve které se vyžívají jen “nemocní” jedinci. Důvod? Zdraví jedinci nehledají pomoc psychologů, kteří píší tyto knihy! Autoři nebývají objektivní (psychologové jsou k této nectnosti stejně náchylní jako ostatní). Pokud má autor zkušenost pouze s nevyrovnanými lidmi, jak by mohl podat správný obraz SM?

V poslední době se názor oficiální psychiatrie na SM mění. V diagnostické a statistické příručce psychiatrických stavů (DSM) vydané americkou asociací psychiatrů, třetím vydání z konce osmdesátých let, byl “sexuální sadismus” a “sexuální masochismus” uveden jako porucha, která se má léčit. Nové, čtvrté vydání DSM již SM neuvádí jako poruchu, pokud při praktikování nevzniká závažné emoční trauma, nedojde ke zranění či úmrtí. DSM IV uvádí, že SM lze praktikovat psychologicky přínosným způsobem. Konkrétně: vydání DSM IV z roku 1994, strana 529, odstavec 302.83 – “sexuální masochismus”. Odchylka, nikoliv porucha, bez negativních dopadů, pokud fantazie, sexuální nutkání nebo chování vedou ke klinicky závažným obtížím nebo zhoršení postavení ve společnosti, pracovním životě či jiných důležitých oblastech života.” Sexuálnímu sadismu je věnován odstavec 302.84 o dvě strany dále. Závěry jsou velmi podobné.

I “normální” lidé praktikují SM. Mnoho svatých se bičovalo ve jménu Páně. Dosahování změněných stavů mysli pomocí intenzivních pocitů je tak staré, jako lidstvo samo – proto to nemůže být “nenormální”.

Naše společnost (a mnohé jiné) vytlačují ze svého středu cokoliv, co se liší od průměru. Pokud nejste průměrní, jste divní a nebezpeční. Přívrženci SM nejsou průměrní. Proto jsou pod takovým tlakem. Proto si často přejí zůstat anonymní – mnoho lidí ztratilo práci, partnera, děti či svobodu, když se na veřejnost dostalo, jak jsou orientovaní. Je to způsobeno týmiž příčinami – společnost nedostatečně chápe, jací jsme a proč, a nemá dost úcty k tomu, co je jiné.

Samozřejmě existuje mnoho lidí, kteří prostě na SM nejsou. (Nakonec je jich většina.) Na tom není nic špatného, ani na tom, že se SM nechtějí mít nic společného. Často zažili něco nepříjemného, co se jim mísí s předsudky o SM a nechtějí se ani dívat na SM praktiky. Takoví lidé by se SM praktikám měli vyhýbat (možná by se měli vyhýbat i s.s.b-b), ale doufám, že se přesto přenesou přes předsudky a alespoň pochopí, proč je v SM tak důležitý souhlas zúčastněných a jak je možné SM praktikovat bezpečně, bez zneužívání.

Někdo se domnívá, že výměna moci mezi lidmi není v pořádku. Argumentuje tím, že svěřit někomu moc rovná se vzdát se práva na sebeurčení, což je v každém případě špatné. Navíc prý většina zla ve společnosti – války, zneužívání v rámci vztahu atd. – pochází od lidí, kteří si chtějí podmanit ostatní, a tak je snaha převzít od druhého moc zákonitě špatná.

Ve skutečnosti se v životě často rozhodujeme, že druhému svěříme část své moci – například: vstup do armády (která váš život řídí, dokud nevystoupíte), vstup do manželství (kde se vzdáváte části své nezávislosti), vstup do zaměstnání (které pak rozhoduje, jak budete trávit čas) a účast v BDSM scéně (kdy “hořejšek” rozhoduje o tom, co se bude dít). Tyto příklady výměny moci jsou založeny na vašem souhlasu, oběma stranám něco přinášejí, a pokud už nic nepřinášejí, končí.

Lidé, kteří tvrdí, že výměna moci – ať už založená na souhlasu zúčastněných nebo ne – je špatná, by se neměli zajímat o SM scénu. Předpokládám, že mají pevný etický systém, v němž BDSM nemá místo. Pokud ale takový systém nemáte, nedá se říct, že by BDSM vztah byl restriktivnější než závazek služby v armádě nebo tradiční manželství “dokud nás smrt nerozdělí”. Věřím ve svobodnou společnost – morálka znamená dovolit každému žít podle jeho představ, včetně sexuálních představ, dokud to přímo neomezí jiné. Sexuální práva jsou lidskými právy. Pokud nebudeme moci milovat tak, jak budeme chtít, nemůžeme být lidmi.

Tyto úvahy jsou rozhodně kontroverzní, ještě i dnes. V roce 1992 proběhlo ve státě Oregon referendum, v němž voliči těsnou většinou zamítli návrh, v němž mimo jiné stálo:

“Státní, krajské a místní úřady a jejich oddělení, agentury a další orgány, včetně Ministerstva pro vyšší vzdělávání a veřejné školství, by měly pomoci vytvořit standard, který by vedl mládež státu Oregon k odsouzení homosexuality, pedofilie, sadismu a masochismu, jako nesprávných, špatných, nepřirozených a perverzních praktik, kterým by se lidé měli vyhýbat a kterými by měli opovrhovat.”

Homosexualita, sadismus a masochismus nejsou nepřirozené ani špatné. Pokud s nimi zúčastnění souhlasí, představují životní styl a způsob, jak druhého milovat. Všimněte si, že se uvedený návrh snaží házet je do jednoho pytle s pedofilií, což je v každém případě praktika, která je ve většině států trestně postižitelná. (Nechci se zde pouštět do diskuse o tom, zda děti mohou souhlasit se sexuálními akty. O to tu nejde, jde o to, že dospělí s nimi souhlasit mohou.) Pokud zákon omezí, co mohou a nemohou dospělí v soukromí dělat, není to dobrý a demokratický zákon.

(V posledních letech se objevilo mnoho článků o tom, že SM se stává módní záležitostí a běžnou součástí života společnosti – vezměte si třeba Madonnu, její knihu Sex, film Tělo jako důkaz a Vyhnání z ráje. Doufám, že se časem více lidí dozví, že se mohou milovat tak, jak se sami rozhodnou – pokud s tím oba souhlasí.)

Nejextrémnější formy SM se blíží k hranici mezi souhlasem obou partnerů a nesouhlasem jednoho z nich. Většina lidí zaměřených na SM používá “stopku”, která nemusí být příliš používána, jestliže se dobře znají. Někdo skutečně “stopku” nepoužívá – buď ví, že partnera zná tak dobře, že “stopka” není potřeba, nebo je vzrušuje hra, z níž není cesta ven. To, co jsem zmiňoval v poslední větě, se někdy nazývá “souhlas-nesouhlas” a z takových scén “dolejšek” opravdu nemá cestu ven, “hořejšek” může zajít libovolně daleko. Je to však velmi pokročilá forma SM, není to pro každého, vyžaduje to o mnoho víc dohadování a citu pro druhého, a i tak to může být nebezpečné. Nedělá to mnoho lidí, ale ti, kdo to dělají, to vnímají jako povznášející a obohacující. Více informací načerpáte v s.s.b-b nebo v knihách uvedených na stránce s odkazy.

Jedním z paradoxů SM je důraz na souhlas obou partnerů. I když “hořejšek” rozhoduje o tom, co se děje, “dolejšek” se poddal, a rozhodl o tom, že “hořejšek” bude rozhodovat o tom , co se děje... Když k tomu přidáme, že se “hořejšek” většinu času snaží o to, aby “dolejšku” dělal dobře, není nakonec “dolejšek” vždy tím, kdo vše řídí?

V případě, že možnost vše ukončit považujete za řízení, pak ano. Pokud vše probíhá se souhlasem obou partnerů, má “dolejšek” možnost vše ukončit. “Hořejšek” však může “dolejšek” ovládnout a přimět ho, aby se poddal i drsné bondáži nebo výprasku, může ho opravdu použít pro své potěšení. Jeden z mých přátel například velmi rád svazuje svou přítelkyni do kozelce, sváže jí prsy a sváže jí ruce za zády, přiváže jí kotníky k ohonu stažených vlasů, pak ji položí na kraj postele a vrazí jí do úst ztopořený penis, takže jí nezbývá než ho sát, dokud nevyvrcholí. Kdo z nich “to řídí”? Oba by se asi shodli na tom, že to řídí on, ale oběma to vyhovuje, vzrušuje je to, takže výše uváděný paradox v praxi tolik nevadí.

Při dohadování se může něco vyměnit za něco jiného – “dolejšek” může souhlasit s tím, že něco vydrží, když to “hořejšku” udělá radost, a “hořejšek” ho pak sváže a bude ho dráždit až k orgasmu. Může se stát, že se vám určitá SM praktika líbí nebo že se líbí partnerovi, že vašeho partnera vzrušuje, nebo že se rozhodnete něco vydržet jen proto, že si chcete dokázat, že to vydržíte. To všechno zmnohonásobuje možné případy výše uvedeného paradoxu.

Jak už jsem psal, výjimečně drsní přívrženci SM se mohou dohodnout na scénách, ze kterých “dolejšek” nemá možnost úniku. Není to běžné, ale rozhodně je možné, abyste souhlasili s tím, že svůj souhlas nebudete po dobu scény moci vzít zpět. Takové scény musí být předem do hloubky probrány a poté pečlivě vyhodnoceny. Pokud se “dolejšek” domnívá, že se něco nepovedlo tak, jak mělo, musí být přípravě příští scény věnován dvojnásobek času.

Tato otázka těsně souvisí s předchozí. Je možné, aby někdo souhlasil s tím, že svůj souhlas nebude moci vzít zpět? Aby souhlasil s tím, že se ho na souhlas nebudete ptát? Může se někdo rozhodnout, že nechce mít možnost úniku, a žít tak?

Toto téma vyvolává ostré diskuse – historie nás učí, že otroctví bylo naprosto nedobrovolné, státem podporované, a za nejtvrdších časů byl život otroka skutečně v pánových rukou. To dnešní společnost nepřipouští. Znamená to však, že by se někdo nemohl stát “opravdovým”otrokem druhého, když společnost “otrokovi” vždy dává možnost vztah ukončit? Nebo je možné skutečně být otrokem, nezávisle na společnosti, v níž žijeme? Čekáte, že v tomto FAQu najdete odpověď? Musím vás zklamat, zatím narážím jen na další a další otázky. (Jediné, co mohu uvést, je odkaz na ošemetné významy slova “skutečný, opravdový” – viz otázka 18.)

V diskusní skupině s.s.b-b se často zmiňuje “kapesníkový kód”. Jedná se o tradici – jste-li na to či ono, můžete to dát diskrétně najevo tím, že si necháte z levé či pravé kapsy vyčnívat růžek kapesníku. Barva znamená, o co se jedná, levá či pravá strana znamená, jakou roli preferujete (levá – hořejšek, pravá – dolejšek). Nejčastěji zmiňované barvy jsou šedá pro bondáž (kapesník v levé kapse – rádi svazujete, v pravé – rádi se necháváte svázat), červená pro anální fisting, černá pro drsné SM praktiky (piercing, těžké bičování atd.). Existuje spousta dalších barev – neuvádím všechny.

Totéž se dá vyjádřit karabinkou s klíči, nebo pouty nošenými na levé či pravé straně.

I když se o tom neustále tradují nejrůznější věci, zdá se, že náušnice v levém/pravém/obou uších nemají přesně určený význam.

Pokud si chcete přečíst víc (v angličtině), zkuste http://www.halcyon.com/elf/hankies.html.

Někteří lidé přitahovaní SM praktikami se bojí, že se od lehkých výprasků a bondáže okamžitě přesunou k fistingu a zlatým sprchám – tak to ale vůbec nemusí být.

Termín SM označuje široký rozsah různých praktik. Tento FAQ stručně popisuje některé z nich. Neznám nikoho, kdo by byl na všechno, o čem jsem psal. Každý má rád něco jiného a v různé míře. Někdo je na bondáž, ale nemusí bolest, někdo má rád latex a nesnáší kůži, někdo má rád piercing, ale nenechá se bičovat, někdo se nechá lechtat a nic jiného nechce!

Myslím tím, že v SM záleží hlavně na dohodě – nikdy nemůžete vědět, co se líbí druhému, pokud se ho nezeptáte. Zároveň to znamená, že ať jste jakkoliv drsní a zvláštně zaměření, vždy se můžete spolehnout, že je na světě někdo, kdo je jako vy. Nebojte se toho, co se vám líbí – u všech praktik jde o rozkoš. Pokud se vám něco nelíbí, nebude vám to příjemné a nedělejte to!

Někdo má fantazie, které by nikdy v životě nechtěl realizovat. To je normální – bylo zjištěno, že mnoho žen sní o tom, že budou znásilněny, ale nikdy by přitom znásilněny být nechtěly. SM může být hrou na hraně, mezi realitou a fantazií, ale síla vaší fantazie by měla sloužit k tomu, abyste vytvořili něco fantasticky silného a skvělého – neznamená to, že se vaše představy, které byste nechtěli uskutečnit, uskuteční – toho se nemusíte bát. Uskuteční se jen to, o co se aktivně přičiníte.

Pokud se domníváte, že by vám praktikování SM mohlo uškodit nebo vám ztížit udržení potřebné sebedůvěry, není nic lepšího, než se SM nevěnovat, nebo se omezit na ty praktiky, které vás nezničí, ale obohatí. SM je intenzivní, silná forma vztahu, na kterou každý není připraven – pokud se domníváte, že na to nemáte, nepřehánějte to s intenzitou, a pokud si nejste jistí, nespěchejte. Kam taky spěchat? Dělejte jen to, co upřímně chcete dělat a na co jste připraveni.

Někteří nováčci si snad připravují seznam toho, co by chtěli vyzkoušet. Rok nebo dva jim trvá, než se dostanou na konec seznamu, skvěle se při tom baví a strašně se těší na to, co přijde příště. Pak jsou najednou na konci a nevědí, co dál. Mohou cítit prázdnotu. Pamatujte na to, že SM samo o sobě není nic, je to o sdílení pocitů s druhými, o vztazích a o rozvoji vlastní osobnosti.

Pokud se bojíte, že to se SM přeženete, znamená to jen, že jste citliví a vnímaví ke svému duchovnímu a sexuálnímu rozvoji, což znamená, že se vlastně nemáte čeho bát. SM vám pouze otevře přístup k energii, která se ve vás skrývá. Když ji budete sdílet s ostatními, bude to skvělé. I drsná scéna, kde se projevuje bezmezná dominance a silná bolest, může být vyjádřením lásky, možná daleko hlubším, než je obvyklé, protože předpokladem takové scény je spousta důvěry a silné pouto mezi jejími účastníky. Čím více toho víte o Sexuální Magii, tím lepší milenec a tím komunikativnější člověk se z vás stává – k pochopení Sexuální Magie nemusíte SM praktikovat nijak drsně.

Lidé, kteří se domnívají, že všechny SM praktiky jsou škodlivé a destruktivní, někdy tvrdí: “Počkej, teď se ti líbí výprasky a za chvíli se necháš zmlátit domodra, rozřezat na kusy a zabít!” To je hloupost. Mnoho lidí při praktikování SM zjistí, že jim bolest vadí méně a méně, ale u jiných to tak být nemusí, nebo třeba ani nemají chuť to zkoušet. Zdá se, že u mnoha lidí je úroveň bolesti, kterou nemohou překročit, byť by sebevíc chtěli, poměrně neměnná. Rozhodně mohu potvrdit, že nikdo z mých známých nezpůsobuje druhému vážná zranění. SM scéna je nabitá informacemi o tom, jak způsobit silné dráždění, aniž by došlo k nechtěnému zranění nebo trvalým následkům. Berte lidi, kteří vás takto varují, jako pouhé strašáky.

Nakonec ještě dodám, že je možné, že budete snít o věcech, které byste ve skutečnosti dělat nechtěli. To je normální – nedělejte nic, co byste nechtěli, i když po tom toužíte. Pokud se rozhodnete to zkusit, začněte zlehka a připravte se kdykoliv couvnout. Pokud velmi toužíte splnit si svůj sen, a nejde to – dospělost je o tom, že se s tím dokážete smířit. Když to dokážete, budete se rozvíjet a neztratíte dobré mínění o sobě samých. Život je změna – každé rozhodnutí je riskantní, ale každé je jen na vás.

V diskusní skupině s.s.b-b se občas objeví záplava mailů o nějaké sešlosti (většinou v San Franciscu a okolí :-( pozn. překl.), kde se sešlo spousta lidí ze sítě a co všechno se tam dělo. Další a další lidé z celých Států se pak ptají, jaké to bylo a přejí si, aby bydleli poblíž. Co k tomu dodat? Nemusíte bydlet zrovna tam, abyste se mohli něčeho takového účastnit!

Jak vypadá taková sešlost? Večírek, kde si hosté mohou vyhrát jeden s druhým. Může se začít třeba masáží v kroužku lidí, která přejde v něco víc, nebo se mohou jednomu připnout na tělo kolíčky a ostatní se mohou dívat a pak se pustit do vlastních scén, nebo nic nedělat. Celé by to mělo být o tom, aby se všichni bavili, nejlépe vzájemně, sdíleli radost ze hry a doteků. Pokud se všichni zúčastnění zajímají o SM, tím lépe, protože s jedním bičem nebo pouty se toho dá dost zažít. Jestliže se hosté o SM zajímají, pochopí, jak důležité je dohadování a dodržování limitů ostatních.

Tipy: pozor na alkohol a drogy – ať si každý donese vlastní, vhodné nápoje. Večírek je pak bezpečnější, lépe se komunikuje a dohaduje. Omezte promítání filmů a hlasitou hudbu – ať se lidé věnují jeden druhému. (Vhodná hudba může naopak pomoci.) Postarejte se o dostatek kondomů, latexových roušek, rukavic, zvlhčovadel (na vodním základě!), dezinfekce (pokud má někdo rád propichování nebo řezání), peroxidu vodíku (na čištění pomůcek) a papírových ručníků, aby všichni hned věděli, že si mohou hrát bezpečně – AIDS zabíjí – a že vám na nich záleží.

Pokud možno zajistěte několik oddělených místností – ať se exhibicionisté předvádějí a ti, co mají rádi soukromí, si jej užijí. Drsnější jedinci (těžké bičování, svíčky atd.) se mohou bavit v oddělené místnosti, aniž by vyděsili ostatní. Na situaci by mělo dohlížet několik zkušených osob, vybavených pravomocí v případě nutnosti zasáhnout. Seznamte všechny účastníky večírku se stopkou (co takhle “Stopka”). Obecně řečeno, postarejte se o bezpečí všech zúčastněných, aby se každý mohl bavit podle svých představ, bez pocitu, že je něčím ohrožen nebo do něčeho tlačen.

Snad nejdůležitější tip: zkuste dát dohromady pár lidí, kteří bydlí poblíž, a zkuste naplánovat i jiné činnosti, než jen sešlosti – obědy, nákupy, vyjížďky do obchodů s pomůckami, návštěvu kina atd. Na první sešlosti nemusí být pro lidi, kteří se jinak neznají, lehké dostat se do kontaktu. Pokud znáte pár exhibicionistů, může to pomoci, ale nejlepší je seznámit lidi i jinak, než přímo na večírku.

Nejjednodušší rada – chovat se slušně. Uvidíte zblízka, jak to dělají jiní. Dělají to pro sebe, ne pro vás. Pokud vás nevyzvou, abyste se zapojili, nedělejte to. Krátký pohled vaším směrem ještě není pozvání.

Nejčastějšími narušiteli sešlostí jsou lidé, kteří se domnívají, že když se něco odehrává napůl na veřejnosti, mohou to volně komentovat. Nekomentujte to! “Hořejšek” se soustřeďuje na uspokojení “dolejšku” a “dolejšek” je nejspíš psychicky velmi vzdálen od okolí. “Hořejšek” ani “dolejšek” neuvítají, když je ze soustředění vrátíte zpátky do reality hlučným oslovením nebo připomínkou. Pokud chcete někomu poděkovat nebo vyjádřit svůj obdiv, POČKEJTE, AŽ SCÉNA SKONČÍ. Zasahovat do scény je ta nejhorší neslušnost, a já bych vás za něco takového z večírku vyhodil.

Když jsme si tedy ujasnili, jak se dívat na to, co je soukromou záležitostí, i když se to odehrává napůl na veřejnosti, přejděme k otázce jak se dívat, aniž byste ze scény odčerpávali energii.

Existují lidé, kteří scénu oslabují jen tím, jak se dívají – tzv. “energetičtí upíři”. Dívají se na scénu, jako by se odehrávala v pornofilmu, kde herečka při natáčení spí. Nevcítí se do scény, nejsou s ní vnitřně spojeni, mohli by klidně jít do kina.

Pokud se umíte dívat srdcem, sebrat energii, která k vám proudí a vrátit jí zpět spolu se svou troškou, s vděčností za dar, že se můžete dívat, přispíváte k energii scény. Pokud se díváte bez vcítění, děláte ze scény mrtvé divadlo. Ti, kdo si hrají na veřejnosti, uvítají, když diváci ke scéně přispívají, ovšem tím, jak se dívají, ne tím, že komentují či kritizují.

Můžete se stát součástí toho kouzla, aniž byste se přímo zapojili. Musíte pouze upřímně vychutnávat, co se děje, být slušní a taktní.

Pokud se chystáte si s někým pohrát, a oslovíte ho, buďte připraveni na odmítnutí. Připravte se na to, že dohodou a taktem dosáhnete víc, než tím, že budete dotírat a urážet se. Vždyť je kolem vás tolik lidí s podobnými zájmy! Berte ohled na to, v jaké místnosti se nacházíte – nezkoušejte drsné věci v místnosti určené pro rozhovor či odpočinek a naopak.

(Nemůže uškodit, když se sexy obléknete – čím víc kůže a krajek, tím lepší nálada :-)

Zpět na stránku, odkud jste přišli (např. sekce, seznam textů, obrázková mapa...) - alt+šipka vlevo v IE, klepnutí myší na šipku "Zpět" v adresním pruhu prohlížeče